Kandahár

Tak ja neviem, či je horšie byť zajatcom Talibanu a brať ako hrôzu, že som zajatec Talibanu, alebo že musím tráviť toľko času na obmedzenom priestore s niekoľkými druhmi, s ktorými nemám poriadne čo robiť ( aj ten futbal bol hneď zatrhnutý) a tak nevyhnutne vzniká ťažká ponorka. Tá tu rozoberaná príliš nie je, čo je možno trochu škoda. Zato sa ruskí filmári pohrali so skvostnou náletovou scénou, pri ktorej musel uznanlivo pokyvovať hlavou aj Ridley Scott a pri ktorej ste si určite hovorili, aké je to NATO bezcharakterné, lenže vzápätí sme konfrontovaní s každodennými "rituálmi" talibancov voči vlastným spoluobčanom a tak nám znova z vojnového filmu nevyplynie nič iné, len že najviac trpia nevinní civilisti. Nebyť toho, že sa jedná o príbeh natočený podľa skutočných udalostí, asi by som hodnotil nižšie, ale vzhľadom na edukatívny charakter tohoto filmu budem veľkorysejší. (05.05.2013)

Nejen Američané mají svůj národní posttraumatický syndrom, o tom netřeba dlouze spekulovat, v Rusku je cítit jakbysmet, a i když si za něj mohou obě velmoci tak trochu samy (Taliban si přece jen svorně vypěstovaly letitou podivnou politikou v Afganistanu, stejně jako nástupnickou Al-Káidu), je pochopitelná reflexe třeba prostřednictvím celovečerního filmu (třeba strhující Kavkazský zajatec). Co je překvapivé, Kandahár se technicky zcela vyrovná americkým (akčním) snímkům a je více než důstojným zástupcem této specifické odnože ruské kinematografie. Skutečně strhující jsou scény při bombardování v Kandaháru a následné výbuchy uvnitř města, silným dojmem působí veřejná poprava ženy na fotbalovém stadionu (téměř totožné scény jsou k vidění v řadě amerických filmech, jen tam se obvykle kamenovalo), odkládaný výbuch granátu, stejně jako dobře gradované finále. Tvůrci si vyhráli také s mizanscénou, působí hodně autenticky. Celkem dost mi ovšem vadila patetická hudba v emocionálně vypjatých scénách, ale to je vlastně jediná výtka, nechám-li tedy stranou ideologickou rovinu díla, ale jelikož je zhruba stejně vyhraněná jako ve filmech amerických, nebylo by fér Rusům nenadržovat. Osobně si myslím, že tenhle ruský film má s realitou zajatců muslimských guerill mnohem více společného, než většina podobných snímků zaoceánské produkce, i když umělecká licence je v daném filmu nezpochybnitelná a nepřehlédnutelná... Ruský Kandahár je skutečně překvapivě dobrý a působivý film, má atmosféru a skutečně silný příběh vyvěrající z neoddiskutovatelného civilizační konfliktu...nechtěl bych něco podobného prožít... (19.04.2012)

Úvod je úžasne veľkolepý, ale inak je to komorný príbeh o pár chlapíkoch v zajatí. "Ruské" charaktery sú ako takmer vždy zaujímavé, finále je silné a napínavé. Slovenský dabing bol miestami divný, ale celkom dobre korešpondoval zo stoickým herectvom niektorých hrdinov... Film ako celok nie je až taký vínimočný, ale jednotlivé scény majú svoje čaro... (21.07.2012)

Zajímavé ruské drama, které je situované v divácky atraktivním prostředí Afgánistánu zmítaného občanskou válkou, faktickým zhroucením státních struktur a propadem společnosti do bezmála středověké minulosti. Do tohoto vroucího kotle je zavlečena osádka dopravního letadla, která ke své smůle jako část nákladu veze do Kábulu i munici pro vládní vojáky. Ve chvíli, kdy je povstaleckou stíhačkou přinucena k nouzovému přistání, se rázem změní v rukojmí, kteří sice mají potenciální cenu v propagandistické válce a jako instruktoři povstaleckých vojáků, nicméně jejich osud je stále na vážkách. Před jejich očima se odehrávají neuvěřitelná dramata a jak jdou týdny a měsíce, jejich psychika dostává víc a víc zabrat. Stres, ponorková nemoc, nejistota a střet kulturních a náboženských hodnot se na nich čím dál víc podepisuje. Narozdíl od americké produkce je tenhle film zřetelně autentičtější, a to nejen proto, že se odehrává podle skutečné události, ale i z toho důvodu, že Rusové se dlouhodobě angažovali ve střední Asii a podstatnou část moderních dějin velký kus střední Asie i kolonizovali, takže dobře ví, o čem mluví a co mají zachytit. Navíc to má překvapivě slušný rozpočet, takže divák není ošizený o (na evropské poměry) velkorysou výpravu a je to kvalitní i po technické stránce. Výborná kamera a velmi slušná režie dává vychutnat filmovému fanouškovi pár skutečně špičkových scén, jako je např. bombardování Kandaháru vládními jednotkami. Minusem je naopak tradiční ruská nemoc - silná tendence k melancholické lyričnosti, což vede ke ztrátě tempa a film se zdá delší než ve skutečnosti je. Přesto se 4* nemám nejmenší problém, a to i přesto, že si film několikrát zřetelně zabrnká na tradiční silnou ruskou nacionalistickou notečku (prohlášení velitele letadla "My jsme Rusko") nebo malou úlitbu Američanům - zkuste hádat, kdo byl ten maskovaný záhadný "největší" muslim na světě. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2012)

Gradace závěrečné scény útěku podpořená výtečnou atmosférickou sugestivní hudbou je dokonalá. Několik dalších scén se této úrovni blíží (nálet vládních letadel na Kandahár, scéna s granátem, poprava ženy uprostřed fotbalového zápasu). Jen škoda, že občas se dusné napětí z filmu vytrácí a chybí a film má v těch chvílích atmosféru spíš melancholickou než jak píše Nikitorius zemitě naturalistickou. Možná za to opravdu může ta až moc líbivá vizuální stránka, kde i pot a krev se občas lesknou takřka umělecky. Každopádně velmi dobrá práce, která zaslouží ocenění shlédnutím na velkém plátně. Čímž si neodpustím rýpnutí - proč jsou filmy z evropských zemí u nás až na čestné výjimky a pár artových věcí v kinodistribuci naprosto přehlíženy. P. S. Spíš než Putinova propaganda je Pignonova blbost, která mu zřejmě dovoluje si z napůl přeslechnutých informací vyvozovat závěry zapadající do jeho vidění světa - ten náklad byl určen pro opozici Talibánu, tedy pro ty, kteří si pak říkali "severní aliance" a které se nyní pokouší v Kábulu udržet "mezinárodní koalice". (30.09.2010)