Pan Wonka a jeho čokoládovna

Je zajímavé, že starší film je ve všech ohledech propracovanější, složitější a smysluplnější než remake. Gene Wilder je ve své roli úžasný a scény jako neskutečně intenzivní psychodelický průjezd "kouzelným" tunelem, který by mohl být v nějakém hororu, člověk z hlavy nevymaže. K dokonalosti chybí jen, že polovinu stopáže trvá, než se do té továrny dostaneme. Sice se stihnou opravdu vybudovat charaktery, takže všichni zúčastnění působí i přes zaškatulkování jako relativně reální lidé, jinak jde ale o poměrně dlouhé čekání. (13.05.2012)

Ve své době určitě znamenala tato "pohádka" něco nového. Jako první jsem viděl tu verzi od Burtona, proto budu mít k té novější verzi bližší vztah, než k této. Depp se mi rozhodně v úloze pana Wonky zamlouval více, než zdejší Wonka. Na starší verzi zase budu vzpomínat díky remixům od Poga, především díky jim jsem se na tohle podíval: https://www.youtube.com/watch?v=F1jmhbw3JHw a https://www.youtube.com/watch?v=991rzjaPQQU (20.04.2014)

Přesto, že má film na krku skoro pět křížků, je dodnes skvělou podívanou pro malé i velké diváky, plnou barev, zábavy a chytlavých písniček. Gene Wilder jako pan Wonka - je neuvěřitelně charismatický podivín, se kterým bych se klidně také vydal na neočekávanou exkursi mezi Umpa-Lumpy, do továrny na čokoládu. Tento snímek v dětství hodně ovlivnil Tima Burtona a v dospělosti ho pak inspiroval k natočení remakeu s Johnnym Deppem. Ten si také dopřeji, jen co svoje filmové menu proložím něčím méně sladkým... (21.02.2019)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)

Burtonovu verzi jsem nikdy neviděl, na slavný originál jsem byl docela zvědavý. A prostě mě to nějak nesedlo, sám nevím přesně proč, většinou mě tyhle dětské filmy baví. Wilder nevadil, pomalejší rozjezd a laciné i když nápadité kulisy taky ne. Jen je to prostě taková ta echt americká pohádka plná kýče, moralizování, protivných spratků i dospělých a mravokárných písniček. Ani to mě většinou nevadí, ale tady na mě toho cukrkandlu, pitvoření a poučování podobně jako třeba v Zemeckisově animácích nebo Grinchovi bylo zkrátka moc a to "kouzlo" filmu mě zcela minulo.. možná jsem prostě neměl náladu. Nechávám 3*, míň si to nezaslouží, ale nějak po tomhle ani netoužím vidět novější verzi. (12.01.2023)