Surfařka

První půlhodinu jsem si spolu s těmi mladými, dokonalými křesťany netrpělivě kladl otázku, jaké že to má vlastně Bůh záměry s tou nezletilou blonckou, šerednou jako čelní pleš a krepová pokožka paní Huntové, a hlasitě se modlil, aby už jí konečně žralok ukousl tu hnátu. A byl jsem vyslyšen, abych si mohl zbytek filmu spolu s těmi mladými, dokonalými křesťany klást otázky, proč jí, kurva, ještě z toho ramenního kloubu nezačala rašit fungl nová končetina, jak to ten strejda Jeremiáš v tom žalmu 29:11 vlastně myslel, a hlasitě se modlit, aby už mi konečně přestala mávat před ksichtem tím pahýlem, nastoupila na tu parasurfiádu a na mě přestaly z obrazovky stříkat ty tuny hnusného patosu. A hle!! Najednou jsem prozřel a pochopil! Bůh ji ukousl ruku, aby mohla v Thajsku učit malé, kýčovité ťamany sjíždět Tsunami a krájet banán jednou rukou! Alelujá! Takže má opravdu v úmyslu náš prospěch a ne neštěstí! Navíc jsem se i nesmírně poučil! Drcnete li do kikiny bez levé ruky z pravé strany, docela hezky si nabije držku!! Jen jedno mi neustále vrtá hlavou a snad mi některý z místních zoufalců pomůže: Je to možná tím, že jsem byl strašlivě koncentrován na to, abych se neududil xmrti, ale kde přesně jste tam viděli ty "pěkné holky" ??? (11.08.2011)

Málem jsem přidal čtvrtou hvězdičku jen díky druhé čtvrtině, která prostě byla naplněná emocemi jako v poslední době žádný jiný sportovní film. Všechno ostatní tu už však několikrát bylo, schéma sportovního filmu (ať už podle skutečných událostí nebo podle výmyslů scénáristů) se téměř vždy musí zákonitě opakovat a je jen na filmovém štábu, jak k látce přistoupí a zda-li ukáží i něco jiného než něco stokrát provařeného. Sean McNamara sice natočil svůj doposud nejlepší film (při pohledu na jeho filmografii to není vůbec překvapivé), ale krom druhé čtvrtiny a vcelku podařeného hereckého projevu Kevina Sorba (a ano, i Dennis Quaid byl výraznější než ženské představitelky) jsem na této rutinní letní filmařině neshledal nic výjimečného. Navíc Thajské intermezzo hrálo až moc okatě na city a já osobně AnnuSophii moc nemusím. O malý kousanec nad průměrem. (12.11.2011)

Film, natočený podle skutečné události, ani zdaleka nesplnil moje očekávání. Pravdivý příběh o surfařce, které žralok ukousne celou ruku, je sám o sobě skvělým námětem na zfilmovaní, ale tady se to očividně moc nepovedlo. Už jenom atrapa žraloka ve mně vyvolala spíše smích a to nemluvím o strašné spoustě klišé, která se táhla skoro celým filmem.Možná je na světě nějaká taková ideální rodinka, kde se manželé po dvaceti pěti letech stále milují jako za mlada, mají tři vzorné děti, ale já osobně žádnou takovou neznám. Ale abych film jen nehanil, líbila se mi hudba, to rozhodně a představitelka hlavní role Anna Sophia Robb podává myslím slušný výkon. A naprosto musím souhlasit s uživatelem Flipperem, že asi dvou minutový dokument po skončení filmu se mi líbil mnohem víc než celý samotný snímek, což je určitě obrovská škoda. (28.02.2015)

Začátek... Bethany smyslný pohled na moře, cca 20.min. Bethany opět vážný pohled na moře (obzvlášť na jednu vlnu). Aaaaa žralok aaaa, chybí ruka, co teď?! Beznaděj, smutek, utrpení a opět smyslný pohled na moře. Možná to má silný biografický podtón, no ne v podání McNamary. Hodně slabé, takže nechápu tady ty opičí mozky, co se vyžívají v šestém smyslu surfistů a podobných gagech, co tady padly. 3/10 a to 2* jen za Hawai jako... (20.07.2011)

Veľmi pekný film, ktorý svojim spracovaním aj hereckými výkonmi je dobrým priemerom, no posolstvo to dáva hore a že sa tu objavia aj kresťanské vsuvky, no a čo? To už chceme aj toto zakazovať, už vo filmoch nemôže byť ani veriaca postava a keď sa tak stane potom hodnotením film ponoríme? Bethany Hamilton je nasledovaniahodný príklad pre mnohých ľudí s ťažkým osudom a skutočné zábery pri záverečných titulkoch boli osvedčením myšlienky, že vždy sa oplatí žiť. (30.01.2021)