Dívka, která kopla do vosího hnízda

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Treti dil naprosto presne navazuje na druhej, takze je nutny ho videt nejdriv, ne jako v pripade druhyho dilu, kde nebylo nezbytny videt ten prvni. Jinak pribeh uz je takovy politicko soudni drama, kde se trochu resi minulost hlavni hrdinky, ale vysledek je spis jen takova konverzacka. Me pride, ze tahle trilogie ma sestupnou tendenci, takze nemuzu souhlasit s tim, ze by byl treti dil lepsi nez druhej, jestli neco, tak jsou zhruba na stejny urovni. Jinak v postavach uz se clovek orientuje precejen lip, jednak proto, ze uz se s nima setkal v druhym dilu a taky proto, ze je to precejen natoceny lehce prehlednejc. Ale stejne jako v pripade druhyho dilu, ani tenhle na prvni zdaleka nema a opet to je spis problem pribehu nez rezisera. (20.06.2011)

Třetí a poslední díl o roztodivné dívce se zvláštním tetováním na zádech. Zatímco první díl byl film samostatný, druhý a třetí na sebe přímo navazují. Rozkrytí širokého komplotu a spikleneckých organizací je v plném proudu a stačí to jen dokončit. Rozloučení s touto trilogií je opět velmi zdařilé a napínavé. Není tak dobré jako první díl, ale lepší než ten druhý. Je tam od všeho trochu a jediné, co mne mrzí je, že se tu nedočkáme tolika kousků Lisbeth, jelikož z předchozích událostí je patrné, že se bude dlouho zotavovat. I tak jsem opět hltal každý záběr a byl velice spokojený. Vadil mi jen trapný soudní proces a divně useknutý konec. Krásných 80% (14.03.2012)

Kvalitativně přesně uprostřed mezi výbornou jedničkou a průměrnou dvojkou. Po detektivce a thrilleru přišlo soudní drama, v jehož středu je Lisbeth Salanderová, suverénně nejlepší postava Milénia (a Noomi Rapace zde podává nejlepší herecký výkon z celé trilogie). Povedené završení série, kterému se povedlo smazat mírnou pachuť, kterou série nabrala po prostředním dílu (70%). (16.02.2011)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)