Lepší svět

Bierovej príbehovo najkošatejší a tým paradoxne i najslabší počin, ktorý mieri k Oscarom. Autori rozohrávajú príliš mnoho motívov, aby na ploche celovečerného filmu boli presvedčiví a uveriteľní. Pomery v Afrike, nevera, smútok zo straty najbližšieho, šikana v školách, násilie medzi dospelými. Konanie postáv je až príliš schématické, v závere absurdné a nestotožniteľné. Jedno sa Bierovej uprieť nedá a to vedenie hercov, to je ale stará známa vec (o to väčšia škoda). P.S. Je nutné poslať hrdinu do Afriky a tým demonštrovať vzdialenosť a odcudzenie medzi manželmi? Bol nutný všetok naturalizmus - rozpárané bruchá, rozrezané nohy? P.P.S. O nekonečných kŕdľoch vtákov ani nepíšuc. Midcult ako vyšitý. (27.02.2011)

Za mě super, možná i proto, že se jedná o první film Susanne Bier, který jsem viděl (vzhledem k výtkám, že se dosti opakuje). Zpočátku se sice může zdát, že se bude jednat o plytkou festivalovku, které by chtěla být hluboká, ale přitom jen zopakuje známá jednoduchá moudra a jednoznačné pravdy (malebné záběry na krajinu taková očekávání jen podporují), ale postupem času se vyjeví, že do sebe všechny motivy opravdu tak nějak zapadnou, aniž by se film utopil ve vlastních ambicích či se degradoval přílišnou doslovností. (16.12.2013)

Pěkně natočený a velice dobře zahraný ale přeci jen vyprávěním obyčejný "příběh ze života". I přes těch pár povedených scén (převážně ty z Afirky) a opravdu působivé a hlavně uvěřitelné herecké výkony se jedná o standardní snímek ze života obyčejných lidí, kteří řeší své životní problémy. Nezasloužený Oskar. (12.02.2012)

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Susanne Bier sa z hľadiska režisérskej taktiky (prelínanie/spájanie nosných motívov za pomoci úhľadného vizuálu v ktorom sú zakomponované jak žijúce postavy konajúce činy bez okatej pretvárky, tak odzbrojujúce panorámy krajín plné alegorickosti) opakuje (pozn. č.1-priama súvzťažnosť s vybranými postupmi Naomi Kawase), no aj keď sa tentokrát v dolovaní emócií viac-menej krotí a k akademikom sa vo finiši viditeľne "túli", tak ani náhodou neunavuje. Napadá ma jedno obrazné prirovnanie: "Po svatbe" zaplače snáď každý, nad "Lepším svetom" sa zamyslí i ten vlažný. Bodaj by aj nie, keď S.B. komunikuje poučný obsah uvedomelo/zrozumiteľne a popritom sa spoľahlivo vyhýba daromnej doslovnosti. Viac než uspokojivému celku potom ešte zlepšuje skóre podarený "casting" s vyčnievajúcim grázlikom Cristianom v podaní talentovaného Williama Jøhnk Nielsena (pozn. č.2-nechcem si nijak uťahovať a ľutujem zverstvo, ktoré sa nedávno udialo v Nórsku, ale aj Vám tento malý chuligán miestami asocioval s nemenovaným psychopatickým vrahom z Osla?), nemálo výstižných paralel+ušľachtilých viet a predovšetkým dostatok morálne/životne správnych vyústení. Na počudovanie koherentné svedectvo o tom, že úskalia ublíženia-odpustenia, šikany-nevery majú hrany ostré ako skalnaté brehy škandinávskych fjordov a držku si na nich ľudstvo nabíja vo vytrvalej permanencii. Len si to nechce priznať a radšej-avšak nie vždy-strká hlavu do piesku. Angažovanosť pripúšťam, ale-ak sa tu aj nejaká objavuje tak kvôli poznateľnej srdečnosti autorky ju-odpúšťam. (19.09.2011)

Od Susanne Bier by jeden očekával daleko větší drámo než jakým je tenhle Lepší svět. Učesané až ulízané, chladné až frigidní, vyumělkované až umělé atd. Téměř jediným výraznějším pozitivem jsou dětské herecké výkony, oba hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu uvěřitelní a skvělí, ovšem všechno ostatní, scénářem počínaje - proboha, proč je tam vůbec ta Afrika ? a kamerou konče, ne technicky , ale dlouhé nicneříkající záběry na postavu z výšky půdního vikýře mne prostě v tomhle filmu nechávaly zcela chladným. A to, že hlavní záporák ze světa mimo Afriku ( Ulrich Thomsen) nedopadl nakonec stejně či podobně jako africký protějšek mou jednoduchou duši velmi irituje. Já vůbec nepochopil poselství tohohle filmu, já vím, nenásilí, mír, láska..už mlčím. Ale stejně mohl aspoň po závěrečných titulcích dostat facku..jo, jo, já vím. Tak možná ve dvojce...au. (17.06.2013)