Musíme si promluvit o Kevinovi

Nevěděl jsem do čeho jdu a po shlédnutí vlastně ani nevím, co jsem viděl. Příběh, který prolíná asi tři časové linie a je neskutečně přeházený. První půlhodina vám v podstatě nic neřekne a já se pořád ptal "Tak kde je sakra ten Kevin, o kterým si musíme promluvit" - toho jsem se tedy nakonec dočkal. Musím říct, že tohle dítko bylo fakt slušný kvítko. Z atmosféry místy slušně mrazilo. T.Swintonová a E.Miller podali skvělý herecký výkon, ale já jsem prostě z toho filmu šíleně zmatenej a vlastně ani pořádně nevím, co se mi na něm líbilo - proto tak slabé hodnocení. (08.05.2013)

Najdi v osmisměrce pro filmovou vědu: "rozstříštěná", "narace", "hypotéza", "subjektivizované", "hledisko", "ozvláštnění" a "segmentace". Posaď se na Masarykovo náměstí a odškrtni si účast na #LFŠ. A pak se zaposlouchej do Mařeny od vedle: "Já myslela, že to bude zase něco takového jako Sám doma, když je tam ten Kevin." (25.07.2012)

Nepříjemně intenzivní film, způsobující žaludeční nevolnost. Kevin je od narození velmi inteligentní, ale skrznaskrz zákeřná bytost, která svou matku terorizuje dle libosti nejpodlejším psychickým vydíráním. Brzy je zřejmé, že smysl své existence zaměřil na její týrání. Jestli z důvodu pomsty za svou povahu nebo zda-li v ní viděl jediného sobě rovného protivníka, je otázka interpretace. Film je technicky výborný, barevná kompozice i časté prokládání několika časových rovin zvyšují napětí i odpor a střípky tragédie zvolna zapadají do sebe. Měla jsem však problém s představiteli Kevina. Vypadali sice jak ztělesněný ďábel a vzhledově se sobě rovnali jak vejce vejci, ale jejich fyzická podoba s rodiči byla úplně nulová, takže by si jeden myslel, že ho koupili od satanistů na černém trhu. Přišlo mi též, že byl film ve své extremitě často natahován na skřipec. Opravdu by mohl být otec tak slepě naivní a netečný? Opravdu by se okolí tak nemilosrdně mstilo na ztrápené ženě? A opravdu může být někdo od batolete tak nevýslovně zlý? (29.02.2012)

Mohl to být jeden z nejdrtivějších filmů, co jsem kdy viděl. Mohl to být film, který člověku naloží do mozku takovou nálož, ze které se nevzpamatujete ani za měsíc. Mohl to být film, o kterém by se mluvilo víc než o Class nebo o Honu. Jenže veškerá intenzita, napětí a síla filmu byla zpracováním a mnohými zbytečně zdlouhavými záběry utlumena takovým způsobem, že ten obrovitánský potenciál se zastavil na nějakých 75 procentech, a to jsem možná ještě mírný. Jak už jsem napsal: pryč se zbytečnými záběry, častěji volit hudbu a závěr ukázat jak se říká: ´´na plnou hubu´´. Přesto velmi aktuální téma, osobitě zpracované a geniálně odehrané. (22.06.2014)

Kevinek je děťátko k pomilování a tak celý film tušíte, že ten spratek musel udělat něco hrozného a čekáte na rozuzlení, co to bylo. Jeho matka marně bojuje o vykřesání mateřské lásky ve své, Kevinovými eskapádami trápené, duši. Tilda Swinton neskutečně hraje uzlíček nervů, ve který Kevinek proměnil svoji mámu. Musím konstatovat, že se mi na celém filmu nepodařilo najít jednu jedinou chybu. (29.09.2012)