Válečný kůň

Název sliboval lehce opancéřovaného hnědáka, jenž má na bocích připevněné vzduchem chlazené kulomety Lewis ráže .303, směrem od hrudníku se mu ježí několik dlouhých bajonetů a okovanými kopyty rozsévá hrůzu mezi klobásy pojídajícími fricky, ale velké dítě Spielberg to pochopitelně chtělo jinak. Hodlalo totiž publikum rozdělit na konzumenty koňského salámu, kteří se odmítají máčet v povrchní medové pohádce a zjihlé, kapesník žmoulající členy spolku devonských koňských fetišistů. Mě nakonec nechal postávat někde mezi a já mohl nevzrušeně pozorovat slunce vylité z břehů, stovky uncí patosu a hřebelcování divákova vnímání hranice kýče.. (06.06.2017)

Zobrazení člověkem způsobených útrap zvířete vybízí označit Válečného koně za příbuzného Bressonova Baltazara, štafetová vyprávěcí struktura zase připomíná Jancsóovy Hvězdy na čepicích. Uvědomuji si, že jde o příměry divoké, jimž bych měl včas přitáhnout uzdu, přesto nejnovější Spielbergův film považuji nejen za návrat k vypravěčské tradici klasického Hollywoodu Victora Fleminga a Johna Forda (k westernům odkazuje rozvíjení tématu tradice vs. modernita i útok kavalerie na německý tábor, připomínající útoky indiánů), ale (paradoxně) také za pozoruhodný narativní experiment. Zápletka zprvu vypadá prostě a představoval jsem si, s jakou lehkostí ji scenárista „prodával“ producentovi (je tam kůň, je tam kluk, je tam válka), jenže otevření brány oddělující malý svět rodinných sporů od velkého světa války přináší nečekané oživení. Tušený hlavní hrdina je upozaděn a film atypicky přebírá hledisko koně, na co jsme ovšem dopředu nenásilně připravováni akcentováním ostatních zvířat. Otcovsko-synovské drama na pozadí třídního konfliktu se mění v drama vlastenecké, to posléze ve válečný příběh o přátelství a chybět nebude ani odlehčující komediální epizoda. Všechny navenek stylisticky nesourodé děje spojují dvě slova obsažená v názvu, válka a kůň. Film ale válku neukazuje s hyperrealismem Vojína Ryana, představuje nám naopak její přiznaně zkreslenou, skoro dětsky naivistickou verzi (kýčovitá obloha jako ze starých technicolorových melodramat). Před smrtí jsem dopředu varováni významnými záběry, bolestivé scény (poprava) Spielberg zjemňuje mistrnými, byť v jeho režii jaksi samozřejmými vizuálními i zvukovými zkratkami a bitevní scény jsou snímány převážně v celcích, nikoliv v detailech, jež by toho odhalily více. Kritice není podrobována přímo myšlenka války (jako snad v žádném americkém filmu), kterou film předkládá jako nevyhnutelnost. Krvavý celosvětový konflikt slouží k vyhrocení dojemného vyprávění do humanistických extrémů (vyprošťování koně by vydalo na dva absurdní skeče). Nelidskost války Spielberg nepokrytě využívá k odhalení lidskosti hrdinů. Válečný kůň v zásadě tvrdí „život je boj, ale vy ho vyhrajete“. Dnes, kdy pomalu i mnohé hollywoodské filmy váhají a pochybují, jistě úsměvný názor, ale Spielberg jej stále dokáže prezentovat s velkolepostí, díky které budete mít v oddalovaném závěru (znovu-nastolování rovnovážného stavu po předchozích otřesech jako obvykle chvíli trvá) vítězný pocit. Pokud se necháte. 75% Zajímavé komentáře: Lavran, Vančura (23.02.2012)

No nemuzu rict, ze bych od Spielberga cekal neco jinyho. Filmarsky a vizualne bezchybny, jinak hromada kecu a kycovitejch scen. Film ma silne prestrelenejch 150 minut, pricemz prvni hodinu se vlastne nic nedeje a je to takovej misty lehce usmevnej rodinnej film o jedny farme. Co se tyce valecny casti, nemuzu si pomoct, ale prislo mi, jako by se Spielberg bal pritvrdit a navic kamera pro jistotu jeste uhejba pred nejakejma drastictejsima scenama. Dalsi problem je, ze to tak nak nepusobi moc napinave, kun se kazdou chvily dostane do opatrovani k nekomu jinymu, samozrejme vzdycky strasne prekvapive k nejvetsimu dobrakovi siroko daleko a kdyz se to takle opakuje furt dokola, zacne to bejt drobna zivacka. Ale abych jen nekritizoval, jak uz jsem rikal, natoceny to je kvalitne, navic sem tam se najde hodne atmosfericka scena typu konuv utek prez zemi nikoho, ale plati tu, to co u vetsiny Stevenovo filmu, kvalitni, ale nezaujalo me to. (22.02.2012)

Spielberg to s tou modrou oblohou, nejzelenější trávou a přepálenými západy slunce kapánek přehnal. Už dávno totiž nejsme v dobách technicolorových melodramat. I když moc dobře věděl, co točí a jak to chtěl natočit (přiznaně zkreslenou, až pohádkovou verzi války), v jádru mu chybí to podstatné – emoce. Děj je rozmělněný v nepříliš podmanivých minipříbězích, díky kterým postupně ztrácí emocionální kontakt s divákem. Než si zvykneme na nějakou novou postavu, záhy zmizí. Útržkům děje zase trestuhodně chybí vlastní pointy. Z plátna se tak valí na Spielberga neuvěřitelná řada špatných scén, které vrcholí patetickým shledáním, které obnáší mlčenlivé omývání kopýtek a doktora, který vypustí z úst něco děsivého („Dáme mu tu nejlepší možnou péči. Budeme ho léčit jako vojáka, kterým je.“). Je mi pak docela jedno, že se na plátně odehrává kus filmařského kumštu, ale je třeba vidět i skutečnost, že dialogy jsou utrpením, šustí papírem, film nemá tempo, stopáž je smrtící a postavy jsou vesměs nesympatické do morku kostí. Spielbergova vlastně vůbec první výprava do dob první světové války je dle mého docela velkým přehmatem.. Tři * mi sem prostě nesedí.. (24.02.2012)

Film pro nikoho. Jinak řečeno, film, který nemá žádnou cílovou skupinu. Totální protipóly děje, kdy na jedné straně vidíme precizně zachycenou zákopovou válku 1. světové a na druhé animal pohádku Walta Disneye. Od "Na západní frontě klid" nikdo nedovedl tak přesvědčivě natočit film o světové válce, přesto to Spielberg dokázal posrat dětským příběhem o koni, mám k tomu něco dodávat? Snad jen, když chcete dělat film o syrové válce, dělejte film o syrové válce, pokud vám tato "válka" jen podkresluje infantilní nereální pohádku, tak natočte rodinné drama o zaběhnutém koni do sousední vesnice. 60% (15.01.2012)