Serge Gainsbourg: Heroický život

"Milujú moje piesne, ale môj ksicht, to je niečo úplne iné"...No, ksicht nič moc, ale ak sú prachy a sláva, tak baby lezú do postele samé. Posledná polhodina, kde to už ide so Sergem dolu kopcom je presne to, čo mi vo filme chýbalo. Hádky , chlast, cigareta jedna za druhou a problémy...Prvá hodina bola pre mňa skôr miernym sklamaním. Jeho slávu si našinec uvedomí, až keď vo filme zaznejú mená ako B. Bardot, a. Delon či zaznie hit "Je taime". 60%. (02.12.2012)

Nejzajímavější byla úvodní část z Gainsbourgova dětství. Vidět malého kluka rozmlouvat s modelkami po barech a tak podobně mělo jisté kouzlo. Film ale začíná nudit, když se pak přenášíme do Sergeovy dospělosti, kde je zobrazen jen jako nevyléčitelný sukničkář, co se vyspí s každou (vlastně ani nechápu, proč s ním všechny chtěly něco mít). Sice občas zazní pár taktů z nějaké Gainsbourgovy písně, ale pokud mělo v tom jeho "heroismu" jít ještě o něco víc než alkohol, ženy a zpěv, tak to divák nemá šanci z filmu vyčíst. Škoda. (03.10.2010)

Já nevím, co si o tomhle biografickým filmu myslet. Nápad měl,byl originální a určitě se od ostatních nejenom příběhem vyjímal. Jenže jestli já nechci přesně ten typickej životní příběh, který se ve filmech tisíckrát omýlá, protože kdyby to tak bylo, možná by mě to chytlo víc. Pravda ale, že stejně tak muzikanta tak ani tu muziku jsem příliš neznal, možná jenom náznakem, což se možná také podepsalo na výsledným hodnocení. Na druhou stranu je fakt, že film samotný není pro každýho. Na ty Sergeho bludy totiž nebude každej zvyklej a někomu to příjdě jako hovadina. Podle mě to byl alespoň nápad, kterej film samotnej oživil. Serge Gainsbourg tak otevřel dveře jednomu velkému francouzskému muzikantovi, který příliš známý není a na životě také nic extraordinérního nemá. Je to ale natočené zajímavým způsobem, na životopis neobvykle, a proto si to tu pozornost zaslouží. (27.09.2010)

Jméno Serge Gainsbourg jsem znal hlavně v souvislosti s France Gall, pro kterou v 60. letech skládal písničky. Nějak jsem byl přesvědčenej, že jeho největší sláva je spojená právě s France Gall a hlavně s písničkou Les sucettes (Lízátka), což je v podstatě písnička o kouření ptáka. Tady je to ještě podaný tak, že to snad zpívala, aby nasrala svýho otce (nebo něco v tom smyslu). Naopak France Gall potom i po letech tvrdila, že jako slušně vychovaná lolitka v těch cca 17 letech opravdu myslela, že to je naprosto nevinná písnička o lízátkách. A když se potom dozvěděla, že tim bylo myšleno něco jinýho, tak se strašně styděla a odmítala tu písničku dál zpívat. No byl jsem docela překvapenej, že tohle období yé-yé popu se ve filmu odbyde asi tak za 3 minuty. Ostatní tvorba Serge Gainsbourga mi celkem nic neřiká, takže jsem se dost nudil. Nečekal bych, že se dá natočit tak nudnej film o životě chlápka, kterej mnohokrát šokoval Francii a mimo jiné taky šukal Brigitte Bardot. (29.09.2012)

Má oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg měla velice zajímavého papínka, jen co je pravda. Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem o něm i jeho muzice v podstatě neměl ani tušení (samozřejmě vyjma provařeného songu "Je t´aime, moi non plus", který lze do omrzení věčně slyšet na většině českých rádií). O to příjemnějším překvapením pro mě byla premiéra tohoto snímku na obrazovce ČT2 (ve velice slušném českém dabingu - Ivan Trojan coby hlas titulní postavy byl skvělý). Mně osobně se ten film prostě líbil a bavil mě - Serge Gainsbourg je z toho rodu mně sympatických chlapíků, kteří mi odjakživa imponovali. Být všestranný umělec a provokatér z povolání - och, copak to samo o sobě nezní jako vizitka chlápka, který zákonitě prostě musí být něco jako váš vzor? Film má mimochodem skvostné úvodní titulky. (17.12.2012)