Zámek v Čechách

Musím se přiznat, že tentokrát to napálím za všechny hvězdy. Kromě skvělého obsazení film i docela slušně popisuje atmosféru doby. Jiřina Jirásková je samozřejmě vynikající herečka, skvěle zahrál však i Karel Heřmánek. Líbilo se mi, jak je film napsaný i proto, že tregédie nespočívá jen v tom, že je jiná doba, ale také v tom, že se s tím hraběnka odmítá samířit a nechce to pochopit. Aby toho nebylo málo, tak sama ničemu moc nepomáhá, neboť ona rozhodně není milým a laskavým člověkem. Chová se ke všem povýšeně a arogantně, takže ani není důvod, aby jí někdo vyšel vstříc nebo ji měl rád a hlavně k těm, kteří jí pomáhají. Možná je to ovšem hlavně tím, že v ní zůstává určitá hořkost nebo zahořklost. Je to tedy tragický příběh po všech stránkách, kdy vítězové nejsou žádní, jen poražení. (22.02.2021)

Když jsem se dohrabal k napsání komentáře k Erin Brockovich, na mysl mi přišla pro mě mnohem osobnější vzpomínka... ano, na paní hraběnku Jiřinu Jiráskovou. Na skutečnou dámu s nezdolnou odvahou a nezlomným duchem. Tento film je concerto grosso pro dva - a tím druhým je Karel Heřmánek. Zvláštní vztah šlechtičny a jejího sluhy je právě tím, co dodává ústřední postavě lidský rozměr, v tom smyslu, že onu dámu neidealizuje jako dobrotivou a starostlivou ochranitelku (což se filmům podobného zaměření často stává), ale přes všechny její obdivuhodné vlastnosti dává znát o jejím pocitu stavovské nadřazenosti. I když, kdo by se v podobné situaci choval jinak, že ano. Zkrátka a dobře - Zámek V Čechách je jedním z těch mála filmů, které ukazují věci tak jak jsou...ne jako Babička:) PS datované 8.1.2013 - když jsem Zámek V Čechách viděl poprvé, napadla mě morbidní myšlenka, že tenhle film by měla televize uvést, až nás Paní Herečka navždy opustí. A stalo se. Díky za to. Byť Světáky miluji, myslím si, že na Jiřinu Jiráskovou se sluší v téhle smutné chvíli vzpomínat právě takhle. (01.03.2006)

Drama s velkým D. Příběhy z pera Jiřího Hubače mají nebývalou sílu a lidskost. To samé platí i o Zámku v Čechách. Tempo vyprávění graduje a graduje, navíc zahrané hereckými koncerty Jiřiny Jiráskové v roli hraběnky a Karla Heřmánka jako lokaje Aloise - tento herec nemá jen životní roli Smrt krásných srnců, ale rozhodně si může připočíst jako životní roli i alkoholika Aloise, kterého zahrál naprosto dokonale, až z něho šel mráz po zádech. Další herecké obsazení je perfektní, režisér Hollý vsadil na naprostou elitu (Vinklář, Medvecká, Vyskočil, Schránil, Zawadská, Suchařípa, Zindulka, Schmitzer, Krausová, Langmajer...). Tenhle film patří mezi nejlepší snímky, které pojednávají o lidech, které zničil komunistický režim. Poslední záběr filmu ve mě zůstane navždy! Masterpiece!!! (17.09.2017)

Perla mezi českými ( československými ) Tv filmy, která by si zasloužila filmové plátno právě v těchto dnech, kdy u nás politické buranství naprosto vrcholí. Herecký koncert Jiráskové a Heřmánka, věrné vykreslení atmosféry 50. let. Arogance a sarkasmus paní hraběnky byly zcela na místě a lépe zahrány být nemohly. Film jsem viděla již několikrát a dnes je mi z něj tak nějak více smutno. (05.11.2014)

Po deseti letech strávených coby domácí dělnice Landsdorfová z paní hraběnky stále nevyprchala modrokrevná nadřazenost. Přesto ukáže i svou laskavou stránku. Podle některých (včetně mě) životní role Jiřiny Jiráskové. Tohle jí prostě sedlo. Úžasně hřejivé, lidské, i když místy poněkud sladkobolné a nostalgické. No a závěr? Úžasná tečka za životem... hraběnka Landsdorfová odchází s tím, že se jí podařilo navzdory nepřejícím okolnostem dostát svému slovu, které ostatním dala. Sliby se mají plnit; to je jedna z lidských zásad, které se vyplatí ctít až do konce. (27.04.2008)