Johnny English se vrací

Boli už aj omnoho horšie pokračovania. Pokles v kvalite je tu vidieť, ale nie je to až také zlé. Zatiaľ čo v jednotke bol humor prirodzenejší, tu sa tak nasilu snažia predviesť vtipy vyplývajúce z Johnnyho blbosti, až to občas vyznieva trápne. To som zaznamenal hlavne v prvej polovici, potom to už bol starý dobrý Johnny English. A oplatí sa počkať na záverečné titulky s jednou zábavnou bonusovou scénkou. (02.06.2012)

Druhý Johnny English se vydává - co do atmosféry i děje - po stopách svého předchůdce, a i když nenabízí nic moc nového, jedná se o sympaticky a humorně strávených sto minut u obrazovky. Máme zde opět co dočinění s proradnými padouchy a jsme opět svědky toho, jak se English dostává z jednoho průšvihu do dalšího (matka šéfky a královna by mohly povídat). Nicméně - stále to na mě fungovalo a děj filmu vcelku odsýpal, takže jsem se nestíhal nudit. (05.09.2023)

Johnny znovu v akci. Tentokrát mlátí staré babičky tácem po hlavě do bezvědomí, obléká si naopak kalhoty, a posiluje šourek (vážně). Do očí prostě stále bije, že je Atkinsonův agent zaměřen spíše na publikum, které hledá odlehčenější, imbecilní humor. Jsou tu ale i tací, kteří mají radši inteligentnější zábavu... Potitulkovou epizodku s vařením jsem vůbec nepobral - WTF?! (29.04.2012)

Jednou polovinou zápletka, za kterou by se málem nemusel stydět ani 007, tou druhou zase navázání na tradice klasických komedií ze šedesátých let á la Louis de Funès. Díky věčně kamennému výrazu hlavního představitele je ale druhá salva Johnny eskapád neskonale příjemná i se zbytečným nášupem nejtriviálnějšího gagu celého filmu. Perlou je pak Rowanova dokonalá lekce vaření, jejíž imitaci raději předem pečlivě nacvičte. (19.11.2011)

Zářivý příklad toho, jak dokáže jeden herec udělat celý film. Nezaměnitelné Atkinsonovy grimasy a jeho dokonale funkční herectví tak bez problému zakryje celkovou průměrnost a neoriginálnost snímku, který nemá vyšší ambice než dvě hodiny diváka nechat odpočinout si od každodenních trablů. Parodie, neparodie, "Reborn" sice útočí jen na první signální soustavu prvoplánovými vtípky, ale od srdce jsem se u něj zasmál mnohem víc než u podobných wannabe-komediálních nápodob tajných agentů (Austin Powers, Dostaňte agenta Smarta) nebo jakékoliv americké komedie za poslední rok. Babrat se v tom, že není jasné, co je zde parodováno, stěžovat si na nelogičnost a předvídatelnost zápletky je stejně směšné a průzračné jako bezobsažně nadávat na Twilight. (19.11.2011)