No moriré sola

Suchý old school exploiťák, odehrávající se někde v Jižní Americe. Fanoušci a úchyláci (což je většinou jedno a to samý) si přijdou na své. Ale mně přišlo dobrých jen cca 20 minut (samotné rape a revenge), zbytek nuda, často dlouhý záběry na nic. Ale srát na to. Scéna znásilnění je rozhodně na úrovni (dá-li se to tak říct) - má dokonce 4 oběti, nikam se nespěchá, vše se odehraje téměř beze slov, slyšíme jen trpící oddechování a tlukot srdce. Násilníci nejsou žádní přehnaní typové a celkově vyzněli spíš jako takové loutky. Poznáme je opravdu jen minimálně. Ono to ale platí i o těch čtyřech děvčatech... Nevím, zda toto 'odosobnění' hodnotit kladně, ale působí to díky tomu tak trochu nevšedně, což je dobře. A taky je to film bez jakýchkoli protěžovaných postav. Toť asi z mé strany vše. Nepřišlo mi to nějak moc brutální, ale minimálně nepříjemný pocit by se na moment dostavit měl. (05.03.2010)

Pod celkem lacinou slupkou, která ale naštěstí nezasáhla herce, se skrývá opravdu skvělý rape & revenge, který může směle a bez rozpaků konkurovat hitům z 70 a 80tých let, kdy tyhle filmy letěly. Nicméně nedoporučuju slabším povahám, sice mě celkem zarazila cenzura některých scén, každopádně zabíjení a znásilňování tomuhle filmu nevadí ani zadleka tolik, jako záběr na mužský péro. (30.01.2010)

Štyri kamarátky sa vyberú na aute na výlet. Ten sa však ani z ďaleka neskončí najlepšie. Ako prechádzajú svojim autom pustinou, jedna z nich spozoruje ležať vedľa cesty zranenú ženu. Rozhodnú sa jej pomôcť a tak všetko nahlásia na neďalekej policajnej stanici. To bola ale chyba. Porekadlo - "za dobrotu na žobrotu" - sa vyplní do poslednej bodky. I will never die alone je amatérskym snímkom, ktorý sa čisto zameral na brutalitu, zvrátenosť a vnútorný boj o zachovanie štipky dôstojnosti. Pomsta býva totiž "sladká". Na počudovanie však prispel "lepšou zábavou" ako podaktoré filmy disponujúce rozpočtom na úrovni Titanicu. Nakoľko nemám rád amatérske horory, som sám zo seba prekvapený, že ma vôbec tento film zaujal. Tento snímok totižto nedisponuje ničím výnimočným či prekvapivým. Len si ako keby bezstarostne plynie. Asi som mal slabšiu chvíľku no mne sa to proste pozdávalo. Strop je však niekde, tesne pod úrovňou troch hviezd. (06.11.2012)

Další pocta kultovním snímkům Last House on the left (1972) a I Spit on your Grave (1978). Takže můžete čekat hodně dlouhou scénu mučení a znásilňování (která trvá asi 15 minut!) a následnou krvavou odplatu. Oběti jsou tentokrát rovnou čtyři a vrazi tři, což zapřičiní slušný masakr a následek toho, že se počet všech postav v závěru pěkně zredukuje. Film je sice amatérský, ale reálný, ženské oběti se chovají po většinu času uvěřitelně, což bohužel neplatí u policisty, jenž se v klíčovém momentu zachová jako debil. Celkově se to dost vleče, hodně záběrů mi přišlo zbytečně přetáhnutých, ale jinak je to slušný exploitation, na který se znova asi nepodívám. P.S. Ta hudba při úvodních titulcích je vážně špičková! (20.10.2010)

Film No moriré sola (Neumri sama) je novým príspevkom k dlhodobo stagnujúcemu subžánru exploitation - rape and revange. Odohráva sa kdesi v argentínskej pampe a má veľa spoločného so známym meisterstückom, Zarchiho I Spit on Your Grave (1978). Bogliano vôbec nezakrýva, že cituje a preberá inšpiračné podnety práve z tohto filmu. Podobnosť No moriré sola a I Spit on Your Grave je očividná, nájdeme medzi nimi hneď niekoľko analógii. Napríklad: chata v lese, kde sa stane zopár brutalít, je v oboch filmoch takmer na vlas podobná, scéna znásilňovania je zase podobne účelovo predlžovaná a absenciu hudby zo Zarchiho filmu tu nahrádza rovnako efektívna redukcia hovoreného slova na minimum. Odhiadnúc od hispánskych osobitostí (neschopnosť polície, prostredie, ľudia), a toho, že No moriré sola sa snaží pritlačiť na pílu vyrovnaným počtom zabitých obetí a agresorov (3:3), zostáva tento film verný svojmu vzoru. Ponúka však o niečo väčšiu dezilúziu a rozpitvávanie detailov. (26.07.2010)