Zombieland: Rána jistoty

Film zaujal už po objevení Columbia Pictures. Důležité, že si nic extra nehraje a chce pobavit. Nutno říct, že mu to daří. Deset let je hodně, ale i tak jsou Columbus, Tallahassee, Wichita a Little Rock v dobré kondici. Navíc k nim přibudou nové postavy Albuquerque, Flagstaff, Nevada (Reno), ale hlavně Madison (člověk si říká, jak mohla přežít tak dlouho se svoji "chytrostí a musí začít věřit teorii od Tallahassee). Pak je tu pacifista Berkley a komunita Babylon (možno číst Bejbylun). Pěkná ČSFD projekce u které jsem se dost zasmál. A film má po titulkové scénky. (24.10.2019)

Uprimne, kdyby to tvurci neoznacili za pokracovani, ale za remake, vyslo by to na stejno. V podstate by se tak i dal skopirovat muj komentar k prvnimu dilu. Opet tu mame misty trochu nevyvazenej a obcas tempo ztracejici zombie kousek, kde se super cool mega krvavy sceny stridaj s tu vice, tu mene vtipnejma scenkama a hlaskama a do toho sem tam trochu ty lehce nudny vaty mezitim. Pribeh je samozrejme o nicem a jde jen o to, dat hlavni particce sympataku zaminku se dohadovat nebo kosit zombiky. Woody je porad pekelne cool, Eisenberg je porad takovej sprtacek, Emma prekvapive nevyrazna a jedina vetsi zmena je tak u Abigail, kde z maly holcicky je kozata pubertacka. Ja se bavil dobre, ale ze by se z toho mel stat nejakej kultovni kousek, to asi ne. (03.07.2020)

Kde jsou ty časy, kdy Balagueró otřásl královským filmovým žánrem v základech a prostřednictvím dnes již kanonického REC donutil mnoho filmových teoretiků k redefinici vztahu mezi objektem a subjektem. Vzpomeňme na tu sugestivní tísnivou atmosféru plnou děsu a bravurně zvládnutou gradaci napětí vrcholící půdní scénou, ze které mi stále běhá mráz po zádech. Jak v této konfrontaci obstojí Zombieland: Double Tap? Balaguerův snímek byl z hlediska hororového žánru natolik důležitým, že kromě rozmachu metody found footage zapříčinil i boom zombie hororů, což se bohužel zásadně podepsalo na kvalitě daného subžánru a vyústilo v jeho současnou agonii. Producenti zavětřili možný komerční úspěch a studia začala chrlit jeden zoufale neoriginální zombie produkt za druhým, přičemž se v lepším případě jednalo o bezduchou brokovnicovou akci, v tom horším o bezduchou brokovnicovou akci s přídavkem infantilního humoru. Pokud máte alespoň elementární povědomí o historii žánru a chápete tedy širší kontext, tak zkrátka nemůžete snímku Zombieland: Double Tap udělit nic jiného než odpad. (21.10.2019)

(SPOILER ALERT!) Zombieland nabízí velmi slušné intro, už při zobrazení filmového loga se člověk neubrání smíchu, poté to pomalu, ale jistě směřuje k drsňáckému finále, které je zakončeno neuvěřitelně humornou poctou "nejmenovanému krotiteli duchů". Dvojka má možná nějaká slabší místa, v nichž se moc mluví, poučuje, huláká či plká, ale to vše bohatě vynahradí velké množství akčních a kulervoucích scén. Cenu za nejvtipnější postavu vyhrává roztomile pitomá "blondýna z mrazáku", vedle toho mě rovněž velmi pobavila sekvence s "dvojníky". Ve výsledku to jsou sice slabší čtyři hvězdičky, avšak nemohu říct, že bych se v kině nudil, a to je u komedie nejdůležitější. (29.10.2019)

Čtyři hrdinové jsou zpátky. Pořád zabíjí lidožravá monstra a pořád se snaží nezabít se navzájem. Teď ale jedna z hrdinek zmizela a zbytek ji musí najít a případně zachránit. A při své cestě přes zombíky zamořenou Ameriku narazí nejen na nemrtvé, ale i na další přeživší, Elvise nebo hipíky. Druhý Zombieland by se dal považovat za kopii jedničky, protože moc nových věcí nepřináší, ale pořád je to stejně zábavné a pokud vás likvidování nemrtvých a hláškování přeživších bavilo minule, dvojka vás nezklame. (26.12.2019)