Zámek v Čechách

Nemala som nikdy rada komunistov, chudobných závistlivých ľudkov, ktorí znárodňovali nie pre to, aby sa všetci mali dobre, ale aby ukradli bohatstvo šľachte a sami si tajne dopriali hojnosť. Pokrytecký režim, ktorý zničil kus života aj grofke z Landsdorfu a divák jednoducho musí držať palce tejto osobnosti s noblesou, ktorú hrá Jirásková tak, že to vlastne ani nehrá.... Ona je noblesa sama. Ručičky bozkávam, pani grófka. (19.02.2011)

„Kachyňovský“ televizní film, který stojí na námětu a opravdu skvostnému herectví Jiráskové a Heřmánka. Scénář se uchyluje ke smíření a nostalgii i tam, kde mohl nastat přímý střet a konflikt, který by šel až na krev. Z tohoto hlediska si Hubač práci na závěr hodně ulehčil: hraběnku nechá - zcela dle očekávání - zemřít (právě ve „vhodnou“ chvíli – předtím na umření rozhodně nevypadala) a než se tak stane, spustí se celá lavina klišé: venkovská kapela v černém, zapomenutý zahradník s kytkou, oživlé vzpomínky z mládí hraběnky včetně předčasně zemřelého milence, vzdorovitě vztyčená černá vlajka a chátrající zámek jako němá výčitka. Scénárista jeho formátu se měl alespoň pokusit takovým klišé vyhnout. (20.02.2011)

Perla mezi českými ( československými ) Tv filmy, která by si zasloužila filmové plátno právě v těchto dnech, kdy u nás politické buranství naprosto vrcholí. Herecký koncert Jiráskové a Heřmánka, věrné vykreslení atmosféry 50. let. Arogance a sarkasmus paní hraběnky byly zcela na místě a lépe zahrány být nemohly. Film jsem viděla již několikrát a dnes je mi z něj tak nějak více smutno. (05.11.2014)

Mé oči jen těžko snáší tenhle televizní vizuál. Kdyby to vznikalo jako film do kin, jistě se dočkáme bohatší výpravy a kompletní kamerové magie Vládi Smutného... takhle jsme dostali jen to, co rozpočet umožnil. Ale na „kdyby" se nehraje, vím. Vyrozuměl jsem, že příběh se odehrává v roce cca 1955, a proto musím pokárat špatně okostýmované uniformy VB - zde se opět (jako například v Sedím na konári a je mi dobre) použila uniforma z let 60., které se, aby se neřeklo, na brigadýrku přišpendlila hvězdička. De facto každý novější film v tomto chybuje stejným způsobem a mě jen fascinuje, že původních uniforem VB byl enormní nedostatek už takto těsně po revoluci... anebo je to zkrátka neznalost autora kostýmů? Tak jako tak na mě atmosféra 50. let z tohoto filmu příliš nedýchala, ale dejme to stranou a přisuďme to tedy tomu malému rozpočtu. Koneckonců je to komorní film a je to vlastně jedno, neboť na ostatních frontách jde o film nadprůměrný. Postava hraběnky má šmrnc, postava Heřmánka je podmanivý a sympatický nešťastník. Vzájemná chemie funguje skvěle. Ostatní proplouvači novými pořádky (Josef Vinklář coby předseda, Ivan Vyskočil coby správce zámku) výstižně zobrazují oportunismus doby. Dialogy Jiřího Hubače a režijní timing mého oblíbence Martina Hollého ml. jsou sloužky naprosto precizní a bezchybné. Ztotožňuji se s celkovým zdejším hodnocením 82 %. I have spoken. (02.09.2024)

Paní Jiráskovou moc nemusím a úplně to u mně projela svou snahu se politicky angažovat (což navíc skončilo totálním krachem). Jestli bych měl ale jmenovat nějaký film s ní, který se mi nesmazatelně zapsal do duše, tak je to její hraběnka ze Zámku v Čechách (nikoliv Sestřičky). Pan Holý opravdu perfektně převedl na plátno tu obludnou dobu, kdy se z panských sídel často perel jinak stereotypního venkova dělaly chlévy JZD, sklady sena, kasárna či opravny traktorů atd... Kdy původní majitelé byli vyhnáni a jejichž dětem zůstaly většinou na meziválečné časy jen idylické vzpomínky na domov a na dobu, kdy slušnost a dobré vystupování byly standardem... Po ztrátě majetku, práv, často po dlouhém žalářování a nápravách v různých pracovních táborech pak tito často velice vzdělaní lidé končili jako manuálně pracující dělníci na těch nejspodnějších pozicích a dělnických profesí aby poznali jaké je to být dělník a ne vykořisťovatel... často museli při příjmech na hraně životního minima přihlížet podobně jako majetní sedláci rozkrádání či totální zkáze svých majetků, vlastněných často několik staletí a přihlížet nekompetentnímu a často zlému a mstivému jednání nových správců z řad lidu... Paní hraběnka si chce ty dávné časy připomenout a tak i přes zákaz pohlavárů a státní bezpečnosti jede své narozeniny oslavit na vyrabovaný zámek... Ať to bylo paní Jiráskovou a Karlem Heřmánkem, nebo tou látkou, která se mne velmi dotýká, nevím. Nemohu ale jinak a dávám 5 hvězd. * * * * * (09.09.2015)