Nebezpečná metoda

Ochromená žena, která měla být jen nástrojem "nebezpečné" psychoanalytické metody se nakonec stala živlem, jenž dokázal způsobit mezi dvěma největšími psychoterapeuty uragán... Z toho může vzejít vítěžně snad jen Cronenberg! Nebezpečná metoda je na první pohled nepříliš oslnivé, kostýmové drama, ovšem Cronenberg uvnitř se rozhodně nezapře, třebaže je tentokrát obtížněji rozpoznatelný. Cronenberg nechával ve svých dílech vždy vyniknout sexualitu a/nebo násilí, nyní však nastal čas, aby se o jeho oblíbených tématech pouze rozpravovalo v poklidných, inteligentních a velice důmyslných dialozích, namísto explicitního vyobrazení. Výsledek, sic není do očí bijící, však není o nic míň přesvedčivý - Cronenberg, aniž by manipuloval s historickými fakty, dokázal na svou stranu strhnout i samotného Junga! Freud, se svým konceptem pudu sexuality, byl hračka a charismatický Viggo Mortensen tomu jen moudře přikyvuje, avšak Jung potřeboval právě nějakou femme fatale, aby také pochopil síly "živočišna"... Kdo čekal jeden spanking za druhým, bude zklamán, kdo čekal typického Cronenberga, bude zklamán, kdo čekal strhující historické drama nejspíš taky, přesto se tato konstelace výše zmíněného povedla a dosáhla svého cíle, jen je třeba pozorněji naslouchat. 8/10 (03.02.2012)

Byť se v Nebezpečné metodě nestane vlastně nic ohromujícího, nemá nijak zvlášť dramatický děj, rozhodně jsem se nenudil. Zábavnost tohoto filmu totiž tkví v jeho postavách a hlavně v jejich rozhovorech. Učené dialogy mezi Freudem a Jungem jsou tak chytlavé, že bych snad ani nepotřeboval příběh. Obzvlášť když jejich profesní přátelství nabírá směr k zániku, vychutnával jsem si nejen dobré herecké projevy obou hlavních představitelů, ale především obsah rozhovorů, do nichž je často nenápadně zkódováno více sdělení o skrývaných neurózách obou velikánů. Když se vrátím k ději, tak bych skoro řekl, že právě v jeho domnělé nezáživnosti také spočívá půvab Nebezpečné metody, neboť jsou to právě různorodé analytické přístupy jednotlivých postav k životním situacím, jež tento film obohacují. Např. to jak filosofie postavy Vincenta Cassela, jakkoliv jednoduchá, ale artikulovaná ve věděckém duchu, úsměvně zkomplikuje život C. Junga stojí za to. Jediný slabší článek filmu je tak, hlavně na začátku, herecký projev Keiry Knightley, jež mě úplně nepřesvědčila, že do takovéhoto filmu patří. (05.09.2012)

Člověk by si neměl dělat žádné představy, ale už je to tak, že nějaká očekávání prostě jsou, tomu se nedá uniknout. Filosofie C. G. Junga mě zajímá, těšila jsem se na konfrotaci s Freudem ... Vyšla z toho love storry, která mě do kolen nedostala. I když uzávám, že na Keiru Knightley bylo pěkné pokoukání. (20.10.2017)

Mám rád tyhle "kecací" filmy, mám rád Michaela Fassbendera (pro kterého byl rok 2011 vskutku průlomový), miluju Keiru Knightley a obdivuju Vigga. Mortensena. A Dangerous Method není kupodivu tak složitý film, jak by se podle tématu mohlo zdát, (přeci jen, film o psychoanalýze by mohl být mnohem složitější, takže bychom si my, laikové, z toho moc nevzali) to je způsobeno tím, že film není zas tolik o psychoanalýze samotné, jako o vztahu mezi postavami (Freud x Jung, Jung x Spielrein) a tím u mě film vyhrál. Nevím, do jaké míry byl film autentický, nečetl jsem žádný Freudův či Jungův životopis, ale takhle nějak jsem si vždy představoval, že ti dva trávili čas. Kouřili jeden doutník za druhým a bavili se (i u oběda, kde je celá rodina) o práci. Škoda, že některé detaily byly trochu odfláknuté (postava Vincenta Cassela měla dostat trochu více prostoru) a já osobně bych se více zaměřil i na samotného Freuda. Ale to je tak jediné, co filmu můžu vytknout. 80 %. (05.08.2012)

Jako reklama na doutníky působivé, jako výukové video psychoanalýzy měkké a povislé, řekl bych přímo hanebně ochablé. Nudný retro výlet do hlubin lidské mysli. Hledání svatého grálu psychoanalýzy v některém z tělních otvorů. Ve světě podle Freuda je totiž vše jasné jako facka. Války se nevedou o ropu, náboženské rozpory či jen tak z plezíru, kvůli zbytnělému egu, ale o strategické zásoby rákosek, vibrátorů a gigantických rolí toaletního papíru. Já si však dovolím Freudovi oponovat slovy doktora Junga: „Ve vesmíru přece musí být víc než jeden ústřední bod.“       I když například představa Mléčné dráhy, naší galaxie, ve tvaru dámského přirození, ta není úplně marná. Jak do jejího středu letí v raketoplánu nadržení psychoanalytici, řeší problémy technického rázu s defekací ve stavu beztíže, a doufají, že je navigace zavede k vytouženému cíli. A ne někam do prdele :-)       Hodnocení herců: Vicent Cassel tam má jen štěk, ale nemá zábrany - má koule. Viggo Mortensen – má vizi. Michael Fassbender – má problém. S bigamií a bohužel i s hereckým výkonem. Keira Knightley – to je chodící problém. Ale za tu vykloubenou sanici bych jí bez problémů dal Oscara. Nebo Oscarem.       A na holou! (17.07.2013)