Tak se ptám
Obsahy(1)
Ovdovělá čtyřicetiletá Marie (I. Janžurová) si našla novou lásku a chtěla by se vdát. Jenže její šestnáctiletá dcera Eva (M. Chytilová), jež až chorobně vyžaduje matčinu pozornost, na jejího nového muže Martina Kalába (A. Švehlík) od prvního okamžiku žárlí. Pak ale Eva i Kaláb dostanou žloutenku a matka na doléčení ubytuje muže u sebe doma. Oba jsou najednou uvázáni na lůžko ve společném bytě a mají tak dost času k sobě nalézt cestu. Jsou spolu každý den od sedmi do čtyř a Kaláb má šanci přesvědčit Evu, že její matku má opravdově rád. Podaří se mu to? (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Tři lidé, jedna místnost a dokonale sepsaný psychologický příběh o stárnoucí matce jedné dospívající dívky, která si až příliš pozdě uvědomí, že se chovala sobecky a chtěla matku jen pro sebe. Naprosto vycizelované dialogy, dokonce s občasným humorným nadhledem a odlehčením ("ještě vám tady budu nosit poštu"), kterým dominují ty mezi Švehlíkem a Chytilovou, v nichž se jeho postava snaží té dospívající holce nějak nevtíravě přiblížit. Žena tento víkend sledovala několik současných českých kinofilmů, a tahle malá televizní inscenace je svým napětím a dokonalou charakteristikou postav strčí zlehka do kapsy. ()
Komorní inscenace o třech hercích, kteří předvádí nádhernej koncert. Čtyřicetiletá matka si po smrti svého manžela najde nového partnera, s čímž se nemíní smířit její šestnáctiletá sobecká dcera, která chce mít maminku jen pro sebe. Náhoda tomu chce, že ve stejnou dobu dcera a nový matčin nápadník onemocní žloutenkou a tráví společné chvíle v matčině bytu. Každý den od sedmi do čtyř, než se matka vrací z práce domů. Neustálé přestřelky mezi nimi trvají dva měsíce a matka je z nich zoufalá, má je ráda oba, ale v určitých věcech se musí rozhodnout a přemýšlet, jak dále dusnou atmosféru vyřešit. Vše vrcholí finálem, které se happyendem nazvat rozhodně nedá, otevřený konec však dává určitou naději, že by všichni spolu nakonec mohli dobře fungovat. Kvalitní scénář přímo ze života napsal Otto Zelenka a režie se ujat tenkrát zručný mistr dramatických rodinných příběhů Jiří Adamec. Herecké trio Iva Janžurová, Miriam Chytilová a Alois Švehlík byl fakt zážitek sledovat. ()
Příběh ze života. Před X lety jsme s bratrem byli postaveni do úplně stejné situace. Také jsme si mysleli, že nám našeho tátu nemůže nikdo nahradit a že naše teritorium je nedotknutelné. Mysleli jsme si, že nám chce někdo naši matku ukrást. Dělali jsme všechno proto, abychom se toho dotyčného zbavili. Takže přesně vím, jak se ta šestnáctiletá holka cítila a zároveň dokážu pochopit, jak se cítila její matka. Ten konec k příběhu přesně sedne. Takže ho ukončit jinak by byla chyba, vyzněl by totiž úplně jinak a to by nemělo ten kýžený efekt. ()
Příběh, který ze své podstaty zná hodně rodin. Buď po rozvodu nebo po ztrátě partnera si ten druhý najde nového a dítě se s tím neumí srovnat. Hlavně proto, že maminku či tatínka měli dosud pro sebe. Zvláštní je, že sama tvrdí, že má partu a přitom nedovolí matce, aby si taky někoho našla na trávení času. S Evou se ale dá mluvit. Nejvíc mě bavily ty dialogy mezi ní a Martinem Kalábem. Ty konverzační střety byly skvěle napsané a přitom Martin měl neuvěřitelnou trpělivost a stále se snažil vysvětlovat a vysvětlovat, rozumně, s argumenty a bez emocí. Leč, nedařilo se. Za mě ale výborná epizoda, skvěle napsaná a skvěle zahraná. ()
Švehlík výborný, příběh a dialogy slušně napsané. Tu holku bych fackoval od rána do večera, nebo od sedmi do čtyř? Akorád jsem předpokládal, že je tý holce tak 13, Chytilová tu na 16 nevypadá. :-D Pořád jsem si říkal, že kdyby sama už měla nějaký vztah, že by matku víc chápala. I tak mohl Švehlík ještě použít víc argument o tom, že matka má právo být šťastná a že i on ji chce dělat šťastnou. ()
Reklama