Jsem číslo čtyři

Popcorn, kolu, pohodlný křeslo a jde se na věc. Jsem číslo čtyři si to zaslouží. Jedná se totiž o popkorn zábavu nejtěžšího ražení. Mladí studenti, outsideři, člověk si zvyká na to, aby si je oblíbil a nakonec vcelku solidní finále, které nezklame svojí tradičností pro Hollywood. Víc jsem ani nechtěl, naopak, přesně to jsem potřeboval a díky za to D. J. Carusovi, který s tímhle nápadem přispěchal a udělal z něj fajn odpočinkovou zábavu, u které si člověk moc dobře odpočine. Stačí jenom odpadnout, vypnout a vnímat obrázky. Ne každý to zde patrně podle hodnocení dokáže. Zřejmě si neuvědomují, že film byl vždycky považován především jako zábavný prostředek a ne věc, která do hlavy přenese miliardu otázek bez odpovědi. (12.09.2011)

Kosmický syn Bej Bej, co na hlavě má melír, v dlani svítilnu a v srdci lásku? Podejte mi igelitový sáček.. Už jméno Bay na postu producenta mě mělo zastrašit, ale není nad tradiční sobotní dávku young-adult masochismu. Síly temna, Hostitel, Twilight. Společný jmenovatel je nadpřirozená mládež, která trpí na okraji společnosti se svým prokletím odlišnosti a přitom touží být milována. Ano, taky jsem byl náctiletý a dokážu projevit k cílové skupině poměrně velkou dávku empatie, ale proč je to proboha vždycky tak povrchní, upjaté a hlavně debilní? (25.01.2016)

Průměrná záležitost. Ty řeči ve stylu další Tvajlajt se mi zase až tak nezdají. Ne že bych teda tu partu krásných mlaďochů nějak uznával, ale příběhově i zpracováním je to jenom taková neškodná blbinka která neurazí a nemá jiný cíl než být nenáročnou zábavou na večer a jako takový to celkem funguje.55% (02.11.2014)

Od začiatku vpadneme rovnými nohami do príbehu, do 10 minút je vysvetlený dej a potom len čakáme, čo sa bude diať. Pribúdajúcimi minútami sa príbeh mení na podivnú zmes digitálnych, samoúčelných a nelogických scén, ktoré ako celok pôsobia rozpačito. Chápem, že násťroční diváci potrebujú grande finále, ale prečo sa musel zabiť sľubný námet podobnou scenáristickou bezduchou ekvilibristikou, to mi nie je jasné. (13.03.2011)

Škoda, že ten slizký, tymolínový klon Homokina Skywalkera nebyl číslo jedna! To by ho krouhli ještě v hlavě paní Majerové a já bych nemusel stodeset minut čumět na to, jak ho v pubertální taškařici za Soumraku honí partička nasraných Sithů, kterým jen svou existencí brání v anexi glóbu a anihilaci lidské rasy. Mezitím ještě stihne zahořet láskou ke katalogové barbíně a pomoci slabším a utlačovaným vymýcením šikany v americkém středním školství. Když je nejhůř, přijde mu vypomoci číslo šest, Hana Montána v minisukni, která jako by vypadla ze Savcova punče! No, kdyby nebyli ti Sithové tolik agresivní, mohl z toho být skvělý High school musical. Nechci spoilerovat prozrazením tolik překvapivého rozuzlení, kdy naší milí odjíždějí vstříc zapadajícímu slunci chránit planetu, ať už si to přeje, nebo ne, a tak se omezím jen na suché konstatování, že Číslo pět žije. Naštěstí! (11.04.2011)