S ledovým klidem

Zápletka je ve své podstatě primitivní a kdovíjakým důvtipem scenáristé nevyšperkovali ani dialogy. Chytré a vtipné je, jak s obojím nakládá režisér. Úvodní minuty nás připraví na lehké drama ze slunného Španělska, kde bude prací přetížený syn hledat cesta k autoritativnímu otci. Vyprávění však rychle nabere docela jiný směr a mnohem prudší obrátky a najednou sledujeme macguffinovským kufříkem popoháněnou variaci na téma, které už zdánlivě vydojil Hitchcock – nevinný muž na útěku (rodiny coby jediné jistoty se film nicméně drží celou dobu). El Mechri tohle oblíbené thrillerové schéma neozvláštňuje jenom realistickými detaily během honiček madridskými ulicemi (nezničitelnost řady postav tomuhle žánrovému potěšení naopak zajišťuje přídomek „guilty“), ale hlavně neustálým přehazováním rolí. Vědomě přehnaným zapojením významotvorných prostředků určitého žánru (rodinné drama, akce, paranoidní thriller) dokáže vyvolávat dojem, že sledujeme co chvíli mírně odlišný film, jenž u nás má vyvolat jinou emocionální odezvu, než jaká byla žádoucí před pár minutami. Herci jsou pro něj podobně jako pro Hitche pouhými figurkami k manipulaci s divákovými emocemi. Willovi při pelášení před lidmi, kteří ho chtějí zabít, případně z něj vymlátit informace, které stejně jako my nezná, sotva zbývá čas, aby si odskočil a ofoukal rány (což v momentu jeho „zpasivnění“ musí učinit žena), natož aby vedl delší dialog. Na důkladnější dušezpyt nezbývá čas, což je jenom dobře. Všichni přecházejí z jedné role do jiné s takovou náhlostí, že by jejich bližší poznání akorát vyvolávalo zbytečné otázky po logice věcí. Ve filmu je hned několik scén, kdy se z oběti o pár chvil později stává lovec. Postavy nejsou dobré, případně zlé, pouze vysoce adaptabilní. Nejlépe je to vidět na Willovi, jenž se z pozice „nic nevím, nikoho neznám, španělsky nemluvím“ propracuje až do momentu, kdy stačí jediný pohled, abychom pochopili, nakolik odlišná role mu nyní náleží. Neustálé znejišťování diváka zahrnuje eliminaci romantické linie jejím faktickým znemožněním, odmítnutí pravidel star systému nebo vytváření soucitné nálady v nečekaných okamžicích (v souladu s rozmlženou hranicí mezi padouchy a hrdiny). Režisér si v jednom kuse pohrává s postavami i našim očekáváním, aniž by při tom nějak odbýval řemeslnou stránku, jakkoli nad ní nemá tak suverénní kontrolu jako nad vyprávěním, resp. nad neodolatelně proradným zatajováním a odhalováním informací. Za ty dva neskutečně vychytané záběry se zrcadly mu ale chaotičnost akčních scén s klidem odpustím. Ledový klid zvenčí svádí k jeho okamžitému odmítnutí coby další tupé akce, ve skutečnosti se pod béčkovým povrchem skrývá prozatím největší žánrové překvapení letošního roku. 85% (07.04.2012)

The Cold Light of Day je presne tak slabý film ako to hodnotenie. Film som si pozrel len kvôli Willisovi, ktorý tam ma maximálne tak 15 minút. Takže ak ste fanúšik Willisa toto môžte kludne vynechať. Čo sa týka samotného filmu, tak dej nie je najhorší, ale zrežírované je to biedne. Nulová atmosféra, napätie, slabé akcie, dialógy atď. Jedine čo je na tomto filme dobré je herecké obsadenie a Madrid. 45% - 2* (12.01.2013)

,,KDE JE TEN KUFŘÍK?“…. /// Nějaký zmrdečkové unesli Willisovi rodinu - kromě Willa. A tak spolu, ruku v ruce – páč Bruce dělá pro CIA….. ,,JSI SKVĚLÝ SYN“ …(ale no ták, děte s těma teplejma kecama do prdele a pome na ně!) A, pozor – změna plánu… (aspoň vodpadnou ty kecy). Nakonec ale stejně budou dva zkurvení amatéři řešit problém, vo kterým nemaj ani páru, zlikvidujou CIA, Mosad a dělaj kousky, že se i Bond (James. James Bond!) určitě zastavil a tupě zíral (no dobře, možná kapku kecám…). Willis už v těch sračkách umí chodit (a proto to brzo zabalil), teď je třeba to naučit Sigurney, páč ta její agentka nejen vypadá, ale i je hrozná kráva a vona si to ještě užívá! To bych blil. Stejně jako ze scénáře!!! Film, kterej může přitáhnout pozornost jen kvůli Willisovi, a o jehož kvalitě svědčí to, že ho ani von nedokoukal. Vlastně nedohrál. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu vidět radostnej výraz ve tváři Sigurney W. při ničení zahrádky u restaurace. 2.) Čumím jen na filmy, kde chcípne B.Willis. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (01.09.2012)

Tak se nám v jednom filmu sešel McClane, Ripleyová a Superman...no ty kráso tak to musí být mazec roku ne??? NE...Ale abych nebyl zlej, tak uznávám, že koukatelné to bylo, jen bych čekal něco víc, když ve filmu hraje tahle trojka. Pak mi to, ale začalo docházet - jeden tam hraje chvilku, jedna má stále jeden výraz a ten poslední to musí vše odmakat sám. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Průměrnej akčňák, kde kdyby hráli úplně jiní (nejlépe ne tolik slavní) herci , tak snad bude mít i lepší hodnocení, jelikož by od něj nikdo nic nečekal... (01.10.2015)

Člověk se těší na Bruce Willise v dalším akčním nářezů a Bruce je ve své roli asi 5 minut. A to se jen povaluje na lodi a rozdává moudra. Už proto nemůžu film hodnotit pozitivně. Henry Cavill v hlavní roli byl nesnesitelný a měl jsem chuť z kina odejít. Když zmínim naprosto tuctový a béčkový scénař, tak tady není už moc co chválit. Ale jednu věc pochválit musím a to je prostředí legendárního španělského clubu jménem Fabric. Bylo příjemné vidět jak to tam vypadá a hlavně záběry z párty jsou fantastické. A to nemluvím a parádním EDM soundtracku. Ale tohle je sakra málo abych šel z hodnocením výš. (21.06.2012)