Avatar: The Way of Water

Opravdu nejde moc co vytknout. Všichni víme, že děj a scénář je taaaaak strašně prosťoučký, ale James Cameron je mistr vypravěč, on je prostě král těhle velkých blockbusterů a moc dobře ví, jak pracovat s klišé a jak diváka vtáhnout. Ten film má více jak tři hodiny, ale pocitově mi to přišlo tak o polovinu kratší, nenudila jsem se ani minutu. Vizuál bere dech, člověk nemůže ani uvěřit, že se 90% filmu točilo před zeleným plátnem a ne někde na jiné planetě, především pasáže pod vodou jsou vypiplané do nejmenšího detailu. Jediná výtka směřuje k hudbě, Horner opravdu značně chybí a nejsilnější momenty jsou ty, kde se právě používají hudební motivy z prvního dílu. Myslím si, že to uvidím v kině ještě jednou a je dost možné, že přidám i tu pátou hvězdu, když se totiž podívám na další blockbusterové filmy, kterým jsem letos dala 4*, tak mám pocit, že buď musím dát Avatarovi o jednu hvězdu více, nebo těm ostatním hvězdu ubrat, tohle je vážně o úrovně výše než třeba všechny marvelovky čtvrté fáze. Když se před lety oznámilo, že Cameron bude točit další čtyři Avatary, říkala jsem si, jestli to není škoda, že takový režisér se zaseká u jednoho projektu, ale teď mi dokázal opak a já už se teď těším na další. (17.12.2022)

Líbí se mi, jak je každý dějový posun vázán na rodinné vztahy (přičemž rodinou je v tomhle případě celý ekosystém Pandory), jak vzorově film pracuje s paralelami (mezi vztahy postav i minulostí a současností – padouch prochází stejnou iniciací jako Jake v jedničce, ale s rozdílným výsledkem) a jak božsky vypadá vodní a podvodní CGI, a nijak mě neuráží jednoduchá eco-friendly zápletka o hledání domova a zachraňování rodiny skrz napojení na odkaz předků, ale Cameron je až příliš zamilovaný do svého měsíce/planety a svých zpívajících velryb a obojím se opájí mnohem víc, než je pro vyprávění nezbytné. Prostřední část, po které přichází srovnatelně nekonečný závěrečný akt, si můžete představit jako Moji učitelku chobotnici 2, s velkýma rybama místo chobotnic (což nemyslím jako pochvalu). Zatímco jednička utekla rychle a vzhledem k jejímu zaměření na budování fikčního světa a vyvolávání strachu právě o jeho osud nevadilo, že vám jsou dvourozměrné postavy komunikující mizerně napsanými dialogy lhostejné, tady jsem vnímal každou minutu a emocionálně mě to minulo o několik námořních mílí, protože když jde do tuhého, zřejmě budete mít problém si vůbec vybavit, jak se ta která postava, jíž jde o život, vlastně jmenuje. Minimálně synové hlavního hrdiny jsou si navzájem podobní a povahově zaměnitelní. Nesnesitelně dlouhé tři hodiny. P. S., některé akční scény vypadají ve 3D a 48fps jako cut scenes z pokročilejší videohry (což taky není pochvala) a taky neakční scény připomínají telenovelu. 60% (14.12.2022)

Jestli někdo umí prodávat své trademarky i těsně před důchodem, je to James Cameron v opět nejvýpravnějším blockbusteru za dekádu. Napětí, akce i emoce otřásají IMAXem, a divácká srdce tají v němém úžasu. Tohle je takový ten film, po jehož zhlédnutí přehodnotíte ve své hlavě skoro všechvy ostatní automaticky "o hvězdičku dolů". (14.12.2022)

Několik záběrů připomnělo drahou videohru a nemohu se rozhodnout, jak se mi vlastně líbilo 3D - na jednu stranu je pohlcující, ale současně příliš vede naši pozornost přeostřováním a brání si vychutnávat velké celky s mnoha plány akce. Jinak bez výtek. Jednička měla větší akci, dvojka má lépe zauzlované vztahy mezi postavami a ještě prohlubuje transcendentní napojení na fikční svět, který před očima rozkvétá v nádheře přesahující ta nejvyšší očekávání. Takhle se vypráví a oslňuje obrazem. Baví mě Pandora a její poznávání navázané na nevinnou dětskou zvídavost, baví mě pozměněné eko-poselství i technologické megalomanství, které nám zajištuje opravdu bezprecedentní pohlcení filmem. Tady se tvoří budoucnost kinematografie a nezapomíná se přitom na příběh, který mi osobně přišel o dost jiný a intimnější než minule. A už se nemohu dočkat, kam se Quaritchův (opět nejlepší postava) syndrom slepého dobývání a osobní msty překlene příště. (15.12.2022)

Wow? Wow efekt už logicky nemůže fungovat tak silně a překvapivě jak před dekádou a něco, přesto jde stále o technologicky a vizuálně nejzajímavější filmové dílo široko daleko. V jednom celku dostaneme zhruba tři rozdílné hodinové epizody, které tvoří uzavřený celek, ale samy jsou vlastně jen další součást nějakého širšího díla. Nejvíce zábavná je část prostřední (objevování dalšího zákoutí Pandory a fascinace vodou), ale skvěle jsou i ty zbývající (návaznost na minulý díl plus seznamování s rozšířenou rodinou a záporáky a závěrečná akční). Základ příběhu opět není nic originálního a Cameron si variuje nejen známé motivy z minule, ale variuje i svá předešlá díla, takže tam poznáte nejen první Avatar. Ekosystém perfekcionalisty Jamese Camerona i Pandory má ale stále co říct a říká to skvělé. (20.12.2022)