Zombieland: Rána jistoty

Kdo je nasraný, že pod tímto titulem nenašel sofistikovanou zábavu a materiál pro celovečerní studia a analýzy po promítání v pražské kavárně, tak ten pláče na špatném hrobě. Kdo je ovšem moudřejší a koukal na snímek se záměrem, že by rád viděl vtipnou jednohubku, u které se chce zasmát, tak by měl být po zhlédnutí nadmíru spokojen, protože v této rovině snímek znovu skvěle zafungoval. Výtky ke slabšímu a snad i lehce odfláknutému scénáři jsou určitě na místě, ale do značné míry to zachraňovaly velice vtipně napsané postavy. Zejména blonďatá zástupkyně něžného pohlaví neměla nejmenší chybu. Ta mě bavila při celé své účasti na plátně. Je trošku ironie, že o zombících to celé bylo pomalu nejméně, ale to tvůrci naznačili už v úvodu, filmů a komedií o zombících je takové šílené množství, že zaujmout na tomhle poli není vůbec nic jednoduchého. Takže tvůrci zvolili směr hodně nevázaného road movie, které si všichni zúčastnění herci skvěle užili a přenesli na své diváctvo. Za mě dávám 4 kousky. Od druhého dílu jsem podobnou porci zábavy nečekal. (28.12.2019)

Tohle je vskutku trefně pojmenováno. Těžko bych dokázal lépe definovat pokračování původního vtipného zombie dobrodružství než rána jistoty. Nezažijeme žádný posun, nedozvíme se nic nového, nemáme nové hlavní postavy (ani ansámbl), ale víte co? Mně to ani trochu nevadí! Scénář si vzal skvělé postavy pěkně pod mikroskop a pokračoval v dalším dolováním zlata, vytahujíc další a další (až nekonečné množství) povedené momenty založené na jejich charakteristikách (vyjma na vedlejší kolej odstrčené Little Rock). Pokud Vám nestačí si užívat volnost Harrelsona (rozvášnění v tělocvičně), tak k němu doplňtě zprofanovaně typickou moderní bloncku na jedničku zmáknutou Zoey Deutch, a i když se nerad chichotám v kině, bránice toto smrtelné duo často neustála. Pokračování Zombielandu si umně vybírá ty nejlepší přísady předchůdce, ale zároveň důsledně si dává majzla, aby to nikde nepřepálili nebo nepřetáhli do trapných situací. Nežral jsem úplně onu vtíravou romantickou linku a chyběli mi jeden či dvě balení Twinkies, ale krom toho víc než povedená záležitost. Upřímně mě to hodně bavilo. (24.10.2019)

Podle mě zcela srovnatelné s jedničkou (kterou to trochu vykrádá), na můj vkus je zde ale už nějak moc postav, humor mi tak z 80 % přišel zcela nevtipný (a třeba závěrečná scéna s Billem Murrayem je podle mě prostě jen trapná), a celkově si prostě nemyslím, že by jednička byla tak strašně úžasná, že by bylo nutné natočit po 10 letech pokračování, protože třeba za stárnoucího Woodyho Harrelsona mi trochu bylo zástupně trapně, Emma Stone mi zde definitivně potvrdila, že už je stará a nehezká (k čemuž byly náběhy už někdy v La La Landu), a to co se stalo s Abigail Breslin po 10 letech radši nebudu komentovat, vypadá tady jak nějaká obtloustlá pětatřicítka. Jen ten Jesse Eisenberg vypadá stále naprosto stejně, což je svým způsobem fascinující a současně strašidelné, navíc mi z té čtveřice vadí nejvíc právě on. Některým fórům se tam člověk celkem zasměje - například postava blbky, kterou tam ztvárnila Zoey Deutch, mě docela bavila, ale jinak mě ty neustálé narážky na jedničku a otravné opakování pravidel přežití spíše jen iritovaly a utvrzovaly v názoru, že toto je film natočený hlavně pro fanoušky jedničky, jejíž popularitu jsem vlastně nikdy moc nepochopil. (24.10.2019)

Bylo mi až stydno, jak hloupým vtipům jsem se místy smál, ale pravdou je, že Double Tap zdatně sekunduje prvnímu dílu a rozhodně mu nedělá ostudu. S příchodem Madison jsou sice některé vtípky trochu jednodušší a "příběh" o chlup předvídatelnější, ale i tak je to pecka, kterou jsem po hodně slabém traileru ani v nejmenším nečekal. Herci mezi sebou mají úžasnou chemii a referencí na ostatní filmy je tady taky dost - což já naprosto miluji. Vůbec bych se nebránil tomu, kdyby Emma Stone dostála svému slovu a Zombieland se točil každých 10 let. Stárnout vedle těchto postav by bylo fajn. (23.10.2019)

Po obsahové stránce vyloženě špatný film, jehož schematický, slaboučký a lajdácky smotaný příběh o cestě postav z bodu A do bodu B slouží pouze jako nutné pojítko pro sérii komediálních skečů a akčních scén se zombies s kolísavou úrovní kvality. Pochopitelně přitom opisuje od prvního Zombielandu, akorát je to tentokrát všechno mnohem jednodušší, přímočařejší, předvídatelnější a zkrátka ve všech směrech o něco horší. Hlavní hrdinové navíc po deseti letech degradovali do otravných jednorozměrných karikatur, jejichž nesnesitelnost si film navíc plně uvědomuje, ale než aby s tím něco dělal, tak ji využívá jako zdroj humoru (a buduje kolem nich panoptikum záměrně protivných a zveličeně dementních vedlejších postav ve formě personalizovaných stereotypů, aby se vedle nich hlavní hrdinové jevili sympatičtěji). Částečně to zachraňuje akorát celkem zábavná komediální rovina a místy i herci, kteří si natáčení zjevně užívali a je to na nich vidět. Vydařený je sice jen každý třetí až čtvrtý vtip, ale při té obrovské kadenci gagů to moc nevadí. (23.10.2019)