Pan Wonka a jeho čokoládovna

čekal jsem na ikonický meme s Willym Wonkou, jen abych zjistil, že celej film je jeden velkej meme [viz. psychedelická scénka na loďce, bublinky, nebo mrdkomobil].... zároveň jde o geniální disstrack na buržousty a diabetiky, no prostě jakožto average čokoláda milovník nemůžu hodnotit jinak. (10.10.2022)

Typický príklad, co dovede reklama... Milý rodinný film pro všechny štamgasty cukrárny. Bohužel je to pořád o tom samém a jen se jde a jde dál a dál čokoládovnou... Skladba dětí je typická rodinným filmům (hlavní hrdina alá Mirek Dušín a ostatní jsou prolhaní, chamtiví a lakomí spratci). Gene Wilder hodně dobrý, ale opravdu se těším na Johnyho Deppa, který snad bude pod taktovkou mého oblíbeného Tima Burtona lepší. (30.05.2005)

Škoda, že studio nedalo víc peněz do výpravy - i když se snaží, vypadá chudičce. Tato verze se více drží knihy, včetně oblízatelných tapet, na druhou stranu je zde oříšková místnost zaměněna za husy snášející zlatá vejce. A na závěr filmu chybí odchod potrestaných z továrny (a přistání výtahu v domku). Jenže Willy Wonka ve Wilderově podání je skutečně vynikající a daleko lepší než Johnny Depp. Není bláznivý, jen si na bláznivého hraje, netrpí odloučením od otce a podobně, vše je soustředěno na potrestání zkažených dětí (a rodičů, kteří jim tu zkaženost dovolili) a sladkou výhru. I ty citace ze Shakespeara mají v tomto podání hodně do sebe. (A rovněž mne dostalo, že otec Veruky vypadá jak Marek Taclík, ale to jen tak bokem.) Umpalumpové i zde skvělí, a jejich výchovné písničky chytlavé (což se nedá říct o těch ostatních jak z Mary Poppins.) Celkově je film trochu nevyvážený tempem a chybí mu skutečně větší fantazie v oblasti výpravy, ale osobně jsem s touto verzí spokojen. (10.04.2017)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)

Burton contra Stuart. Na plné čáře vítězí Burton a jeho naprosto fantasticky barevná podívaná. Tato verze totiž vypadá strašně. Někdy jsou tam scény, že tvůrci i s Wilderem pravidelně šňupali jiný bílý prášek než cukr. Tak sjetého Wildera jsem ještě neviděl. Díky Burtone za Deppa a za veverky. Sám se divím jak se tohlo stalo takovou "modlou" v USA. Odpadu to lehce uniklo. (02.01.2010)