Srbský film

Zvrácený, špinavý, nechutný, šokující, depresivní, úchylný, atmosferický, krvavý, chorý, extrémní, ....přesně takový tenhle film je. A jestli film dokáže v divákovi vyvolat takový pocity a emoce (ať už jsou jakýkoliv) tak némůžu jinak než zařadit mezi top 10 filmů. Ať už je jakkoliv kontroverzní. Vše šlape jak má - od herců až po hudební podkres, který ještě víc potrhuje tísnivou atmosféru. Tahle psycho jízda vás prostě na začátku vcucne a na konci vyflusne jak rozžvýkanou orbitku. Zaryje se pod kůži a jen tak se vás nepustí. Sick, sick, sick!!!!!!!!!!!!!!!!! (13.05.2015)

Tyjo, tak tohle jsem dlouho odkládal, teda spíš jsem byl i v očekávání splatter shitu rozhodnutý to ignorovat úplně, ale děsně jsem se spletl. Jedná se "pouze" o dosti drsný trip do pornobyznysu, který se až na konci transformuje do byť brutální, ale hlavu a patu mající exhibice zvrácenosti největšího kalibru s až skoro nedefinovatelným pocitovým koktejlem. Přidávám se ke skupině s palcem nahoru, ale doporučovat to nikomu nehodlám. Doporučuju! :) (10.06.2013)

Snuff s dějem, snuff v hávu antické tragédie. Silné, skvěle zahrané, vyhrocené jako máloco, překvapivě zcela neamatérské, řemeslně bezchybné, ale i tak bych to nikomu nikdy nedoporučil. Nikdy. Stejně tak jako bezpečně vím, že se na to již nikdy nepodívám. Nikdy. Ve své podstatě naprosto nehodnotitelné, protože co pár minut to oscilace po celé hodnotící stupnici od nefalšovaného nadšení, přes znechucení nad sebou sama, pohrdání tvůrci až po vyhlášení války Srbsku... PS: Krásně to vyjádřil Tim Anderson z Bloody Disgusting: "You don´t want to see Serbian Film. You just think you do." (25.07.2010)

„Odpad!“ nezvyknem dávať filmom s formálnymi a hereckými áčkovými parametrami. Ak sa tak stane, musí ísť o film, ktorý sám seba mimoriadne zhadzuje a robí všetko preto, aby som ho ináč ako „odpad!“ ani vnímať nemohol. Srpski film zabŕda do podobných tém ako Schumacherovych 8MM – psychika človeka pod deštruktívnym vplyvom extrémneho porna a borenia najhorších tabu. Na rozdiel od 8MM, ktorý s týmito háklivými témami pracoval opatrne, v rámci psychologického podkladu napínavej thrillerovej žánrovky, sa Srpski film vyžíva v ich prvoplánovom a buransky samoúčelnom podaní, a hrdo to považuje za svoju najväčšiu devízu. Majstrovské dielo vo filmovom zhmotnení sociálnej retardovanosti. (02.01.2011)

„To je film!“ Tak to dopadne, když vyžilý forvard Crvene Pornozvezdy Bělehrad odmítne jít na desítku. Scházel už jen Radovan Karadžič análně penetrující držadlem rakety Head Novaka Djokoviče.. Vzdáleně to připomínalo druhou půlku Lost Highway, nicméně perverzní povrch dálnice srbského Dina Velveta dává zapomenout na to, co je pod ní a celá komunikace tak končí někde v myšlenkové pustině, kde jsou jen pichlavé kaktusy kontroverze. Máme Srbsko, potažmo celý Balkán, či východní Evropu litovat za současný "fašismus politické korektnosti", související cenzuru, sociální stigmata občanské války, slepé upnutí se na vůdce a zaprodanost západu? Má vůbec Srdjan Spasolinijevič vzhledem ke své rodinné příslušnosti "mandát" točit něco s takovým vyzněním? Jediné, co vím jistě, je to, že komu se od třicáté minuty a dále postavil, ten by měl ihned zajít do kuchyně, vzít si nůž na krájení chleba a udělat se svým nádobíčkem to, co kdysi Rimmerovi udělal Alexandr Veliký.. (28.08.2012)