Modrý anděl

Pozoruhodný film, který celým svým uměleckým směřováním překonává hranice času a je plně srovnatelný s poetikou produkce zhruba poloviny čtyřicátých až padesátých let. Neoddiskutovatelná klasika je čímsi víc než trapným příběhem senilnějícího muže a sličné kokety s bezvadnýma nohama. Autor literární předlohy Thomas Mann je už výstižnější už názvem svého románu: PROFESOR NEŘÁD ČILI KONEC JEDNOHO TYRANA. Vzepětí německého ducha středních vrstev nikdy po vytvoření Německa r. 1871 v sobě nepřekonalo biedermaierové "cyklistické" (směrem dolů šlape, směrem nahoru se hrbí) poklonkování před výsostmi nejrůznějších druhů; ani osvěta, šířená lískovkou, na tom nemohla - a nechtěla - nic změnit. Specifická forma dvojí morálky, příznačná pro toto evropské století rádobyasketické prudérie, v německém prostředí získala zvláště odpudivé formy, která se staly normotvornými hodnotami i velké části nižších středních vrstev. Pařeniště, které v hitlerovské tyranii získalo svůj dosud nepřekonaný dějinný vrchol, je i hlavním tématem filmu, natáčeného v době strmého vzestupu nejen NSDAP, ale celé německé krajní pravice. Na filmu je sympatické, že dokázal zachovat individuality hlavních postav a Marlene Dietrichové zde poprvé upozornila na svůj pronikavý všestranný talent. Zatímco Jannigsova kariéra začala upadat, velká Němka se poměrně rychle stala světovou hvězdou střbrného plátna a globálně proslulou demokratkou angažující se během války na straně Spojených národů. Nejen krásné nohy, ale i nezaměnitelný hlas a osobitý přednes německé školy šansonu (zvlášť proslulá je její interpretace válečného Brechtova a Weilova evergreenového protestsongu WO DIE BLUMEN SIND) učinily z této dámy světové kinematografie hraného filmu nadčasový zjev. (Nositelka americké válečné medaile Svobody a rytířka francouzského řádu Čestné legie byla svou vlastí vzata na milost až posmrtně počátkem devadesátých let.) Maloměstské poměry, zachycené v tomto Sternbergově filmu, silně připomínají naše čecháčkovská zázemí; zjistit podstatnější rozdíl je téměř nemožné. Jeden z prvních zvukových filmů je i jedním z prvých nejsilnějších zážitků ozvučeného filmu. Je a zůstává. (30.12.2007)

Očarujúci pocit po prvom pozeraní opakovaným zážitkom trochu uvädol. Príčinou je veľmi smutné vyústenie bez náznaku odľahčenia. Príbeh, ako uvádzajú niektorí tunajší komentátori, nesie univerzálne znaky. Osobne, až na jednu výnimku, podobný prípad zo svojho okolia nepoznám. A ten čo poznám nie je totožný. Nespočíva v profesnej ani občianskej degradácii dotyčného, ale skôr v osobnom ponížení a mužskom zlyhaní vyvoleného pána. Jednoducho: manžel sa musel zmieriť s tým, že ho manželka často s kdekým podvádza. Mužovi toto vedomé priznávanie sa k úletom ženušky nijako nenaštrbilo postavenie v práci, ani spoločenskú vážnosť. Skôr poznám viac osudov manželstvom zlomených žien, čo stratili pracovné postavenie, šarm i ženskosť vplyvom tyranského a márnomyseľného správania manželov. Isteže, film je len umelecká fikcia a v tomto prípade veľmi kvalitne odvedená, len takto veľmi vážne brané príbehy považujem za trochu prestrelené. A vôbec nezáleží na tom, či boli nafilmované v roku 1930 alebo 2015. (04.02.2015)

Že je poslední zhruba čtvrthodinka hodně silná, o tom se snad nedá pochybovat. Já bych se ale nebál zpochybnit kvalitu filmu jako takového. Je sice přelomové, že herci tu zde prakticky v začátcích kinematografie nedělají přehraná gesta a grimasy a uličky města a hra světel a stínů jsou udělané pěkně, ale neomlouvá to docela nudnou první hodinu, ve které se prakticky nic neděje. Takový ten velice laskavý a vkusný humor mě nebavil. Navíc, jak už tu psalo několik lidí, na herectví Marlene není nic zvláštního, zpívat také příliš neumí a i když je krásná, pořád to není třeba taková Audrey Hepburn. Resumé: Velice kvalitní a velice dobrý snímek, ale kdyby skončil o čtvrt hodiny dřív, nejspíš by po něm dnes nikdo neštěkl. Nebo aspoň já ne. (01.12.2009)

Heinrich Mann byl tvrdý satirik až anarchistického ražení (německé školství mu muselo hodně ležet v žaludku), je tedy pochopitelné, že nacisty a ctihodnou německou buržoazii musela adaptace, která je patřičně německy drsná (žádná francouzská uhlazenost), pořádně štvát. Osobně mě nadchl démonický výkon Kurta Gerrona v třetí hlavní roli ředitele zábavné společnosti, která se usadila v Modrém andělu. Však se mu také nacisté odvděčili, když ho poslali do terezínského ghetta (kde vedl německý kabaret) a následně do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře. (20.08.2012)

Vážený profesor Rath, ktorého mimochodom študenti z GYMPLU, prezývajú UNRATH, čo znamená niečo ako „špina” , zakrátko zahodí svoju doterajšiu - uznávanú kariéru profesora za hlavu, "vyjsť na psí tridsiatok" , tak sa tomu správne hovorí... Študáci po večeroch - navštevujú miestny - neprístupný ( pre profáka ) KABARET, kde sú totálne mimo z krásnej speváčky - menom: LOLA LOLA, ktorá je extrémne krásna, extravagantná, hriešna, zvodná, úžasná + disponuje neuveriteľne - krásnymi - dlhými nohami, ktorými si opantá všetkých na predstavení. Profákovi to nedá a zájde na predstavenie, kde sa zamiluje do Loly, je z nej zbláznený, ale Ona ho má za debila. Aj napriek tomu sa vezmú, s učením je rázom koniec, a teraz, za niekoľko rokov, stúpne samotný profesor Rath v kariérnom rebríčku na samotné DNO, odkiaľ sa odlepiť, bude nemalý problém. Stane sa z neho ATRAKCIA, z ktorého sa smejú. Nemecké - super - hviezdy - MARLENE - EMIL a režisér - von STERNBERG, ukazujú, ako môže dopadnúť človek s vysokým postavením, ak si začne vzťah - s nesprávnou ženou, ktorá ho totálne zrazí z cesty, akákoľvek dôstojnosť a morálka - je preč, ľutuje, čo si začal, ale, či sa dá niečo ešte robiť, je otázne ? Marlene Dietrich sa stala po snímku MEGA - HVIEZDA z NEMECKA, ktorá emigrovala do USA, inak by ju zlanárili - kolegovia - nadšený producent - Goebbels. To sa našťastie, nestalo, a tak takáto provokácia zo strany postavy Lola Lola, sa už neopakovala, tým pádom, môžme ďakovať - nemeckej spoločnosti UFA, s producentom Erichom Pommerom, ktorý mimochodom produkoval i mega - nákladný - science - fiction, Fritza Langa - METROPOLIS. V Nemcoch bolo niečo uvoľnené, čím si nelámali hlavu, keď nakrúcali filmy. Taká - nefalšovaná odviazanosť. V snímku podáva mimoriadne - kvalitný herecký výkon, Emil Jannings ako profesor Rath, utrápený, deprimovaný, v depresiách sa aktuálne nachádzajúci - bývalý PEDAGÓG, ktorý si latku nastavil príliš vysoko, alebo sa mu pod tou jeho váhou - jednoducho zlomila, a teraz nevie, čo ďalej. Marlene disponuje parádnym sexappealom, takže extra - hrať nemusí, stačí prednosť, ako vyzerá na plátne, vtedy z nej nespustíte oči, doslova si užíva túto provokáciu. K tomu i spieva, a tak popritom je to dokonalé dielo. Veškerá ťarcha je na Janningsovi, ktorý musí bojovať s veternými mlynmi ! Josef von Sternberg - vytvoril snímok, ktorý osloví každého - vnímavého diváka. (19.11.2015)