Tváře v davu

Faces in the Crowd měl potenciál stát se téměř kultovní věcí, jako svého času Memento, ale svou zářivou budoucnost si zabil mizerným zpracováním. Těžko říct kdo přišel na myšlenku ženy kterou pronásleduje sériový vrah využívající toho, že po jeho útoku trpí neschopností rozpoznávat lidské tváře, ale už jenom tenhle inovativní prvek funguje jako závan svěžího vzduchu v dlouho nevětraném pokoji. Originalita je navíc umocněna tím, že stejně jako je zmatená představitelka, jsou zmatení i diváci, protože Julien Magnat důsledně dodržuje pravidlo, "když nepozná tvář hlavní hrdinka, nepozná ji nikdo", a stěžejní herce s každým záběrem mění. Výsledný dojem je, no špatný, ale to lze přičíst výhradně na vrub její podprůměrné režii a stěží průměrným hercům. O definitivní pád do nezáživné šedi se postarala kombinace roztahanosti, lacinosti a nezvládnutí gradace. Pokud někdy nějaký film volal po okamžitém hollywoodském remake, tak je to tenhle. Při pomyšlení na to, co by s touto látkou zvládl Nolan a nebo Fincher, se mi podlamují kolena. (08.12.2011)

Nápad to byl skvělý a na dnešní poměry i velice originální, to se musí filmu nechat. Bohužel zpracování bylo už o dost horší. Když se řekne thriller, tak snad každému trochu anglicky mluvícímu člověku dojde, že se bude jednat o něco napínavého a to je přesně ta složka, která filmu chybí, dokonce od poloviny je to i víc romanťák než thriller. Potenciál tedy zůstal kompletně nevyužitý, celou dobu se tam skoro nic neděje a závěrečné odhalení je nedomyšlená blbost. Celkově film beru jako zajímavější jednorázovku ( dokud se z toho nestane ta největší nuda, jaká se může v žánru objevit ). (06.11.2011)

Někdy už od prvních minut poznáte, že tento film nebude váš šálek čaje. Že tvůrce vypráví způsobem, který vám nesedí. Vidíte díry ve scénáři, některé okamžiky se vám zdají být nevěrohodné... . Nebo vám třeba nejsou sympatičtí herci. Dokonce se mi díky nějaké podvědomé averzi, zdála za vlasy přitažená i prozopagnózie, kterou hlavní hrdinka trpěla. Přitom obličejová slepota je regulérní porucha a vše co o ní zaznělo je pravda. Ovšem to, jak s ní bylo v rámci příběhu naloženo... součásně hrdince pokleslo IQ o dvacet bodů a ohluchla? Opravdu by člověk nikoho nepoznal ani podle hlasu, gest, smíchu...? Přesto se našlo pár zajímavých okamžiků a místy se povedlo navodit i správnou atmosféru. Takže jako thriller to místy fungovalo vcelku dobře. Jenže Tváře v davu je strašidelně špatná kriminálka. Film dojíždí na paskvilózní a hloupý scénář, který solidní napětí srazí romantickou vsuvkou, nebo nějakou nedomyšleností. Celé vyšetřování, vrah i detektiv...to vše působí jako psané žákem osmé třídy. Postavy se chovaly nesmyslně. Závěr je pak vysloveně otřesný. Jak chcete hodnotit film, ve kterém 50% bylo solidních a zbytek stál za nic? (23.12.2022)

Námět je zajímavý a Milla hraje výborně, tím ale pozitiva končí. Film se mi ztrácí ve změti jiných, stejně jako se Mille ztrácí tváře před očima. Stejně jako se ona zorientovala na jedné jediné tváři z mnoha tím, že byla něčím výrazná, jsou výrazné momenty ve filmu důvodem, proč si je pouštíme znovu. Faces in the crowd je nemá a proto už jsem na něj téměř zapomněl. Navíc je mi Julian McMahon extrémně nesympatický a sledovat ho jako hlavního hrdinu je pro mě mučení:) (12.01.2012)

Ďalší film s mojou obľúbenou Millou Jovovich, ktorý som si nemohol nechať ujsť a stal sa jedným veľkým prekvapením, nebola tam ani chvíľka keby som sa nudil. Milla bola skvelá, príbeh bol obstojný a ako hovorím, bolo stále na čo pozerať a tak to odsýpalo raz dva. Skvelý thriller s Millou Jovovich, tá je svedkom vraždy sériového vraha a po konflikte s nim upadá do kómy. Keď sa zobudí, nerozoznáva tváre. Skvelý nápad, jednotlivé postavy v jej okolí hrá niekoľko hercov naraz a aj o napätie tú nieje núdza. Námet je veľmi dobrý, po filmoch kde svedok buď stratí pamäť úplne alebo má iný handicap, je zápletka s nemožnosťou rozpoznať tváre skvelým oživením. Dej ako taký má potom silnejšie a slabšie stránky, ako už býva zvykom. (28.10.2019)