Infidelity
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jan KaprHrají:
Gustav Nezval, Gustáv Valach, Marie Vášová, Martin Růžek, Irena Kačírková, Bedřich Prokoš, Oldřich Lukeš, Eva Klenová, Eva Klepáčová, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu. ()
Československé drama odehrávající se v poválečné době ve Zlíně, kde je na místo státního správce Baťových závodů revoluční gardou jmenován komunistům vyhovující bývalý dělník Josef Lang v podání G. Nezvala. Tento charismatický herec známý jako prvorepublikový milovník si za svého tajemníka zvolí pana Andrleho (M. Růžek), který je spolčen s původními, režimu nepřátelskými majiteli závodů a snaží se narušit chod výroby a současně se nežádoucími kapitalistickými metodami obohatit. Andrle spolu se svou atraktivní manželkou I. Kačírkovou ovlivňují ředitelova rozhodnutí, aby podepisoval dokumenty, které jim vyhovují a ředitel Lang se tak odcizuje jak obyčejným dělníkům, tak i své ženě. Název filmu tak vyjadřuje nejen Langovo chvilkové milostné poblouznění manželkou svého tajemníka, ale především jeho ideologické odchýlení od správného socialistického smýšlení. Přestože se film tváří jako tehdy obvyklý politicky agitační snímek, díky umění režiséra K. M. Walló a hercům je zajímavé sledovat vztahy na nejvyšších postech rozsáhlého obuvnického závodu v období budování socialistické společnosti. Ve výrazné roli typického komunistického nadšence se objevil G. Valach, který se postaral o potrestání všech třídních nepřátel a protirežimních živlů. Opak oproti Langovi, opilému mocí a postavením, tvořila rodina Pazderova, jejíž otec B. Prokoš byl odvolán na ředitelské místo na pobočku závodu v jiném městě, aby nepřekážel Růžkovi v jeho nekalých plánech. Pazderova syna, nadšeného aviatika, ztvárnil S. Matyáš, který se zamiloval do své kolegyně z dílny E. Klepáčové. Podíváme-li se s nadhledem na ono černobílé uspořádání charakterových vlastností jednotlivých osob podle politického smýšlení, které bylo v té době běžné, musí objektivní divák uznat, že film má něco do sebe. Nejsem si jist, stačí-li to na nadprůměrné hodnocení, avšak já osobně jsem celý film zhlédl se zaujetím a byl jsem, především díky výkonu pana Nezvala, s dílem pana Walló spokojen. ()
Samozřejmě, jedná se o film s ideově-výchovným námětem - ale copak se dneska takové filmy netočí, akorát se mění kladné postavy v záporné a naopak... Aneb nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní... A tak je to i s filmem natočeným podle kdysi známého románu "Bez šéfa" T. Svatopluka. Některé části jsou pravda šablonovité až naivní, ale vzhledem k tomu, že náš hlavní protagonista díky své naivitě a víře v dobré lidi nedopadne dobře, musím dát tři hvězdičky. Ovšem také díky dobrým hereckým výkonům. ()
Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou.... ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Filmovanie prebiehalo v Zlíne. (dyfur)
- Během natáčení se Svatopluk Matyáš seznámil se svou budoucí manželkou Věrou Benšovou. (Duoscop)
Nevěra, volné pokračování Botostroje, zdůrazňuje především ideologický boj. Kostra příběhu je nosnější, celkový záběr je ovšem přeexponovaný svou šířkou ambicí a soudržnost je rozmělněna. Herecká stránka dokáže zaujmout, ale najdou se i nečekaná zklamání, zejména z rozpačitého Nezvala, který tápe v bezradnosti. Nevěra mohla posloužit jako účinná společenská kritika, jenže soudruzi nebyli schopni sebereflexe a v opojení mocí se vše podřídilo zuřivé politické manipulaci. Viníky sice lze najít ve vlastních řadách, ale v takovém případě jsou to vždy přisluhovači západu. S korupcí a nekompetentností nelze spojovat komunistu! Ten je vždy čestný a úderný, zkrátka ve všem jde příkladem vpřed. Hlavní postavou štvavé bolševické agitky je národní správce Josef Lang (Gustav Nezval). Socialistický ředitel průmyslového koncernu nekráčí po vlastní cestě, ale je vláčen protivlasteneckými živly a s každým pohybem se propadá hlouběji do bahna mravní nečestnosti a škarohlídství. Zdá se být nesvéprávným, přesto mu vlast dala důvěru. Příliš zjednodušující pohled a kopání do všeho kolem, neboť možnost vlastních systémových chyb nelze připustit. Uvědoměle pevným hrdinou je Karel Trlica (sympatický Gustáv Valach), bývalý komunistický partyzán, mechanik, závodní novinář a bohém s přirozenou revoluční myslí. Někdo musí udržovat bdělou pozornost při dohledu nad budováním nové společnosti! Za hlavní ženskou postavu považuji Sylvii Andrlovou (šarmantní Irena Kačírková), sebevědomou svůdkyni. Jedna z mála postav, která ví, co chce a jde si s koketní rafinovaností vytrvale za svým. Nejrozkošnější postavou je Vilém Andrle (velmi dobrý Martin Růžek), Sylviin manžel, vedoucí sekretariátu a Langova pravá ruka. Je schopný a vyzná se, ale slouží úpadkové formě společenského zřízení. Prospěchář a podvratný živel to je a užívá si své výsostné postavení a dozor na chaosem. Výraznou ženskou postavou je Annie Haniková (dobrá Marie Vášová), závodní sekretářka v částečném uvěznění minulosti. Rychlé společenské změny a životní zkušenosti vryly do jejího hlasu i chování cynismus a odměřenost. Zajímavou postavou je také Korvas (dobrý Eduard Dubský), kompetentní správce letiště se záští proti novým pořádkům i novodobým obyčejným hrdinům. Z dalších rolí: závodní mistr, ušlechtilá a stále veselá duše a vzor skutečného pokrokového a uvědomělého vedoucího novodobé společnosti František Pazdera (příjemný Bedřich Prokoš), stranická autorita a předseda národního výboru Nikodým (Oldřich Lukeš), Langova stále nespokojenější manželka Evka (příjemná Eva Klenová), mladá, nezkušená a zamilovaná dělnice Stázka (sympatická Eva Klepáčová), Pazderův angažovaný syn, dělník a pilot Jenda (Svatopluk Matyáš), bývalý a pro komunisty nevhodný ředitel závodu Šorfa (Jaroslav Raušer), Pazderova spořádaná žena Žofie (Vlasta Jelínková), či Jendův kamarád a nešťastný pilot Mirek Opiján (Josef Bárta). Nevěra je komunistická propaganda, která všechny neúspěchy a chybování hází na vrub svým názorovým oponentům. V hysterickém záchvatu lze i vnitrostranický boj o moc a majetek označit za nepřátelský akt agrese, následně nebezpečně útočit a likvidovat každého potenciálně nepohodlného. () (méně) (více)