Pokoj

Musím říct, že hodnocením si nejsem úplně jistá. Čím si jista jsem, že tenhle film asi nemá cenu sledovat sám. Minimálně lahev chlastu by člověku měla dělat společnost. Já jsem měla štěstí, že jsem měla po boku bezva osobu i tu lahev. Brát vážně se to skutečně nedá, snímek nema vůbec žádnou filmovou hodnotu, ale je to tak krásně špatné. Vůbec se nedivím hromadným projekcim někde v kině, protože to musi být jistě super zážitek. Určitě jsem to neviděla naposled, ale příště to zkusím s Marií.. :) (10.12.2017)

Při sledování tohoto neskutečnýho fláku jste v pozici laboratorní myši, či křečka, hozených do akvária ke kobře královské. To, co vidíte, se vám hnusí, ale jste tak hypnotizování pohledem kobry, že jen fascinovaně zíráte do jejích oči, tak dlouho, až vás had spolkne. Od tohohle exkrementu nespustíte oči, tím, jak je až galakticky hloupý, má své nepopiratelné charisma, ač to zní absurdně. Je to jako když hodíte do velkého mixéru Velmi křehké vztahy, Deníky červených střevíčků, Ulici, Ordinaci v Růžové zahradě, Esmeraldu, decentně pojatý libovolný díl Emanuelly a kompletní bibliografii Rosamunde Pilcher, smíchali to s Bleskem a Aha!, Tinou, Doteky štěstí, Moje chvilka pohody a Moje sladké tajemství, okořenili to Zdeňkem Troškou, Ovčáčkem, tureckými Hvězdnými válkami a nočními TV přenosy esoteriků na TV Barrandov, pořádně zamíchali a tuhle sračku vypili na ex, nebo se v ní rovnou utopili. Tohle si dám minimálně ještě jednou s dobře naladěnou partou. ___PS: Díky dramaturgům ´Festivalu otrlého diváka´ za vynikající titulky!! (16.04.2018)

Vraj jeden z najhorších filmov všetkých čias dostál svojej legende, naozaj to bolo také príšerné až ma z toho rozbolelo brucho, najhoršia telenovela natočená niekde v Uzbekistane je oproti tomuto 10-násobný držiteľ oscara. Napriek tomu však aj keď film hodnotím ako odpad, je celkom možné v akejsi obludnej zvrátenosti napariť mu i päť hviezd. Nič medzitým neexistuje. Rozhodnutie vo veľkej miere závisí na momentálnej nálade diváka a chuti na recesiu. Pokiaľ skutočne bolo zámerom režiséra, tak ako on sám tvrdí, aby ľudia pri projekcii prejavovali emócie, tak sa mu to aj vrchovate podarilo. Z tohto pohľadu ide o geniálne dielo, bravó pán Wiseau, ste skutočne majster :). Všetci sa pomodlime, aby náhodou túto príšernosť po konci ľudstva a niekedy v ďalekej budúcnosti, neobjavili mimozemšťania ako jediný dochovaný filmový materiál vytvorený človekom. (21.10.2015)

Protože jsem viděl Kameňáky, dílo Eda Wooda i opilecká videa Ivety Bartošové, usoudil jsem, že jsem splnil kvalifikaci ke zkouknutí údajně největšího průjmu všech dob. Asi nemá cenu psát, jak je The Room neuvěřitelně příšerný, jak má banální a nesmyslné dialogy, trapné herce a jak úpěnlivě diváka přesvědčuje, že má Tommy Wiseau místo mozku tukový rezervoár. Fascinující je každopádně pozorování titulního „hrdiny“, který se pokaždé, kdy z něj má vypadnout nějaká replika, tváří, jako by nasál kubík rajského plynu (a nemá oči!) Pro příklad uvedu několik vskutku pamětihodných scén: V jednu chvíli se tři pánové sejdou u popelnic, melou absurdní hovadiny a když už očividně neví, kudy kam, začnou si na ploše dvou metrů čtverečních házet s míčem (!!!). Pak se objeví čtvrtý chlap, jednoho ze tří přítomných bezdůvodně srazí k zemi, vzápětí o něj projeví strašnou starost a odvleče ho pryč. Konec scény. Pak je tu kvantum momentek s Johnnyho tchýní, která vždy přijde za dcerou, řekne jí, že je Johnny naprosto špica, načež prohlásí, že už musí jít a vypadne. Obzvláště vypečený je moment, kdy po krátké debatě zcela mimo mísu zahlásí „jestli vypadám unaveně, tak mě nechtěj vidět zítra“ - a tradičně zmizí. Nevim, jakej matroš všichni při natáčení hulili, ale očividně to byla kvalitka. Johnnyho štětka v průběhu jednoho dialogu prohodí, že má rakovinu prsu, což její matka odbude s tím, že je to prkotina a víckrát se k tomu nevrátí. V jiné scéně pozorujeme obsluhu jakéhosi baru/bufetu, pánové si sednou a jeden druhého se náhle zeptá „jak jsi na tom se sexem?“ The Room je úžasný film. Film o ukřivděném blbečkovi s vizáží nadrogovaného lachtana, jehož nikdo nemiluje a on by si to tak zasloužil (ach, ten závěr). Film, v němž si všichni začnou házet s míčem, sotva se sejdou. Kdekoliv. Nebo se píchat navzájem a hodiny o tom mluvit. Pokud chcete uspat prarodiče, utýrat psa nebo ze svých dětí udělat nesvéprávný asociální kretény, pusťte jim to. Za počet mrtvých neručim. P.S. - v první půlhodině se třikrát souloží, pokaždý s šerednou blondýnou, s růží v ruce a za tragicky nevkusný hudby. Takže doporučuju i jako případný lék na nadrženost, protože po tomhle má člověk chuť vojet tak maximálně hlavou zeď. (17.12.2013)

Ještě u žádného filmu, který jsem kdy ohodnotil odpadem, jsem se tak královsky nebavil. Proč tedy odpad? Jednoduše proto, že je film špatný ve všech ohledech. Jakákoli jihoamerická telenovela je proti němu profesně dokonalá a zralá na cenu kritiky. Jenže právě příšerné výkony před i za kamerou způsobily, že jsem si málem potrhal bránici. Všechny postelové scény, neustále se objevující a mizející postavy (Denny v tomhle vládl), Johnnyho smích, všechny dialogy (hlavně ten v květinářství) a postava nejlepšího přítele Marka vytvořily gejzír fantastické zábavy. Sice hodnotím odpadem, ale: "Wake up, Johnny!" (09.01.2020)