Johnny English se vrací

Medzi prvou a touto druhou časťou je rozdiel 8 rokov, tak som čakal opäť plnú paľbu za scenár a Atkinsonove prevedenie. Žiaľ to ale spadlo do lepšieho priemeru. Tej vtipnosti tam už nebolo toľko a mnohé žarty vyzneli trochu trápne. Zasmial som sa, ale dalo sa za tie roky z toho vybiť viac. Na druhé pozretie ale hodnotím vyššie. Asi mi dnes už chýba komédia tohto typu, to čo sa točí posledné roky na poli humoru je väčšinou stoka. (26.12.2015)

Hrozba globálního terorismu jde stranou, Johnny English se vrací. Význam výcviku, jimž agent v prologu prochází, zůstává utajen až do posledních minut. Englishovy vnější projevy vykazují stále stejnou míru malodušnosti. Nechápe a odmítá pochopit, co se kolem něj děje, z čeho jsou dokola těženy vtipy obdobného ražení. Rozeznatelné jsou stupněm předvídatelnosti (povětšinou velmi vysoký) a tím, nakolik jejich pointa souvisí s kopnutím do pánského rozkroku. Své lepší grimasy už dávno vyčerpal i Atkinson, ještě jednou vytěžující postavu pana Beana (skeč s poštovním pytlem), oproti němuž se English pohybuje v příliš seriózním kontextu, aby nás mohl bavit alespoň svou nadreálnou excentričností. (Proto také výrazně lépe funguje brutálně stylizovaný Austin Powers, který náznak vážnosti okamžitě sestřeluje Myersovým pitvořením.) Z naprosto jiného filmu sem stejně jako v jedničce zavítala chabá romantická podzápletka, jejíž předčasné utnutí jako by značilo Englishovu neschopnost (nemožnost?) dospět, stát se mužem. Pár záblesků ambicióznější legrace (střešní „honička“) není rozvinuto dostatečně, aby se druhý Johnny English dal označit za nápaditý komentář proměn, jež žánr špionážních filmů za poslední roky prodělal. English působí jako menší idiot zejména díky tomu, že dostal za parťáka většího idiota. Oba jsou obdobami filmových nadšenců, kteří vzhlížejí k neohroženým agentům typu Jamese Bonda. Nedochází jim přitom, co je z vyznění filmu zřejmé – bude-li svět spasen, pak ne hrdiny, ale náhodou. Dozvědět se něco takového ze žánrové podívané by bylo skoro důvodem ke znepokojení, nebýt ta podívaná příliš natvrdlá, abyste jakémukoli jejímu podtextovému sdělení přikládali větší pozornost. Čekání na další bondovku si lze zkrátit i zábavnější činností. Třeba poslechem královniných vánočních projevů. 50% (12.10.2011)

Druhý Johnny English se vydává - co do atmosféry i děje - po stopách svého předchůdce, a i když nenabízí nic moc nového, jedná se o sympaticky a humorně strávených sto minut u obrazovky. Máme zde opět co dočinění s proradnými padouchy a jsme opět svědky toho, jak se English dostává z jednoho průšvihu do dalšího (matka šéfky a královna by mohly povídat). Nicméně - stále to na mě fungovalo a děj filmu vcelku odsýpal, takže jsem se nestíhal nudit. (05.09.2023)

Ajejejejeje.... Takhle dopadají klasiky z dětství, ačkoliv můžu si za to vlastně sám, v momentě, kdy nostalgie byla hlavním důvodem, který mě hnal do kina, jsem si o nic jiného koledovat ani nemohl. Objektivně to sice není úplně fér, protože Reborn je v podstatě dost stejný, jako původní English (s tím rozdílem,že oproti jednotce mnohem více vyčnívají ty dobré fóry a bohužel také mnohem víc trčí trapný balast mezi tím), právě první film z roku 2003 měl ale tu kliku, že jsem jej viděl když mi bylo 14 a 14letýma očima se na něj koukám i dnes. Tvůrci Rebornu měli 8 let na to, aby se poučili ze svých chyb. Neudělali to a víc jak dvě hvězdy už si nezaslouží. (12.11.2011)

Takéto sklamanie som nečakal ani v tom najhoršom sne. Druhá časť sa oproti jednotke môže schovať a ešte prosíkať o milosť, aby nedostala odpad. Som vážne prekvapený, že má JER na csfd až 64%. Vau, no, skoro ma pri sledovaní premohol spánok, oči klepkali každých 5 minút. Slabota, slabota. Humor neuveriteľne klišovitý, vycucaný z prsta. (28.01.2012)