Nebezpečná metoda

Pro mne zcela neznámý příběh tří lidí světové proslulosti soustředěný do několika počátečních, ještě předválečných let minulého století, fakticky do posledních let "dlouhého" devatenáctého století. O existenci Sabiny Spielreinové, vynikající ruské psycholožky, usmrcené nacisty, jsem neměl tušení. Pro Knightleyovou to byla šance, kterou dokázala nesporně využít (na rozdíl od jiných nemám o jejím herectví a umělecké hloubce nejmenší pochybnosti) a zřejmě umělecky vyzrát. Po dlouhé době se podařilo přiblížit mimořádně šťastným způsobem životní osudy tří vědeckých velikánů. Pokud lze filmu co vytknout, jsou to skutečné životní osudy jeho protagonistů. Spielreinová - i její předobraz byl mimořádně půvabnou a krásnou ženou - se ne do Ruska, ale do SSSR vydala r. 1923 tzn. po skončení občanské války (1917-1921/22); její choroba, hysterie zabírá ve filmu neúměrně mnoho místa, zcela stranou zůstává její vlastní vědecká, mimořádně úspěšná činnost (stala se mj. zřejmě Freudovým přičiněním první členkou-ženou vídeňské Psychoanalytické společnosti). Z druhé strany je ovšem pravdou, že potřeby a záběr filmového scénáře se od popularizujícího dokumentárního filmu značně liší. Buďjak buď METODA je v každém ohledu pozoruhodným, dech beroucím dílem. Dílem již teď záslužným a obdivu hodným. (28.01.2012)

Herecky luxusná nuda. Bežný divák do tých intelektuálnych dialógov neprenikne a z letargie nevzrušivých obrazov ho vytrhne akurát milenecká aféra, hoci aj tá postráda hlbší zmysel a význam. Mohol z toho vzniknúť myšlienkovo plnohodnotný "malý" film, ktorý by síce nenaplnil kasy, no uspokojil by po poznatkoch dychtiacich divákov - na to by však musel byť dlhší a musel by dôkladnejšie analyzovať vnútorné charakteristiky ústredných postáv. Film o ľudskej sexualite, vášni či emóciách si predsa len zaslúži subjektívnejšie, rozorvanejšie podanie (v tomto smere pôsobí k prvotriednym snímkam Koža, v ktorej žijem/Horký mesiac priam triviálne). Herecká trojica Knightley-Mortensen-Fassbender vynikajúca, no pre taký zabudnuteľný film jej je škoda. (05.07.2012)

Mě se to nelíbilo, hrozně "těžký" dialogy, které mě připomínaly komentáře mattyho, shadwella a dalších, s tím rozdílem, že do toho filmu to patřilo a člověk si nemyslel, že hlavní postavy se chtějí před ostatníma jenom předvádět. Celkově mě tenhle slovní průjem s vůní ženskýho románku dost nudil. Jediný co nemělo chybu byla filmařská práce, opravdu tady kulicha dolů, film je natočen i zahrán naprosto bezchybně. Pro uživatele Piterson - napiš adresu a příště ti pošlu omluvenku, za své hodnocení. Prej "Měli byste si dát nějaký kurzy, abyste chápali, co je pro filmový snímek důležité a co nám hodnotit ani nepřísluší, protože o tom nic nevíme!". měl si ještě dopsat, "aby ste filmy chápali tak jako já, protože jedině tak je to správně". Za tenhle výrok fakt díky, jasnej aspirant na frk roku, ty čmeláku přechytralej. Obecně mě tady fascinuje neschopnost zdejších rádobychytráčku a všeználků přijmout za fakt, že někomu se hold ten film prostě nelíbil a nazdar, místo toho je zde klasický "malý hodnocení dává jen blbec co čekal S/m praktiky a nevyzná se v tématu" fakt škoda že už nevychází humorný týdeník Dikobraz, zdejší panoptikum by tam mohlo mít dvoustranu. (02.02.2012)

„Sometimes you have to do something unforgivable... just to be able to go on living.“ Freud? Doutník. Anděl? Němec. Fassbender? Přesnost. Kláda? Penis. Mortensen? Zkušenost. Jung? Svědomí. Nitro? Špína. Cronenberg? Křišťál. Keira? Brada(vka).. Nářky nad povrchností jsou možná na místě, protože autor velmi chytře udělal z červené SM knihovny a disputace kapacit psychoanalýzy surfové prkno. Prostý nástroj, přístupný všem, při správném užívání nesmírně vzrušující, jehož jednoduchost oceníte právě na hladině - ostatně, kdyby se ten kanadský gynekolog mysli pustil pod ní, bylo by mu to vyčítáno mnohem víc, tak nač ztrácet autoritu.. Umírněný Cronenberg 21.století je pro mě velmi přitažlivý a některé momenty mi v jeho podání způsobují čirou diváckou radost (tady pragmatismus pacienta Grosse, závěrečný dialog u jezera, či "zavlečení moru" do Ameriky). Žádám si crossover Nebezpečné metody a Studu, kde Fassie ve dvojroli sám sebe zanalyzuje.. (25.06.2012)

Cronenberg a V. Mortensen si očividne padli do oka, ale ich nový počin ma vôbec nelákal. Ani ďalšie hviezdy ako Fassbender a K. Knightley tomu nepomohli. Moja predtucha sa potvrdila a musím povedať, že ma to veľmi nebavilo. Nenašiel som tu nič pútavé, pretože príbeh nebol ani veľmi o priateľstve, ani o nevere a láske k hysterickej pacientke, ktorá to má rada natvrdo. Ono tu síce bolo všetko spomínané, ale jednak príliš povrchné na to, aby to diváka zasiahlo a navyše okorenené aspoň pre mňa nezaujímavými kecami o psychoanalýze. Výprask opaskom po kostnatom zadku K. Knightleyovej bol asi jediným malým oživením. Ja osobne by som premastil riť aj samotnému Cronenbergovi. Na opasku by však boli klinčeky...Slabé tri *. 50%. (17.05.2014)