Děcka jsou v pohodě

Líbilo. Zopáknu sice, co už tady x-krát padlo, ale stejně jsem se chtěl vyjádřit. Zajímavá zápletka ("lesbická rodina" se seznamuje se svým dárcem spermatu), dobří herci (odteď rozeznávám jméno Mark Ruffalo), takový příjemně pohodový feeling (i když je to vlastně primárně film o partnerské krizi a děj není úplně veselý). Prostě pěkný a něčím svěží film o vztazích. (14.01.2011)

This Movie Is All Right. A nielen to. Do krátkeho zoznamu filmov, ktoré napísali a režírovali ženské, a napriek tomu sú pozerateľné či dokonca výborné, si poznačíme TKAAR. Špičkové dialógy, dobre vyvážený humor a dráma a hlavne neskutočný herecký koncert. Zľahka tomu chýba niečo, čo by pretrvalo naveky vekov amen, ale aj tak si to rád dám opakovane. (05.03.2011)

║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $20,811,365║Tržby Celosvetovo $34,705,850▐ Tieto moc americké veľkodušné vzťahovo poprepletané filmy o pofidérnych vzťahoch lesbičiek a ich detí absolútne nemusím. Mark Ruffalo ako taký pohoďák na pohľadanie fajn. /40%/ (17.01.2011)

„Bomba. Milujem lesby.“ Keby to nebolo nominované na toľkých Oscarov, ani by som si to nepozrel a ak, o sto rokov a omylom. Bohužiaľ, stalo sa. Typický americký žvást, v ktorom sa o „silný herecký výkon“ snažia vráskavé amatérske padavky Julianne Mooreová a Annette Beningová – ktorým neuverím ani nos medzi očami a ktoré sú mi, zabite ma, až fyzicky nesympatické. Postavy, ktoré hrajú, sú že dovidenia, priatelia. O čosi lepšie sú na tom prirodzené výkony mladistvých, ale žiadny zázrak. Za ďalší mínus by som označil neznesiteľné dialógy (ani si nepamätám, kedy ma nejaký dialógový film tak iritoval), nepochopiteľne otvorené parodické erotické scény, naivný dej, smiešne bratie vážne témy, ktorá vôbec nie je smrteľne vážna (otázka „Prečo si daroval spermie?“ by sa s takou divadelnou shakespearovskou teatrálnosťou dala preniesť len v nejakom sitkome, aj to len preto, aby bola ešte vtipnejšia), blbý koniec, hrozné zvraty (chvíľku lesba, chvíľku nelesba) či nepochopiteľný (preboha, žijeme v roku 2011, nie v stredoveku, kedy sa za tieto veci upaľovalo) afekt prudérnych tvorcov zbaviť démonov homosexuálnu tému (filmy o homosexuáloch by naozaj nemali nakrúcať ľudia, ktorí homosexuálov nenávidia). Určite som ešte na niečo zabudol, ale na odradenie by to mohlo stačiť. Zaujala ma len hŕstka scén a tradične Mark Ruffalo (ZODIAC), čo sa mi zdá na 40% málo, ale ak vezmem do úvahy, že som videl EŠTE horšie filmy... (14.02.2011)

Nepřekvapuje mě to nadšené přijetí u amerických kritiků a převažující pozitivní odezva u nás, protože Lisa Cholodenková napsala a natočila svůj zatím nejdiváčtější film, ve kterém nemá potřebu diváka s čímkoliv konfrontovat (vytrhávat ho z jím dobře známého prostředí a seznamovat ho s uměleckou subkulturou, narušovat jeho představu o vlastní sexualitě tím, že poté, co se identifikuje s hlavní heterosexuální postavou, z ní udělá queer hrdinku). DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou sice distribuovány (v Americe v létě proti velkým blockbusterům, u nás Aerofilms) a propagovány (prostřednictvím cen a pochvalných výroků recenzentů) jako indie film, ale přitom kromě ozvláštnění v podobě homo/bisexuality hlavních ženských postav se užívá strategie mainstreamového filmu. Divák nemá přemýšlet nad tématy, která jsou echt-aktuální (vychovávání dětí homosexuálním párem, umělé oplodnění), protože ta jsou buď nedostatečně rozvedena nebo odlehčena, a tak slouží pouze k zasmání. Homosexuální pár ztvárňují herečky, které jsou heterosexuální, a nepomůže ani sebereflexivnost v podobě dialogu mezi matkami a synem, kdy matky řeknou, že se dívají na gay porno, protože jim u toho lesbického vadí, že v něm hrají heteračky. Obsazení vůbec svádí k myšlence, že Lisa Cholodenková chtěla spolupracovat s Julianne Mooreovou, protože ta pochválila její debutový snímek VYSOKÉ UMĚNÍ, a Julianne Mooreové se podobná role hodila, protože si v poslední době vytváří mediální image jakožto herečka, která se angažuje v otázkách homosexuálních sňatků (a sama "provokuje" svou údajnou bisexualitou, a tak ve filmu vlastně hraje sama sebe). Nejspornější je ovšem rozpor mezi politickou nekorektností (film jako politikum, které hlásá, že homosexuálové mohou vychovat zdravé a "normální" děti a že sexualita není zas tak jednoduchá věc, protože touha může být v rozporu s tím, jak se identifikujeme) a politickou ultrakorektností (opravdu je nutné mít ve filmu někoho černé barvy pleti, aby se neřeklo?, opravdu je nutné podtrhovat stereotyp o butch lesbě v případě stylizace postavy Beningové?, opravdu je nutné nakonec zůstat u "neměnnosti sexuality", když je bisexualita vnímána jako nerozvážný úlet, způsobený nešťastností ve vztahu?). Jde tak o přesně ten typ "feel-good" filmu, u kterého mnozí vypínají kritické myšlení - ano, jednotlivé složky jsou v pohodě (režie, scénář, herecké výkony), ale celek je značně problematický a vnitřné rozporný. (23.12.2010)