Všemocný

Hlavní hrdina se - ač pětkrát chytřejší než průměrný člověk - celou dobu chová cca pětkrát stupidněji a vesele cpe geniální drogu ruskému gangsterovi, který po něm jde a na kterého ve své genialitě zapomněl (a který vypáčí autogenem jeho osmimiliónový nedobytný byt během pár okamžiků). O ultrageniální akci s bruslemi ani nemluvím. Film, který vypráví o superinteligenci a přitom urazí každou inteligenci normální, to je i na mě silné kafe. Hlavně že tam hrdina furt exhibuje bleskově naučenýma cizíma jazykama, to je přece taková bžunda... Takhle už jsem se v kině dlouho nenasral a sebeefektivnější průlety kamery městem mě neukonejší. (27.03.2011)

Hi-tech vizuální zpracování. To bylo první, co mě napadlo, když kamera v první scéně letěla vzhůru po patrech proskleného mrakodrapu, a každá další minuta mě v tomto označení více utvrzovala. Tomuhle říkám nápaditý obraz a Cameronovi s Avatarem bych tenhle film omlátila o hlavu, aby viděl, že krásný a zajímavý vizuál lze dosáhnout i bez megalomanských kompozic. Překvapivě však kamerová stránka není jediné, co mě na Limitless upoutalo, ale je to i příběh. Už dlouho se mi u filmu nestalo, že bych si říkala, jak je ten děj odvíjející se mi před očima jiný od toho, co jsem kdy viděla. Možná tedy i toto bylo ovlivněno obrazem, který může klidně určovat nové standarty pro jednadvacáté století, ale je-li tomu tak, je mi to jedno, protože já Burgerovi během sledování věřila, že skutečně stvořil něco výjimečného. Hraběnka Bathory se tak pravděpodobně poprvé v dějinách filmu dočkala satisfakce potvrzením, že krev může mít skutečně zázračné zdravotní účinky, a použití bruslí nebo jehly jako zbraní mě velmi pobavilo. A stejně tak mě bavil celý film, až mi pak bylo líto, že scénář některé věci mírně nedomyslel. (Pokud má ona pilulka takové zázračné schopnosti, proč hlavní hrdina sám neobjeví kouzlo její výroby a neudělá si zásoby do konce života?) Závěr, který mi lehce připomněl Scorseseho Casino, také nebyl zrovna na místě a v očekávání něčeho výraznějšího, zapamatovatelnějšího, ale i více v souladu s příběhy jiných uživatelů oné drogy mě zklamal. I tak mi ale Limitless zůstane v hlavě jako sympatický, moderní film s velmi motivačními účinky, který mě teď, dvanáct hodin před uzávěrkou mé univerzitní eseje, snad donutí, abych ji konečně dopsala. | O osm hodin později: S mnohem menší dávkou entuziasmu esej dokončena. (24.03.2011)

Velice poutavý thriller, který kombinuje něco z Pí a Requiem za sen Darrena Aronofskyho, Trávníkáře Bretta Leonarda a ještě mnoha dalších (drogových) dramat, přesto je celková skládačka navýsost originální a působí překvapivě původně, při vědomí toho, že dnes se už prakticky nedá přijít s ničím revolučně novým. Režisér Neil Burger se drží pravidel žánru a staví svůj příběh kámen po kameni. Zajímavě je tu potlačen imperativ morálky, všem hrdinům jde především o uspokojování potřeb. Velmi originální je ovšem vizuální ztvárnění, především zrychlené kamerové jízdy megapolí, taková hi-tech kamerová intermezza, která nalezneme třeba hned v úvodních titulcích. Zajímavý byl též nápad a vizuální zpodobnění výpadků paměti alias ,,blikanců", za které by se nemusel stydět ani Tomáš Řepka... :-) (18.06.2011)

U Všemocného jsem přemýšlel, jestli mám dát tři nebo čtyři hvězdičky. Ke čtyřem mě ale donutil fakt, že se ve filmu objeví sympaťáci, že film má zajímavý nápad a ještě zajímavější průběh, a že se ve filmu objeví Robert De Niro, který opět nezklame. Trošku mě ale naštval závěr, který je po delší době, opět, klasicky americký. A tady mě to vysloveně štvalo. (16.01.2012)

Efektní a vizuálně překvapující Všemocný překonal veškerá má očekávání a zařadil se mezi ty nejpovedenější kousky, které jsem letos viděl. Nemůžu říct, že by se mi na něm líbilo úplně všechno, zejména scénáristické berličky, které jsou důkazem docházejících nápadů paní scénáristky, jakoby scénář chtěla napsat během čtyř dnů (stejně jako Eddie svou knihu). Větší nedostatky jsem však neviděl (nebo vidět nechtěl), Bradley Coopera moc nemusím, tady mi však poprvé ani trochu nevadil a rozhodl jsem se, že nad ním ještě lámat hůl nebudu. Po vizuální stránce je na co koukat, ať už na špinavou a trhavou realitu, tak na krystalicky čistou a barevně přepálenou "jízdu" na NZT. I když zrychlené cestování napříč metropolí mi způsobovalo točení hlavy a mírnou závrať, jde o výborný nápad a je vidět, že si tvůrci dali na vizuálu záležet. Celkově vzato jde o překvapivě působivou podívanou, kterou si určitě ještě minimálně jednou pustím. (27.10.2011)