Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (230)

kaylin 

všechny recenze uživatele

I Japonci remakují nějaké svoje starší kousky, ale v případě Takashiho Miikeho jsem se nebál toho, že by se nejednalo o remake velmi osobitý a silný. Ponechán je základní příběh, Miike si přidal svou drsnou stylizaci, kde se ale nesnaží zbytečně předvádět, většinou, ale všechny prvky, které jsou zde použity, tedy především násilí, jsou jen pro podtrhnutí toho, jak je příběh krutý, respektive, jak jsou krutí někteří lidé. Střelba z luku na dítě je skutečně děsivá, a to zrovna v tomhle případě Miike diváka naturalismu ušetří. Miike se však postaral i o výbornou dobou stylizaci. V tomhle filmu jsem měl navíc zase jednou pocit, že ta destrukce, která je prováděna, je skutečná. Nesmyslná, ale má význam, ne jako v "Muži z oceli". ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

první polovina dostatečně vtahující vykreslení situace, hlavních postav a opravdu nechutného záporáka a pak už jen tuny a tuny sekání v jednom malém městečku. Nebojí se přitlačit na pilu, je syrová a surová, má nějakou tu příchut osudovosti a emotivnosti, ale hlavně je velmi dobře natočená a choreograficky vyspělá. Neznám tenhle žánr, nejsem si jistý, co do něho patří a co už ne, ale jestli všechny filmy v něm vypadají takhle, asi budu muset začít rozšiřovat obzory. Protože jsem se nenudil ani chvilku a postavám, které jsem si dokázal zapamatovat (nj, přiznám, s tímhle mám stále dost velké problémy, oni fakt vypadaj velmi podobně :)), jsem fandil a zamlouvali se mi.. Sympatické ve všech ohledech ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Samurajská tematika mě nikdy moc nelákala ale přesto musím uznat, že mě úchyl Miike dcoela překvapil a myslím si, že v rámci žánru samurajských filmů (Tarantino by možná potvrdil) se jedná o jeden z nejlepších kousků, které jsem měl tu čest shlédnout. První půlka sice příliš nezaujme, protože se v ní vedou nepříliš zajímavé dialogy, během kterých se divák postupně seznamuje s hlavními aktéry ale jakmile začne závěrečný souboj je se na co koukat a i přes zbytečnou délku si ho akční fanoušci (a samozřejmě fanoušci žánru) jistojistě užijí. ()

Tsukikage 

všechny recenze uživatele

Absolutní samurajská řežba, středověcí rytíři třeste se, pouze 13 samurajů dokáže zabít 200 vojáků. To co se vám s vaším s vaším měčem nikdy nepovede, zvládne katana skoro za den. Tenhle film byla bomba. Nejen, že má pro mě hodnotu historickou, nejen že byl naprosto úžasný se všemi efekty, obsahoval dokonce i IAI, to v co jsem se pomalu bál věřit, že by nějaký film obsahoval Iaidžucu se najednou objevilo a já to mohl konzumovat plnými doušky. Scéna naprosto úžasná, kostými nemohli být lepší, herci důvěryhodní a hrdinští. Velice děkuji, že jsem mohl na konci sledovat pomalou agónii toho hajzla, velice děkuji, že jsem mohl shlédnout téměř nekonoečnou bitvu se vším všudy a nakonec děkuji za celou tu strategii, se kterou byl celý plán vymyšlen. tomuto dílu jako filmu nemám, co vytknout. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Samurajská férovka, kde si hned v úvodu dva řeknou, že si to na konci rozdají a půl filmu je luxusně natočená příprava na bitvu, jaká mně osobně už nějaký ten pátek na plátně chyběla. Miike je výtečný, např. způsob, jakým představí zloducha a nabídne synekdochu jeho lotrovství, je děsivý a démonický. 13 bojovníků má opravdu starosvětského ducha a nic na tom nezmění ani krev a bláto. Je to překrásná heroická epika o hrdosti a oddanosti ideálu, kterou jsem si užil jako už dlouho žádný "akční" film ne. Woo i Chan se mohou jít se studem zakopat, takhle se dělá pravý rachot! ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)
  • Postava lorda Naritsugu je založená na skutočne jestvujúcej osobe Matsudaira Narakota, ktorý bol 25. synom jedenásteho šóguna Tokugawskej dynastie Tokogawa Ienari. (MikaelSVK)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama