Le Havre

Na prvé videnie to bol zásah, kedy som dokonca zvažoval plné hodnotenie. Teraz po rokoch - keď som si dal repete a napozeral režisérove rané veci - ma to ťahá skôr k nižšiemu hodnoteniu. Pamätáte si na poeta Marcela Marxa z Bohémskeho života (1992)? Kaurismäki sa k tejto postave na „dôchodku“ vracia: dnes je z neho síce stále povaľač, ale tento raz i pouličný čistič topánok. Vedomá si je i samotná postava, keď vraví: „Prežil som bohémsky život v Paríži.“ Je to typický Aki, aj keď akosi málo úderný. Máme tu outsiderov, humanistický prístup, (francúzsky) prístav, krčmičky, retro štylizáciu interiérov (ak by sa neobjavili eurové bankovky, ste v tom, že sa dej odohráva na prelome 80s/90s), live vystúpenie starej kapely, psíka aj absurdné dialógy (a práve tu mi chýbali viac vypointované výmeny s preňho typickým lakonickým humorom). *3,5 (06.11.2023)

Dojemná pohádka o tom, co nám občas chybí - o lidskosti. 1) Gudaulin vytýká režisérovi, že z reality uniká do naivního vykonstruovaného světa a že si proto přestali duchovně rozumět. Ale právě proto, že film nezobrazuje realitu, hořkou a smutnou, zraňující a bolestnou pro nás, bezmocné, právě proto se mi Le Havre líbí. Hladí po duši mateřskou rukou, v níž je útočiště a bezpečí bez ohledu na to, jak to vypadá venku. 2) 64letý André Wilms (čistič bot Marcel, hlavní postava) mě vzal za srdce. 3) Většímu počtu hvězdiček brání příliš pomalé tempo a nedostatečná výraznost celého příběhu i postav. (27.10.2015)

JEDEN UPRCHLÍK Z KONTEJNERU NA ÚTĚKU..... /// Unylým tempem táhnoucí se nic. Chybí mi nějakej nervovej náboj, řvoucí idea. Připadám si jako bych seděl v nemocnici u postele starýho člověka, kterej vypráví příhodu z mládí (ho ho hó! Tak to pozor! To já zas su dobrej posluchač!) a (chca nechca) se občas přistihnu, že jsem duchem někde v píči. Možná, že tuhle atmošku chtěl rejža navodit. V tom případě je machr a uznávám, že zachytit věci jako je přátelství, láska a dobrý srdce je možný i jinou formou, než by konzumu chtivý čumil čekal. Proto s čistý svědomým prohlašuji, že sentimentálně ,,artově“ nezasažená osoba (neřku – li člověk zhejčkanej filmama o drsných cizineckých policajtech a zdrhajících imigrantech) sice ocení poetiku příběhu i vykreslení atmosféry – včetně malýho zázraku, kterým klidně můžou bejt ty moje (ušmudlaný) 3 hvězdy, ale orgasmu dosáhne jinde! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nabízej mi ke koupi živej kontajner. 2.) Zjistím, nad čím se ve Varech naposledy ,,masturbovalo“. 4.) Thx za titule ,,da.vo“ a ,,JVPS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.03.2012)

Dobrý film, ale táhne se jak nudle z nosu, svým tempem mi to trochu připomněl filmy Mammuth nebo Good heart, které byly také zajímavé, ale posunem příběhu mě málem unudily k smrti. Tento je přece jen kapánek rychlejší a taky velmi lidský. Krásný příběh, o tom, jak by si sousedé ve čtvrti měli pomáhat, ale že vždycky se najde nějaký hajzl. (03.07.2012)

Kaurismäkiho osobitý apel na lhostejnost dnešní společnosti a očista všech znechucených duší. Srdečná a jemně humorná pohádka se vším, co k pohádkám patří, s přídavkem úmyslné nadsázky optimismu. Prostý příběh ze současnosti s nápaditou symbiózou rekvizit z let dávných i soudobých navodí hřejivý pocit nostalgie i naděje, že altruistická soudržnost ještě nepatří mezi nadobro vyhynulý druh mezilidských vztahů. (11.03.2012)