Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Will OldhamHrají:
Sean Penn, Frances McDormand, Judd Hirsch, Eve Hewson, Shea Whigham, Heinz Lieven, Harry Dean Stanton, Kerry Condon, Gordon Michaels, Joyce Van Patten (více)Obsahy(2)
Cheyenne je bývalá rocková hvězda. Ve svých padesáti letech se stále obléká ve stylu gothic a žije v Dublinu ze svých autorských honorářů. Smrt jeho otce, se kterým dlouhých 30 let nekomunikoval, ho zavede zpět do New Yorku. Cheyenne zjišťuje, že jeho otec byl celý život posedlý jednou věcí: vyhledat postu za pokoření, které utrpěl v koncentračním táboře v Polsku. Cheyenne se rozhodne pokračovat tam, kde jeho otec skončil a vydává se na cestu napříč Amerikou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (382)
Hypnotický snímek o jednom přestárlém dítěti, které se rozhodlo hledat samo sebe. Sean Penn opět rozšiřuje sbírku rolí o jednu smutnou, komickou a úchvatnou. A když Pennův Cheyenne otevře pusu, co slovo, to perla . Těšila jsem se na každé jeho slovo. Skvělý film s koncem, který mi do celého vyznění filmu nesedí a kazí mi dojem. Cheyenne možná dospěl, podle mě, ale za to zaplatil svou jedinečností. ()
Slušná kamera, skvělý výběr hudby, ale jinak mi to moc nedalo. Celý film je hlavně o životní situaci Cheyenne, která se sice v průběhu filmu vyvíjí relativně chytře, ale její (očekávatelný) závěr podá bez vysvětlení, proč k němu došlo. Podobně odbytě působí i vyvrcholení pomsty. Navíc k Cheyenne jsem prostě sympatie najít nedokázal a celou dobu mi lezl na nervy. Zazní zde několik zajímavých myšlenek, jiné - podle mě - chytré víc, jiné chytré míň. A pak je zde ještě pár menších dějů, jejichž uzavření je podobně nedostatečné, jako vlastně celý film. Své diváky si to najde a rozhodně se nejedná o špatný film, navíc má dobře vymyšlené postavy a zejména tu hlavní - tudíž žánr psychologický si to právoplatně zaslouží. Akorát mi to připadalo slabé, bez silného momentu, neskutečně chladné a kvůli tomu všemu ve mě Tady to musí být vůbec nic nezanechalo. I přes všechny klady. Slabé 3* ()
Film stojí a padá na výkonu a charisma Seana Penna. Ten je naštěstí standardně dokonalý a i když vypadá, jako by se měl každou vteřinou rozpadnout, díky němu filmovému hrdinovi držíte palce. Čím blíže je Cheyenne u svého cíle, tím více se film dostává do hloubky Pennova charakteru a stupňovitě zvyšuje jak napětí, tak atraktivitu prostředí. Režijně je tento aspekt zvládnut bezchybně a divákovu pozornost si tím snímek udržuje po celou dobu, ale.... zde. ()
Gotická Amelie z Montmartru. Sean Penn síce vyzerá fenomenálne, ale doteraz som sa nerozhodol, či jeho herecký výkon bol skvelý alebo otrasný. Cheyenne je vizuálne jednoznačne inšpirovaný Robertom Smithom no jeho čudné pohyby a reč sú niekde medzi Michaelom Jacksonom a sfetovaným Stevom Strangeom. Napriek tomu, že ide o originálnu (a vzhľadom na nazi tému) relatívne zábavnú road movie, oveľa zaujímavejšia je prvá časť v Anglicku, ktorá je o Cheyennovi, kým zvyšok je o jeho konflikte so svetom. A zďaleka najlepšou scénou je dialóg s Davidom Byrneom. ()
Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (11)
- Ve filmu se opakovaně objevuje prosklená střecha stadionu. Jedná se o dublinský Aviva Stadium, otevřený roku 2010. (Mara97)
- Scénář k filmu napsal režisér spolu se svým italským kolegou, scénáristou Umbertem Contarellem na základě dřívější spolupráce na La partita lenta (2009). (SydneyB)
- Píseň "Spiegel im Spiegel", která ve filmu zazněla, se také objevila v dokumentárním cyklu Osvětim: Nacisté a konečné řešení (od r. 2005), který se také věnuje tématu holocaustu. (hellstruck)
Reklama