Reklama

Reklama

Mladá dívka Jane Eyrová utíká přes vřesoviště a na kost promoklá končí u dveří domu Riversových. Duchovní John Rivers se jí ujímá a spolu se sestrami Dianou a Mary jí poskytnou útočiště. Jane si chce najít práci. Neustále vzpomíná na to, co jí až dosud život přinesl... Po smrti rodičů si ji vzala k sobě sestra jejího otce, matka rozmazleného Johna, který jí ubližoval. Na radu pana Brocklenhursta pak byla poslána do školy pro sirotky, kde se jí dostalo rovněž hrubého zacházení. Nakonec jí pan Rivers nabídl skromné učitelské místo ve venkovské dívčí škole, kterou právě založil ... Po odchodu ze sirotčince nachází Jane práci jako guvernantka francouzské schovanky pana Edwarda Rochestera na jeho panství Thornfield Hall. Chovají se k ní pěkně a Jane si vybuduje vřelý vztah s malou Adele Varensovou. Pan Rochester přijíždí na odlehlé panství jen zřídka a první setkání s Jane nedopadne dobře: kůň se před Jane splaší, shodí jezdce a ten si poraní kotník. K Jane a služebnictvu se chová odtažitě, až nepřátelsky, oceňuje ale Janinu přímou a čistou povahu. Jednou v noci vzbudí Jane podivné zvuky a vzápětí objeví v Rochesterově pokoji požár, který pak společně uhasí. Rochester jí děkuje. Brzy ráno pak nečekaně odjíždí. Začíná se šuškat o jeho svatbě se slečnou Blanche Ingramovou, která brzy nato přijede na Thornfield. K Jane se společnost chová přezíravě, Rochester jí ale začne dávat najevo, že mu na ní záleží. Jane mu pomůže ošetřit tajemně zraněného přítele z Jamajky, který přijel na návštěvu, Rochester ale odmítá sdělit, kdo ho zranil. Jane krátce navštěvuje svou tetu. Ta je po mrtvici, která ji sklátila poté, co její marnotratný syn John utratil celé jmění  a spáchal sebevraždu. Ukáže se, že před třemi lety dostala dopis od příbuzného z Madeiry, který žádal o adresu Jane, protože ji chtěl adoptovat. Ona ale odepsala, že Jane zemřela ... Po návratu do Rochesterova domu Jane nabízí, že si najde nové místo, až se pán ožení. Ten ji ale místo toho požádá o ruku. Paní Fairfaxová ji před ním varuje, Jane je ale šťastná. Když se snoubenci ocitnou před knězem, vstoupí náhle muž, pan Mason z Jamajky, a oznámí, že Rochester je už 15 let ženatý s jeho dcerou. Jane je zdrcená, o to víc, že Rochester jí pak ukáže svou šílenou ženu, nebezpečnou pro své okolí, která žije zavřená s ošetřovatelkou nahoře v domě. Rochesterovi ji vnutil otec a on ji přese všechno nedokázal umístit do blázince. Přísahá Jane lásku a chce s ní žít, ta ale odmítá a z Thornfieldu odchází ... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (745)

verbal 

všechny recenze uživatele

Romantická to byla doba, kdy panny Brontëovy chrlily mezi pěstováním koček a pitím čaje své upjaté, temné, viktoriánské harlekýny, přičemž pokrytecky mlsně pokukovaly po všech předmětech, co měly minimálně pět v průměru a dvacet na délku. Romantická to byla doba, kdy si gentleman musel zauzlovat jazyk krkolomným tokáním, aby mohl své vyvolené před svatbou alespoň požvýkat ucho a dámy cudně klopily zrak, aby se přesvědčily, zda to myslí opravdu vážně a dělaly frigidní upejpavky. Vždycky mě hrozně zajímalo, co se v intencích šosácké morálky konzervativní Anglie dělo, když pak o svatební noci zjistili, že to s tou erekcí a rozměry sira není až tak valné, jak se při tom verbálním žonglování jevilo, a madam ty směšné pohyby absolutně neuspokojují a xmrti ráda by se vrátila k vyšívání hedbávných kapesníčků. Toho se však romantická literatura bála jako jehovista transfuze a tak můžeme jen z letmých náznaků usuzovat, že si pánové vybíjeli své frustrace urputným hřebelcováním svých koní a honěním blackhoundů v lesích svého panství a dámy, mimo vášnivých her s dobovými, voskovými žárovkami, týráním svých potomků, které náhodou zplodily v tom památném roce, kdy si dal manžílek pár drsných škopků v Hospodě Jamaica a s trojkou v žíle si pak navzdory "dokonalé edukaci" dobovými příručkami spletl otvory. Romantická to byla doba. Ač tímto pokleslým žánrem veskrze pohrdám, jedná se o opravdu zábavnou a výborně obsazenou adaptaci, tak proč si občas nezabučet se stádem a pokrytecky to neosolit, že jo. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Marně bych trápil svoji drahou krátkonosnou paměť, kdy naposledy jsem na plátně (monitoru) sledoval tolik vážných a uplakaných obličejů. Před shlédnutím filmu jsem neměl ani záchvěv páry, kdo jest Jane Eyerová, neboť jsem ve škole nedával pozor a psal vlastní - po hříchu špatné - básničky. Dokonce bych ani netipnul předmět, který mě měl s touto morálně neobyčejnou ženou seznámit - literaturu. Myslel bych si asi (původně), že šlo o sousedku Marie Curie-Skłodowské, s níž vynalezla rádio, no ale v úplně kovovým stavu! Ne, tak teď vážně. Zaplácnul jsem díru ve svém ementálním vzdělání (pravda, filmem, nikoli knihou). Herecké výkony, jakkoli nad běžným sortimentem filmového průmyslu s.r.o., mě kvůli zvláštnímu scénáři nedokázaly oslovit, nedokázaly rozlomit mříže mezi mnou a filmem. Seděl jsem jak pecka a sledoval prapodivné namlouvání dvou tetřívků a jedné tučnice (nebo jak se řekne samice od tučňáka? --> nejde o narážku na Miiny proporce). V případě Fassbendera to bylo tokání přinejmenším úchvatné, zvlášť, když odhalil poměrně zajímavé způsoby polygamie. Celý smysl příběhu tkvěl - podle mého - v morálním kreditu (či spíše paušálu) hlavní hrdinky, jenže právě to se mi v příběhu poněkud ztrácelo a nechtělo se to dát objevit. Takže proto poněkud nižší hvězdokupectví. A jako správný romantický harcovník - ač neznaje předlohu - jsem celkem přesně dokázal odhadnout další kličky příběhu a bohužel i to, jak skončí. Ale za to madam Brontë nemůže.To jen my, filmoví spotřebitelé 21. století, jsme viděli už tolik variant romantických příběhů, že už nás nic nepřekvapí. A často ani nedojme. ()

Reklama

nunka 

všechny recenze uživatele

V prevedení Mie Wasikowskej a Michaela Fassbendera nie je Jana Eyrová ženskou telenovelou 19.storočia, ale kvalitnou dobovou drámou. Obrazová estetika a krásne prostredie stašidelného Thornfield panstva dáva celému filmu svojské čaro a buduje správnu atmosféru. Réžijne sa podarilo vytvoriť ďalšiu zo série filmových adaptácií zo života Jany Eyrovej, kde je všetko čo má byť - romantika, psychológia postáv, dobová estetika a šikovne zrežírovaný filmový román. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

-I dream –Awaken then. Vyzrálá syntéza dvou „ženských žánrů“, melodramatu a gotického hororu. Vyprávění se drží v intencích feministického diskurzu, s přihlédnutím k mnoha omezením, jež musela žena 19. století překonávat a jež zároveň nejsou hyperbolizované natolik, aby se z filmu stal další beznadějný příběh o ženském utrpení. Hrdinka je sebevědomá, uvědomuje si své schopnosti a její vyrovnané dialogy s „pánem“ neodpovídají tradičně vykreslovanému vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Opatrná zamilovanost bez plného oddání se partnerovi otupuje sentimentální hrany melodramatické roviny a znemožňuje nám sledovat Janu jako přímočarý doják, u něhož si akorát hezky pobrečíte. Fukunagova adaptace využívá klasického románu ke kladení aktuálních otázek, aniž by v jiných ohledech – kamera, výprava, slovník postav – zavile usilovala o modernost. Jinými slovy – autoři předlohu interpretují jako lidé poučení vývojem v přemýšlení o společenském postavení ženy a jako takoví do ní logicky promítají, co Brontëová mohla ve své době považovat pouze za utopii. Moderní a klasické díky tomu dosahuje neobyčejné rovnováhy. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Madsbender, Bluntman, mm13, honajz, Maq, eye candy ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Jednym slovnym spojenim: "absolutne sustredene". Rezia, hudba, vyprava, kamera, herci, kostymy, ... . Obcas som ani nedychal, ako ma to pohltilo. PS: O to intenzivnejsi, tazko popisatelny bol pocit z vyjavu pri odchode z kina. V dvoch salach vedla seba sa divaci hrnuli na dva "romanticke" filmy. Jeden bol Jane Eyre, druhy bol najnovsi Twilight... . ()

Galerie (132)

Zajímavosti (12)

  • První volbou do hlavní role byla Ellen Page. Ta roli přijala, avšak později od projektu odstoupila, díky čemuž nabralo celé natáčení zpoždění. Později byla nahrazena Miou Wasikowskou. (R´Hell)
  • Michael Fassbender sa rozhodol hrať vo filme z dvoch dôvodov. Jeho mama a sestra sú veľké fanúšičky knihy a chcel vedieť ich názor na jeho prevedenie Rochestra. Druhým dôvodom bolo, že sa mu páčil film Sin Nombre (2009) a bol zvedavý čo urobí americký režisér s klasickým anglickým príbehom. Taktiež dodal, že sa mu páčia postavy, ktoré sú škaredé a krásne zároveň, kruté a starostlivé, ich dvojznačnosť ho priťahovala k tomu, aby si vo filme zahral. (SpoilerAlert)
  • Původní sestřih filmu činil 2,5 hodiny. (R´Hell)

Související novinky

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Oscarové nominace 2012

Oscarové nominace 2012

24.01.2012

84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

01.01.2012

Žebříček nejlepších celovečerních filmů roku 2011 dle ČSFD.cz se v budoucnu bude měnit - obsahuje totiž filmy, které se teprve chystají do naší distribuce a budou časem hodnoceny více diváky, což… (více)

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

31.12.2011

Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (více)

Reklama

Reklama