Sherlock Holmes: Hra stínů

Robert Downey Jr. a jeho nejlepší role vůbec. Nezapomenutelné akční scény, skvěle vybraný záporák a neuvěřitelně propracovaná zápletka. Také jsem nadšený z úpravy role a celkové úlohy Dr. Watsona, který v prorovnání s knihou a tajé v každém filmu v minulosti hrál ňoumu a poskoka a zde je to plnohodnotný parťák. Moc se těším na další pokračování 100% (08.10.2018)

Ajaj - leden a hnedle taková palba? Co lepšího ještě letos v kině uvidím? Bojím se, že toho už moc nebude (komiksárny nepočítám)..! Jestliže mě jednička těžce zklamala, dvojkou Sherlocka si Ritchie rozhodně napravil reputaci. Sice ze sebe asi definitivně udělal komerčního režiséra (Hra Stínů je na míle vzdálená jeho starší tvorbě), ale kupodivu to vůbec nevadí. Okamžitě chci další nášup, protože jestli v něm opět bude tolik dechberoucí akce, vtipu, Downeyho charismatu a úžasných zpomalovaček, bude to zase pecka. Takhle spokojený jsem z kina naposledy odcházel snad z Monstra. (10.01.2012)

Nesdílím převládající názor, že pokračování dobrodružství doyleovského hrdiny je slabší než první díl, protože "dvojka" je co do tempa vyváženější než její předchůdce a zároveň si ji lze užít i jako vyprávění, jelikož jsou mnohem lépe distribuovány informace a poskytovány vodítka pro tvorbu hypotéz. Bohužel mnohem více rozšířenější "teorie" o tom, že ve druhých dílech musí být všeho vic, ale málokdy jsou lepší, převládá. Přitom podle jiného přístupu jsou sequely mainstreamových blockbusterů mnohem pozoruhodnější, pokud jsou natáčeny tvůrci s jasně rozpoznatelným rukopisem, protože ti se už jednou (komerčně, kriticky) osvědčili a nemusí se tolik podřizovat studiovým požadavkům. Bezpochyby to platí i pro Guye Ritchieho, který jednak v holmesovsko-watsonovské bromanci víc zdůrazňuje podvratnost v podobě možného queer čtení (čirá travestie!), jednak v nebývale sebereflexivním vyprávění vytváří nesčetné množství - především prostorových - mezer, aby se zaměřil na čirou potěchu ze samotné podstaty detektivní práce - dedukce jako takové. Zároveň se střet dvou dynamických sil vyprávění - Holmese a Moriartyho - otiskuje i do formální stránky snímku, která staví na pnutí dvou různých poetik (poklidného a dynamického, opodstatňující tak užívání zpomalovaček). Není to efektní, jak by si mnozí přáli, ale naopak maximálně efektivní, když i jednotlivé stylistické prvky, které v předchozí části sloužily k ozvláštnění obrazu jedné éry a její převládající filmové podoby, zde důsledně a důmyslně slouží vyprávění (především střidání velikosti záběrů). Konec? Doufám, že ne - chci další kapitolu. (29.12.2011)

Pistole nabité, mozky v plné polní, dedukce rozvibrovaná na maximum. Když Holmesovy myšlenkově-zápasnické kejkle dobývaly kina poprvé, nadšeně jsem hltal každý Ritchieho nápad a když Robert Downey s jiskrou v očích odkrývá pavučinu intrik podruhé, tleskám znovu. Moriarty je totiž dokonalou nemesis, která může zahrozit z nejvšednější situace a v takových chvílích jeden potřebuje nejen věrného parťáka, ale třeba i exhibicionisticky naladěného bratra s rozklepaným personálem. Tenhle efektní akční přístup mi zkrátka k vadnoucí viktoriánské éře sedí a celý tvůrčí tým se mnou bez problémů mává skrz emoce i lokace. Prosím trilogii, milý Watsone. (16.01.2012)

Zhlédnuto v kině. Nový Sherlock je vtipná, skvělá a rychlá jízda, to bez debat. Všichni herci do svých rolí parádně pasují (i ten Jared Harris se mi jako Moriarty líbil), potěšila mě kratičká účast Rachel a větší účast Noomi. Hudba Hanse Zimmera je jako vždy úchvatná a naprosto vás vnese do děje. Nicméně stejně jako u prvního dílu mi zde něco chybělo k naprosté blaženosti. Nebo alespoň spokojenosti. Spíše mi po celou dobu snímku vrtala v hlavě otázka pro uživatele tohoto serveru - proč, vám nevadí, že Ritchie z Sherlocka udělal Jamese Bonda, který vše přežije? Kde jsou ti, kteří speciálně u Tří Mušketýrů házeli odpady a nižší hodnocení s tím, že chudák Dumas by se obracel v hrobě? Jak to, že u Sherlocka nikomu nevadí, že si z toho Guy dělá legraci (Downeyho brýle, převleky za ženskou a podobně) ale když si z Mušketýrů udělal prdel Anderson, tak zde málem byla bitka o to, kdo to dřív nebo vtipněji shodí? Jo, to nebude námětem/knihou, ale zaujatostí vůči režisérům či tvůrcům, ale chápu, jsem moc naivní, když bych chtěl nějaké ty objektivní názory… Nic, film mě bavil, peněz nelituju a někdy si tuhle stínovou hru dám znovu. 80 %. (20.12.2011)