To

Fantastický dětský film, který naneštěstí strhlo do kanálu wanovské neumětelství moderního hororu, pro velký úspěch vytočené do červena. Z hororových scén nebyly na zabití pouze dvě - Georgie ve sklepě a Henry Bowers vs. televize. Tudíž ačkoli jsem nečekala nic než cynickou sračku v duchu Annabelle, vlastně jsem děsně zklamaná. (13.09.2017)

O poznání lepší osmdesátková amblinovka se vším všudy než horror; což je problém, jelikož to měla být stejnou měrou dobrá amblinovka jakožto i regulérní horror (přitom hudba tuto svébytnou dualitní dynamiku skvěle adresuje), ovšem jde spíše o temnou pohádku pro dospělé než o kombinaci "Gonnies versus Freddy Krueger". Jakkoli může jít o záměr, aby tam byl znatelný případný posun stylizace mezi dětskou a dospěláckou částí. Každopádně to kvůli tomu do značné míry působí jako celovečerní Stranger Things. Což je dost paradoxní s ohledem na že vycházejí právě z To a Stůj při mně. Nebojí se to tnout do problematických pasáží předlohy a přesto se věrně zachycuje pro předlohu stěžejní atmosféra pohledu party (skvěle obsazených!) přehlížených dětí na prahu puberty spojených bojem proti dospělými neviděnému primárnímu zlu. Spíše než na děsu se staví na všudypřítomné znepokojivé atmosféře, kde se za každým druhým rohem může (a nemusí) skrývat zhmotnění vašich nejniternějších strachů či co hůře, nemesis v podobě šikanují mládeže. V tomto ohledu bez výhrad. Problém nastává v momentě, kdy si Pennywise se svou kořistí pohrává; a to je na(ne)štěstí často. Skarsgård je sice naprosto výtečný (jakkoli zvažovaný Mendelsohn by dle mého byl ještě lepší), a speciálně to co dělá s hlasem či jeho "mrtvé" šilhavé oko jsou geniálně znepokojivé detaily, ale krom prologu ho nikdy nevidíme ve scéně, kde by zvolnil a zkusil se někomu ze Smolařů dostat do hlavy jinak než skrze bubáky. Buď po nich jde přepáleně naplno "uááá" geronimo způsobem a nebo není na scéně. Nic mezi tím, žádný plíživý postupně gradovaný strach z neznáma tu není. Veškeré scény zhmotněných nočních můr jsou sice intenzivní a některé i setsakra působivé a památné, ale nejsou ani ždibíček děsivé či dokonce strašidelné, jde prostě o akční atrakce za denního světla. Vše je strašně hrrr, že ve stopáži zůstalo jen a pouze to, co se nějak přímo (do)týká strachů některého ze Smolařů. A nic více. Žádná omáčka kolem, žádná scéna v rámci jejich rodin, nic s dospělými, žádné probdělé noci z prožitých traumat, prostě až na něco málo odkazů na kingversum nada. Je to ohlodané až do morku kosti. Ten morek je sice chutný, ale mírná pachuť promarněné šance na něco více než "pouze" nejlepší kingovinu posledních let po něm zůstane, ne že ne. Chtělo to holt krom té kosti i nějaké to maso na ní. (06.09.2017)

„Tak. A teraz sa bojíš ty.“ Ono ja som v podstate nadšený, že film za 35 miliónov na celom svete zarobil šialených 700 (!!!), len by ma potešilo, ak by to bol fakt špičkový horor a nie iba čosi, čo sa naň s prepáčením hrá. Kniha ma (s výnimkou flashbackov do temnej minulosti Derry a škandalóznych pornografických vsuviek, ktoré však vo filme nemohol očakávať asi ani najnaivnejší divák) nezaujala. Televízne spracovanie s Timom Currym je mi bližšie, hoci je to fakt tuhé béčko. Nové spracovanie od režiséra Mamy sa snaží byť áčkom. V mnohých momentoch mu to vychádza. Je príjemne dlhé, čo je dobre. Je vďaka tomu viac času na budovanie vzťahov, atmosféry, príbehu. Obmedzilo sa však len na detskú líniu, čo je ale na druhej strane zrejme rozumné a praktické riešenie. Za problematické by som označil hororové pasáže s príšerami. Tie síce majú zaujímavý dizajn (napriek tomu, že väčšina z nich je CGI), ale je to strašné klišé. Postavy sa rozdeľujú, namiesto atmosféry sa režisér v druhej polovici spolieha na lacné bafačky, ktoré zvriesknu uprostred hrobového ticha, decká majú „halucinácie“, ktoré dospelí nevidia a podobné zastarané metódy, ktoré na mňa nefungujú. Akonáhle príšery vystrieda jedinečne úchylný Pennywise, je to lepšie. Bohužiaľ, má prekvapivo malý priestor. Takže hororové scény sú v lepšom prípade priemerné. Vidno, že sa radikálne strihalo (čo sa stalo s deťmi, ktoré sa na konci prestali vznášať? Ako dopadol pedofil? Prečo decká To nezlikvidovalo okamžite, keď videlo, že spoločnými silami ho môžu ohroziť? Prečo ich nechalo žiť celé prázdniny? Komu nakoniec dala prednosť Beverly, Benovi alebo Billovi?). Našťastie, kasting je super a postavy sú prepracované. Mohli byť síce ešte prepracovanejšie, ale na hollywoodsky horor to nie je zlé. Klub lúzrov pozostáva zo sympaťákov, ktorých si obľúbime a sme na ich strane. Suma sumárum ako horor to príliš nefunguje (najdesivejšie obludy sú tie v ľudskej koži, ako to u Kinga zvykne bývať už od 70. rokov), čo je asi smutné. Ale rozhodne to funguje po stránke atmosféry, výpravy, dialógov, postáv, vzťahov medzi nimi atď. „Máte šťastie, že sme nešli podľa veľkosti bimbasov.“ (21.10.2017)

Má to momenty... ale obecně je to hrozně "mehtastický", když je bohužel hrozně patrný, že to po Fukunagovi přepisovalo víc lidí a tím pádem i víc vizí, který z Toho udělali nesourodý a nepříliš koherentní blivajz nápadů. Posunout Benovi sbírání znalostí o Derry dává vzhledem k jeho čerstvosti ve městě smysl. Ale jen do chvíle, než to úplně dokurví smysl existence Mikea, který je nyní odsunutý zcela na vedlejší kolej, což lze vnímat i trochu jako aplikaci rasového stereotypu, přičemž něco podobného později film udělá i s Beverly, kdy z ní zcela proti její dosavadní postavě udělá "damsel in distress", kterou je potřeba zachránit Losery kvůli ukončení linie s Benem. Ta měla být rozlousknuta až ve dvojce, jenže Muschietti a spol. byli tak posraní z toho, že dvojka možná nebude, že raději linii "uzavřeli" už teď, čímž z Bev udělají na konci totální krávu. Což dost naštve, protože Sophia Lillis je s přehledem nejzajímavější dětskou herečkou na place a fakt si nezasloužila, aby jí postupně zredukovali jen na holčičku k záchraně. Muschietti jinak režíruje rutinně, přesně jak se čekalo. Hororová kreativita žádná, vše je hrané na jump scares pomocí zesílené hudby, takže intenzivní děs opravdu nehrozí. I proto, že samotné scény nemají ani moc gradaci a atmosférou stojí taky za pendrek. Scény s rodiči jsou zase stereotypně oslizlé, což je třeba u Eddieho matky spíš srandovně blbé. Muschietti je o trochu lepší v dětských liniích, ale podobně jako u Bev, Bena a Mika se vše k*rví pod snahou adaptovat pro potenciálně jediný film. Zácházení s Bowersem ve finále je čisté WTF, stejně jako absence jeho kumpánů. Děcka se postupně docela solidně začínají teleportovat (Stan) a chovat se jako totální dementi, kteří zdůrazňují potřebu se nerozdělit, aby se hned rozdělily. No a pak je tu ten velký střet, který jakoukoli poetiku zahrabal pod "umlácení tátovým nářadím". Jako jo, chápu, adaptovat Kingovy feťácké vize není sranda, ale tohle je asi stejně nápadité jako padesátníkovou vylučování stolice. 5/10 (23.09.2017)

Osmdesátková reminiscence plná moderních triků, vyzrálých teenagerů, sociálních narážek a příjemné vztahové oťukávačky, která baví víc než hororová pasáž a skoro stejně jako postupný přerod hlavních hrdinů z usmrkánků na nebojácné dobrodruhy za pomoci teamwork, protože bez té to nejde. Mladí herci dokonalí, především pak Sophia Lills. Je však velmi pravděpodobné, že pro neznalce původního filmu, natožpak knihy, to může být polovičatý zážitek, právě kvůli neznalosti předlohy, která je údajně velmi košatá a pečlivě napsaná. (16.01.2018)