Chytrost má děravé šaty

Československá televizní pohádka z orientálního prostředí, kde se vladař P. Štěpánek převlékl do chudého oděvu, aby lépe poznal náladu ve společnosti. Během poznávání života obyčejných lidí narazí na vychloubačného kováře (Z. Dítě), který tvrdí, že za každých okolností dokáže za každý den vydělat alespoň 5 dirhamů, aby si mohl koupit honosnou večeři. Převlečený panovník se schází s kovářem každý den, přičemž mu mezitím klade překážky pro provoz jeho řemesla a znemožňuje výdělek, a sleduje, jak si s novou situací poradí. Atraktivitu této pohádky notně zvyšuje půvab kovářovy dcery Afry v podání jedné z našich nejpůvabnějších hereček J. Preissové, do níž se monarcha ihned zamiluje. Pod úspěch a zdar této pohádky se značně podepsal nepřehlédnutelný a přirozený herecký výkon pana Dítěte. V závěru je utajovaná totožnost vladaře odhalena a moudrost a vynalézavost kovářova odměněna funkcí šáhova rádce a jeho dceru pojal za manželku. V menší roli vladařova vezíra se ukázal O. Brousek st. Orientální pohádka paní režisérky V. Janečkové a její zpracování mě zaujalo a domnívám se, že tuto pohádku mohu zařadit mezi ty nadprůměrné. (12.11.2022)

A já si dodnes myslel, že na arabské pohádky z Tisíce a jedné noci má patent jen brněnská televize. Vida, tohle je zajímavý a vtipný počin, i když ne vždy rozumím logice příběhu (nejspíš krácení předlohy - jak třeba mohl nechat předvést dceru jako zlodějku jen tak? Nechybí tam scéna, kdy u ní najdou šperky - dary?). Ale celkově je to příjemně natočené, má to rozumnou stopáž, Petr Štěpánek pojal roli rozverně klukovsky, pobaví. (Samozřejmě raději nepřemýšlet nad poselstvím, kdy to vypadá, že je lépe nic si nešetřit a vše hned utratit - to je takový poněkud cikánský princip.) (04.09.2016)

V pozdější adaptaci téhož příběhu (O kováři Básimovi 1996) vstupuje do hry chalífova manželka, tady naopak má Básim dceru. V obou případech je žesnký prvek pro samotný příběh zcela nadbytečný, tedy pomineme-li, že zamilováním a ženitbou vládce konečně zahnal nudu. Adaptace z roku 1996 je samozřejmě po všech stránkách lepší. Tady herecky zaujme (kromě štěků pro Kotvu a Lackoviče) snad jen Zd. Dítě v roli Básima, ale Martin Štěpánek jako Básim z r. 1996 je postavě mnohem více práv, což je dáno už její koncepcí, resp. celkovým pojetím dramatizace. Adaptace z r. 1996 je totiž úplně jiný sport, sází na humor téměř až fraškovitý a pitvorný, nicméně sázka mu vychází, protože to má prostě vyladěný. Tady je jedinou humornou složkou nechtěně oligofrenní vládce a jeho ztvárnění Petrem Štěpánkem. Absence humoru ovšem není vada, jenže chybí vtipnost v jakémkoli smyslu toho slova. Režisérka Janečková zatím spolehlivě posírá všechno, co jsem od ní dosud viděl, nicméně už scénář Mileny Medové je mizerný, nenápaditý a finální scéna svou nezvládnutou překombinovaností úplně pitomá. Asi bych dal dvě hvězdy, ale právě ve srovnání s adaptací 1996 musím ještě ubrat. (18.03.2019)

Říkala jsem si, jakou reakci by dnes vzbudilo natočit pohádku s orientálními motivy, kde dívky nosí roušky, hrdinou je sultán, který vlastní harém, a lidé tam vzývají Alláha. Asi by se rozproudila internetová bouře, jakouže indoktrinací a muslimskou propagandou to zase ČT krmí naše nebohé děti. V roce 1974 však ještě nikoho nic takového nenapadlo, Preissová byla divukrásná a vpravdě pohádková a Petr Štěpánek velmi pohledný muž. Takže jsem se těšila, jak si užiju tuhle studiovou cestu do dávné Arábie…  A místo toho jsem dostala stupidní příběh, kdy se z neznámého důvodu sultán mstí nebohému (dobře, trochu velkohubému, ale to není zločin) kováři, znemožňuje jemu i dalším obživu a pak ho zlotřile testuje, jestli pořád ještě bude mít nezaměstnaný kovář dost peněz na večeři, jak sliboval. Ten příběh není jen hloupý, ale je zákeřný a morálně zkažený. Pokud by pohádka měla mít morální ponaučení, tak tohle zní leda: „Když si bohatý, můžeš si dělat, co chceš. Když si chudý, můžeš se z toho jen snažit vykecat.“ Za poťouchlé skutky čeká boháče odměna v podobě krásné dívky – která se zařadí k dalším, nyní už okoukaným, holkám z harému. Pracující třída se může radovat, že nepřišla o hlavu a získala místo sluhy. ….  Ne, tahle pohádka není jen blbá, ona je i zlá. SHRNUTÍ: Kterak si sultán z nudy rozšířil harém i služebnictvo a ještě se zadarmo najedl na úkor řemeslníka. (16.05.2023)

Pěkná studiová pohádka situovaná do orientu s příjemným a zábavným Štěpánkem v hlavní roli, trochou zamotaného děje a přeslazeným koncem. Celková nálada pohádky je moc dobrá, pozitivní a taky zajímavá díky kostýmům a ne tolik tradiční stylizaci. Navíc i minutáž je vzhledem k nenáročnému ději příjemná. (21.05.2016)