Dcera nejlepšího kamaráda

Mé očekávání bylo veliké a má nedočkavost snad ještě větší. Bohužel film mě z menší části zklamal, čekala jsem, že vztah hlavních dvou postav bude rozehrán ve větší stopáži, že tvůrci půjdou více do hloubky. Takhle to na mě působilo někdy až moc povrchně. Ale i tak jsem vcelku spokojena, i když k dokonalosti má tento snímek ještě daleko. (20.02.2013)

No, po pravdě, dival jsem se na to jenom kvuli Hugh Lauriemu, ale na štěstí jsem k němu dostal i krásnou Leighton Meester, která se do role docela dobře hodila. Hugh nám ukázal několik svejch ksichtů ala House, ale nic zvláštního od tohohle filmu nečekejte. Je to prostě vztahovka, s příchutí lehké komedie a žádny velkolepy záchvaty smíchu se sem ani nehodí. Je to prostě takovy lehky, odpočinkovy, nic moc... (25.11.2014)

Někdy nestačí věci udržovat v zajetých kolejích. Někdy potřebujete ke štěstí udělat něco, co se zdá být špatným rozhodnutím. Jak moc sobečtí můžeme být při hledání štěstí? Aneb Leighton Meester a Hugh Laurie jsou podivně pravděpodobný pár, který nevyzní směšně ani na moment. Film se silným obsazením, hezkým soundtrackem a náladou, která mi jednoduše sedla. Někdy musíte strhnout dům, abyste uviděli Měsíc. (20.06.2013)

Epizodní zápletka ze seriálu Dr. House roztažená na celovečerní stopáž. Fanoušci sarkastického doktora si určitě dobře pamatují, když kolem něho kroužila mladičká Meester. Proto mě zaráží, že jsem první, kdo to tady zmiňuje. V seriálu to do konce nedotáhli. Tady byl Laurie za znuděného tatíka od rodiny a stejně bodoval. Základním stavebním kamenem filmu je jiskření mezi Lauriem a Meester, které je znovu neskutečně přirozené. Životní dilema, zda zvolit konvence nebo štěstí, je zde jenom kořením, ale společně s vánoční atmosférou tvoří příjemný snímek, který chvíli baví, chvíli je vážný, ale ani v jednom případě netlačí zbytečně na pilu a působí tak velmi realisticky. (22.11.2014)

Jelikož nesleduji House podobně jako Ulici o rozměru tisícihlavé saně, tak mé setkání s Hughem Lauriem bylo naprosto ojedinělé a kupodivu jiskra přeskočila podobně jako u mladé, rozumově starší, sousedky, natolik bylo jejich toporné randění uvěřitelné a sugestivní. Zpočátku se zdálo, že půjde o nudnou přetahovanou kdo s koho více ubližuje a co je méně přípustné v konvenční konzervě zvané společnost, ale záhy se rozjela skoro bych řekla docela sofistikovaná záležitost. Zaujala mě natolik, že jsem volky nevolky fandila novému nerovnému páru, protože pocit štěstí je pro mě prioritou, co na tom, že to nikoho nezajímá.☻ (23.11.2014)