Pouť

Zažiť túto cestu očami Emilia Esteveza rozhodne stojí za to. Compostela je známym pútnickým miestom a mnoho ľudí čo tú cestu prešlo si ju nemôže vynachváliť. Cesta sa tu spája s pútnikom a naopak. Tvoria samostatný príbeh a buduje sa medzi nimi jedinečné spojenie. The way je to spleť nádherných lokácií, ktoré sú obohatené o štvoricu hrdinov, ktorý majú svoje vlastné dôvody na to aby cestu do Composteli absolvovali. Film nie je sondou do ich životov aj keď sú nám okrajovo spomenuté. Dokonca ani hlavný hrdina v podaní excelentného Martina Sheena nehovorí o vzťahu so svojim synom viac ako je potrebné. S toho vyplýva, že celý film, je cestou, ktorej úlohou je ukázať rôznorodosť miest, ľudí a osudov, ktoré sa odrazu pretnú. Tento skoro dokumentárny prvok dodáva celému filmu na autentickosti. Žiadna scéna ani udalosť nepôsobí silene, alebo neprirodzene, dokonca aj navrátenie batohu cigánčatom má v príbehu svoje miesto a zmysel. Nejedná sa o príbeh, ktorý by bol dojemný, alebo ktorý by dokázal zaujať ničím iným ako svojou duchovnou krásou, ale práve tá duchovná krása z neho robí pekný film o ľuďoch a ich snoch. Do toho všetkého hrajú The Shins, Coldplay a Alanis. Jedno z veľkých prekvapení a jeden z mojich tohtoročných Top 10. (24.09.2011)

Pro mne nejkrásnější road movie. Neuvěřitelně silný příběh o putování otce, který při postupném pohřbívání syna nalezne více, než by kdy čekal. Martina Sheena upřímně nemám v oblibě a nebyl jsem si ho schopen představit v roli zhrzeného muže. Od prvního kroku už jsem jen sledoval bez hlesu každý jeho pohyb. Pouť by ovšem nebyla tím, čím je, nebýt režisérského kompromisu na všech frontách. Mohl zvolit dlouhou cestu samotářského vlka, nebo veselé putování s přáteli. Mohl díky teskné hudbě natočit smutný a emocionální film, nebo se povznést přes vážnost děje a sázet humor kde se dalo. Mohl se zaměřit na střet kultur a lidí, nebo zabírat úžasné exteriérové scenérie. Estevez do snímku zakomponoval vše. A nevznikla žádná amatérská směska čehosi, ale velmi podmanivý snímek atakující veškeré spektrum emocí a pocitů. Člověk je během zasnění nad celým příběhem vytržen humornou vložkou, aby za chvíli uronil nějaké to zrnko sentimentu. Protikladné pasáže se střídají a dvě hodiny tak utečou rychle jako měsíční cesta s pravými přáteli. Volba dalších protagonistů dopadla taky na úrodnou půdu. Vždyť koho by nezajímala cesta uzavřeného starce, přátelského a bodrého dealera z Holandska, protivné, škodolibé Kanaďanky a trochu vyšinutého spisovatele? Subkulturní vložka by se mohla zdát nejsilnější okamžikem, pro mne jím však i po opakovaných projekcích paradoxně zůstává scéna v hotelu. Čím dál tím častěji tento snímek vidím, tím více mám chuť do těch Pyrenejí vyrazit. Prostě si zabalit a na pár měsíců zmizet. A když se pro vás film může stát skutečností; copak může být něco lepšího? Edit. Tak pouť vykonána. Když vás film inspiruje k vykonání největšího životního zážitku, přestává být pouhou obrazovou sekvencí. Je tam všechno. Všechno. Nejlepší soundtrack z filmu 100 % (10.11.2013)

Středoproudový filmový cajdák, podbarvený "jímavou" cajdákovitou hudbou, vyumělkovaný, od reality odtržený, laskavě hřejivý, salónně hu... hu... humanistický (tfujtajxl), zkrátka na hony hnusnou člověčinou páchnoucí... Ano, film splnil má očekávání beze zbytku, protože byl přesně takový, jaký jsem si představoval že bude. Takže vlastně ani žádné velké zklamání. Byl jsem jen zvědavý na nějaké ty severohispánské exteriéry. No a dostal jsem něco hezkých severohispánských exteriérů. Sakra, já být někdo jako Estevez, tak s touhle partou užvaněných klaunů bych nechtěl jít ani pár kiláků v Krkonoších, misantropova noční můra. (11.12.2022)

Emilio za kamerou a jeho táta v téhle pocitovce před ní. Společně stvořili road movie, které je na jednu stranu nenápadným kusem, ale dokáže docela solidně inspirovat. Místy ruší ne úplně sympatičtí spoluvýšlapníci, kteří jsou v několika scénách poměrně nepříjemní a uřvaní. Atmosféra je místy hodně silná, tempo kolísavé, Martin Sheen překvapivě nevýrazný. Nicméně netvrdím, že podobná cesta nemůže být v dnešní uspěchané době hodně osvobozující. Ač všichni zúčastnění mají k vykonání pouti jiný důvod. Obyčejní lidé, obyčejný svět, obyčejný život? Mnohem víc mi ale chutnalo s Bokovkou (2004). (29.11.2016)

Turistický průvodce po krásách světa s nádhernou hudbou. Tohle oceňuji, to potěší a vtáhne do děje. Jestli je podtext filmu uměním či americkým brakem o lidské moudrosti a životních zkušenostech už nechám na každém osobně. Já to shlédl a líbilo se mi to. Možná to chtělo pro plynulost trochu zkrátit, ale to je můj názor. (27.03.2012)