Ivanhoe

Tak mám za sebou další škvár klasické světové literatury a opět se mi pouze potvrdilo, že to je jedna sračka vedle druhé. Nuda, předvídatelnost, naivita, nereálnost... Ivanhoe prostě neměl skoro nic, co bych od dobrého filmu čekal, a tak zůstává pouze zklamání nad další blbostí, o které jsme se museli učit. 30% (26.10.2017)

Konečně jsem shlédl nějakou adaptaci Ivanhoa a první překvapení nedalo dlouho čekat. Ivanhoe je zasažen téhož rámce, jako známý příběh o Robinu Hoodovi, tedy král Richard Lví srdce je držen ve vězení v Rakousku a princ Jan zatím krutě vládne. Robin Hood je zde dokonce pod jménem Locksley jednou z vedlejších, ale důležitých postav. Celý příběh jde ale mnohem do větší šířky, nabízí realitu kde Normani a Sasové se nenávidí, čarodějnické procesy jsou způsobem jak se zbavit nepřátel, Židi tuší že nenajdou zastání u nikoho a rytíři ač na různých stranách mají svoji čest. Také nabízí nějakou tu nenaplněnou lásku a kupodivu i výborné bojové scény. Rytířský turnaj je parádní, závěrečný souboj plný brutálních ran do štítů vypadá pekelně reálně a pak je tu útok na hrad. Ač mám pocit, že místo šípů házel štáb klacíky, místo kamenů jsou polystyreny a meče jsou z plastu, přesto má scéna útoku lučištníků na hrad neskutečný drajv. Velice příjemné překvapení, které se sice neblíží velkoleposti Quo Vadis, ale kouká se na to velmi dobře. Historický film roku 1952. (22.05.2018)

Král Richard byl zajat a uvězněn, za jeho vydání je požadováno vysoké výkupné, což mladší bratr Jan příliš neřeší, pobývat na trůnu se mu zalíbilo.. Jen čestný a věrný rytíř Wilfred z Ivanhoe krále hledá a má v úmyslu ho vykoupit.. Sympaťák Robert Taylor v hlavní roli, k němu půvabná Joan Fontaine a o krásné zpestření se postarala mladinká  Elizabeth Taylorová, všichni se mi líbili.. Dobrodružný příběh, ke kterému se ráda kdykoli vrátím a naivita mě v tomto případě netíží.. (05.10.2021)

,,KU KTORÉMU BOHU SA MODLÍ ŽID ZA KRESŤANA?" ,,K TOMU, KTORÝ ICH STVORIL OBOCH." __ O zastaralosti Ivanhoa v bojových scénach (dobýjanie hradu) už bolo napísané dosť. Už v tej dobe mohli byť spracované lepšie a nemyslím si, že by pri tom museli tiecť potoky krvi. Miesto toho treba zdôrazniť, že nominácia na Zlatý glóbus pre Najlepší film podporujúci porozumenie (medzi židmi a kresťanmi) je príhodná a opodstatnená a svoju symbolickú (ak nie inú) funkciu splnila. V prípade záverečného súboja uplatnil Miklós Rózsa podobný postup ako neskôr pri závodoch v Ben-Hurovi - teda, že táto scéna je bez hudby a iba s prispením diegetického jednoduchého opakujúceho sa rytmu bubnov, čím je výborne dosiahnutý efekt maximálneho napätia. Okrem toho Rózsa svojou partitúrou opäť dokazuje, že patril medzi najväčšie skladateľské piliere Golden age. V inak pomerne ťažkopádnej verzii z roku 1982, kde sa predstaviteľ De Bois-Guilberta v podaní Sama Neilla nechá v súboji prakticky dobrovoľne prepichnúť mečom je však týmto činom omnoho lepšie vystihnutá pravá láska, ktorú k Rebeke cíti, čo je tu trocha ledabolo odbité. O kráse Liz Taylorovej sa mi však ešte v noci snívalo. (228. hodnotenie, 25. komentár k filmu) (13.06.2015)

Stará kolorizovaná história, to mi sedí, a aj v tejto romantizovanej verzii. Templári boli vynechaní, čo je oproti knihe na škodu, ale aj to stačí. Veľký francúzsky medievalista Michel Pastoureau povedal, že práve tento film v ňom vzbudil vášeň pre históriu, tak už preto má svoj význam. A človek si môže aj porovnať krásu dvoch dám, ktoré sa vydarili - fontánka Fontaine vs faraónka Taylor. Takže nič pre nebinárne srdce. (22.12.2023)