Aquaman

Aquamanovi se nedá upřít jedna věc. Je opravdu monstrózní. James Wan posílá na plátno nepočítaně potvor, zrůd, monster a podivných bytostí nebo alespoň herce ve fakt šílených kostýmech. Je to přeplácané? Ano, ale na druhou stranu ta velkolepost je skutečně působivá a navíc každá ta podmořská zrůda byla fakt do detailu propracovaná. Něco takhle gigantického a epického tu nebylo snad od Avatara. A když se to začne hýbat nebo řezat, tak to na plátně vypadá skvěle. Bohužel má ale Aquaman v hlavní roli dva dost možná nejhorší hollywoodské herce a tam už to drhne. Wanovi se sice povedlo Momou a Heard umírnit a dává jim minimum prostoru k hraní a většinou dělají jen to, co jim jakž takž jde (vypadají dobře), ale jakmile se film pokouší o romantiku, humor nebo patos, absolutně to díky jejich neschopnosti nefunguje. Naštěstí to není zase až tak často. Popravdě mi zpočátku vadila i dost chaotická vyprávěcí struktura, kde se přeskakuje ze současnosti do minulosti tak, aby se ten origin nějak rychle stihl a to, co by jindy vydalo na samostatný film, se musí narvat do dvou scén. A bohužel úroveň pitomosti občas taky přeleze únosnou mez. Přesto s klidem podepíšu, že jde o nejlepší DC comicsovku a být mi dvanáct, budu se chtít přihlásit do potápěčského kroužku. Na druhou stranu čtyři z pěti marvelovek bych si pustil raději než tohle. Pořád tu totiž zůstává ten problém, se kterým se rvaly i předchozí warnerovské comicsovky. Na to, jaká je to chujovina, se to fakt bere až moc vážně. A přitom zrovna tady, při scénách, kdy Amber Heard pluje na kosatce a střílí z rukou vodní lasery, by to tu kapku nadhledu fakt potřebovalo. (14.12.2018)

,,Rybář chytí na udici mořskou pannu. Ta se mu třepe na háčku nad vodou, rybář na ni chvilku kouká a pak ji pustí do vody zpět. Druhý rybář co to viděl z druhé loďky se diví a ptá: ,,Proč?'' A úspěšný rybář odpoví: ,,A jak?'' ---- Tak takhle nějak podobně začíná tento film, akorát že královna Atlantidy neměla od pasu dolů ploutev a strážce majáku tudíž věděl to - jak. .... V mládí jsem se neučil hrobařem, ale hltal příběhy o dávno zašlých civlizacích včetně té bájné za Heraklovými sloupy, potopené v moři jménem Atlantida. Mimochodem zpěvák Donovan o ni složil nádhernou píseň v šedesátých létech... Se zatajeným dechem jsem četl romány J. M. Trosky díky kterým jsem se do Atlantidy i podíval a dodnes to ve mně zanechalo velký dojem... a snad proto jsem šel i do téhle záležitosti. Co jsem čekal, to jsem dostal. Blockbusterový cinema digitální nářez pro multiplexy a širé řady diváků co u filmu nechtějí moc přemýšlet. Hlavně když je to barevné, rozpohybované, je tam pár prsatic v aerobikových dresech ,,cvičme v rytme'' a pár záporáků. Artuš mixnutý Avatarem a Star wars s Indiana Jonesem ovšem toto se odehrává pod hladinou ovšem tedy vyjma toho zničeného italského městečka... Trochu mne zamrzela účast Dafoa a Kidmanové, přeci jen jsou to herci pro lepší ligu a že hráli v takové blbině mi na nich trochu mrzí... U Nicol jsem si navíc uvědomil, že už holka opravdu stárne a ten její vypnutý obličejík působil dost plastelínově.... Příběh musím uznat byl místy i zajímavý, ale iritovalo mně to přetechnizované digitální zpracování... Někdy je té grafiky na obraze prostě moc a závěrešná bitva byla co se týče barevných světýlek zhulencův mokrý sen... Dokoukal jsem to ale nakonec do konce a jelikož jsem na to koukal s dětmi a to šestileté na konci řeklo, to byl ale pěkný film, myslím si, že se to tvůrcům asi nakonec vydařilo. Ovšem zajímalo by mne, zda na to třeba nešli do kina jen dospělí... :-) ... tohle byl totiž opravdu dětský film. Dávám za tři bodce z trojzubce samotného Neptuna (kterého ve filmu ani nejmenovali) * * * (23.06.2019)

Pán prstenů, Star Wars, Troja, Souboj Titánů, Propast, Strážci Galaxie, Avatar, Pacific Rim, Příběh žraloka, Bart Simpson přeměněný na mouchu.. To jen namátkou, kde se sahalo pro nápady, ale nepůvodnost rozhodně není to, za co bych Wanovi vytáhl špunt z jeho DC vany. Hastrman z fitness centra ve při s metrosexuálním skalárem Páťou mě vytáčeli tím kvantem opulentní digitální akce, která už roky v rámci úlitby uhrovité mládeži spolehlivě omezuje nějaký širší záběr superhero filmů. Já si už u nich normálně začínám užívat chvíle, kdy dvě osoby vedou nějaký všední dialog.. (19.10.2020)

Rozhodně se nedá říct, že by mi v Aquamanovi něco chybělo. Právě naopak toho v něm bylo odhadem tak na tři nebo čtyři trháky, no a právě kvůli téhle scenáristické a režisérské horečce jsem se všech možných i nemožných veleakčních scén, výbuchů, soubojů, drsných pohledů, pubertálních (ale sedících) vtipů, dechberoucích výpravných nápadů a speciálních efektů už někdy v půlce filmu málem přejedl. Nechci ale moc kritizovat, protože po upoutávkách jsem vlastně něco přesně takového čekal - Flashe Gordona tohoto tisíciletí. Stejně mě ovšem zamrzelo třeba to, že film hned na začátku představil skvělého padoucha s pochopitelnou motivací (a ta scéna v ponorce byla vážně nemilosrdně tíživá), aby ho později... Skoro nevyužil a udělal z něj obyčejného mlátiče? Škoda, škoda, to si Black Manta nezasloužil, jeho postava měla (má?) rozhodně na víc. Co se týče herců, Jason Momoa je ohromný sympaťák, ale to už jsme věděli, takže mě překvapil a potěšil hlavně komediální talent Amber Heard. Jo a Rupert Gregson-Williams složil po Wonder Woman další moc dobrý komiksový soundtrack, který se dá bez problémů poslouchat samostatně (a ani mi nevadí, že připomíná .Mothersbaughův Thor: Ragnarok). (18.12.2018)