Režie:
Roger VadimKamera:
Claude RenoirHudba:
Charles FoxHrají:
Jane Fonda, John Phillip Law, Anita Pallenberg, Milo O'Shea, Marcel Marceau, Claude Dauphin, David Hemmings, Ugo Tognazzi, Antonio Sabato, Joan Greenwood (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Barbarella (Jane Fonda), mezihvězdná zástupkyně Země 41. století, má za úkol najít vědce jménem Durand Durand z planety Tau Ceti. Durand Durand vynalezl mocnou zbraň Positronic Ray. Země je nyní mírumilovná planeta a zbraně jsou pro pozemšťany něco zcela neslýchaného. Tau Ceti se zdržuje v neznámé oblasti vesmíru, kde je velmi pravděpodobné, že zbraň padne do nesprávných rukou. Barbarella se v psychedelické vesmírné lodi plné okouzlujících oblečků vydává na Tau Ceti, kde bohužel ztroskotá. To jí ovšem nebrání, aby pomalu ale jistě vědce vystopovala. Přesouvá se z jedné exotické lokality do druhé a při plnění svého úkolu objevuje kouzlo mezihvězdného sexu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (292)
Od úžasné úvodní titulkové pasáže přes desítky (z dnešního pohledu) naprosto pitomých scén až k „orgastickému“ finále jsem jenom nechápavě zíral a skvěle se přitom bavil. Jestli to Vadim myslel vážně (což doufám nemyslel), dokážu si představit jak se budou lidé bavit za takových třicet let třeba u Van Helsinga (i když ten působí směšně už teď :). 60% Zajímavé komentáře: Oskar, Kass, Exkvizitor, swamp ()
Tohle je fakt podivnej film. Dostal jsem se k němu náhodně přes stejnojmennou písničku od Svena Vätha a ze zvědavosti jsem se na to podíval. Abych pravdu řek, tak jsem se teda nedíval ani tak na film, ale spíš na Jane Fondovou (ne)oblečenou v těch bizarních kostýmech. Během sledování jsem si hned vzpomněl na film Barb Wire s Pamelou Anderson. Stupiditou se oba dva filmy celkem vyrovnaj, takže vzhled hlavních představitelek je tim pádem v obou případech největšim (a v podstatě taky jedinym) pozitivem. Kdybych si měl teda vybrat, tak se radši budu koukat na Pamelu, nicméně oba filmy hodnotim stejně "vysoko". ()
Nahá Barbarella při rozhovoru s panem prezidentem: „Jenom na sebe něco hodím.“ „Nezdržuj se! Tohle je důležitější.“ Jedna z vtipných hlášek, které můžete hledat v podtextu. Takových lze najít víc. Pokud bychom film pojali trochu jinak, mohla to být docela slušná parodie na sci-fi. Takhle je to spíš blbost, která si hraje na něco, čím není. Filmové triky jak z 30. let. Nemožný scénář a dialogy. Vše je postaveno jen na sexualitě Jane Fondové. Docela se divím, že se do tohoto projektu pouštěla. Ačkoli nelze popřít, že nějakou popularitu jí to přineslo. :-) Docela mě pobavily herecké výkony herců ve vedlejších rolích. Hodně vtipný byl prkenný anděl Pygar, kterého musela Barbarella náležitě zprznit, aby znovu dostal chuť létat. Jeho robotické pohyby a mluva dávají tušit kyborga bez mozku, jako součást nezdařeného pokusu o přechod na vyšší stupeň antropogeneze. Doprovodná hudba úspěšně zesměšňuje už tak úděsnou vizuální stránku. Celou dobu film lavíruje na hraně erotické sci-fi parodie a fantasy pohádky pro děti předškolního věku. Sám sobě se divím, že jsem to vydržel sledovat až do konce. 15% ()
Při pohledu na toto dílo se vybaví jeho zdařilý český předchůdce KDO CHCE ZABÍT JESSIE. Výtvarně obrazové Vadimovo obžerství místy postrádá - budeme-li srovnávat - byť jen přibližnou regulaci; vkrádá se do něj proto jistá dávka chaotičnosti a zmatečnosti. Platí to nejen pro anděla, který se sám prohlašuje původně letoplaneťanem, ale i některé další momenty (scéna s mučícím pianem, velmi zvláštní pojetí tyrana-tyranky se zvratem v závěrečné části filmu, likvidace revoluční sítě s nádechem parodických prvků). Jakoby se tu inspiroval český pokračovatel ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU. Komiks, byť francouzsky přežvýkán, zkrátka až příliš prosvítá do struktury díla. Půdorys autorského záměru tu není zdaleka vyčerpán; zdá se, že se Vadimovi i spoluautorovi scénáře vkradly do pera i další aktualizace a asociace dobové atmosféry. Otázek je více než odpovědí. Přesto však BARBARELLA - i pro výkon Fondové v hlavní úloze - za jedno zhlédnutí určitě stojí. ()
Neuvěřitelné (ve všech existujících významech, které toho krásné slovo má...). Jane Fonda byla nádhernou ženou, pro kterou Roger Vadim natočil, snad úmyslně nesmyslný, snímek, v kterém poukazuje na její tělo, vlasy, obličej... na celou Jane Fondu. Je to sci-fi dárek budoucím generacím, které se budou moci dívat na tuto ženu tak jak by si přáli (až na pár detailů, ale ty by už hraničili s trochu jiným žánrem). Ve své době muselo být největší sci-fi moct vidět tělo tak krásné ženy na velkém plátně. Rogere, si fajn chlap, že si její tělo uchoval pro další generace. ()
Galerie (76)
Photo © Paramount Pictures
![Barbarella - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/157/966/157966417_d4fff4.jpg)
Zajímavosti (16)
-
Úvodní scéna – svlékání kombinézy, fungovala následovně: Kabina kosmické lodi byla postavena v ateliéru obráceně, tedy vzhůru nohama, takže směřovala nahoru ke stropu obrovského zvukového studia. Místo podlahy byla na dekoraci umístěna tlustá skleněná deska a kameru zavěsili technici na konstrukci tak, že zabírala kabinu pod sebou skrz tuto skleněnou „podlahu“. Jane Fonda pak musela vyšplhat po žebříku na sklo, aby byla v záběru nad kabinu a celá situace tak vytvářela iluzi, že se vznáší ve vzduchu. [Zdroj: Jane Fonda – kniha Tak šel můj život]
(Pavlínka9)
- Nabídku hlavní role odmítla Sophia Loren. (Dreadd)
- Role Barbarelly později ležela Fondové natolik v žaludku, že přiměla svého manžela - digitálního magnáta Teda Turnera - aby film koupil a strčil ho do archivu, kde vydržel až do roku 1991. Důvodem jeho znovuvytažení na svět byl rozpad jejich manželství. Pokaždé, když se dvojice pohádala, zavolal Turner do své televize Superstation WTBS a přikázal pouštět Barbarellu. Jednu dobu ji stanice dokonce vysílala 4x týdně. (Divočák)
Reklama