Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Will OldhamHrají:
Sean Penn, Frances McDormand, Judd Hirsch, Eve Hewson, Shea Whigham, Heinz Lieven, Harry Dean Stanton, Kerry Condon, Gordon Michaels, Joyce Van Patten (více)Obsahy(2)
Cheyenne je bývalá rocková hvězda. Ve svých padesáti letech se stále obléká ve stylu gothic a žije v Dublinu ze svých autorských honorářů. Smrt jeho otce, se kterým dlouhých 30 let nekomunikoval, ho zavede zpět do New Yorku. Cheyenne zjišťuje, že jeho otec byl celý život posedlý jednou věcí: vyhledat postu za pokoření, které utrpěl v koncentračním táboře v Polsku. Cheyenne se rozhodne pokračovat tam, kde jeho otec skončil a vydává se na cestu napříč Amerikou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (383)
Tenhle film mě naprosto minul, nechal chladnou, zůstal absolutně nepochopen, chvílemi mě svým pomalým tempem přiváděl skoro k šílenství a ve výsledku působil neskutečně samoúčelně a neuvěřitelně. Možná je to moje chyba, že jsem se nedokázala naladit na jeho vlnu, nebo proto, že jsem jednoduše odpůrce prázdných filozofických diskuzí. Každopádně za přenádhernou kameru, vizuální stvárnění a výborného Seana Penna dám alespoň 2* s tím, že tohle opravdu není film pro každého - mně většinu času silně lezl na nervy. ()
Uhrančivě odvyprávěná a nepředvídatelná road-movie, která sice občas zabředává do příliš meta vyjadřování a "nadherectcí" Seana Penna, ale každým záběrem současně prokazuje, že Paolo Sorrentino je jedním z nejzajímavějších filmařů tohoto století. Hlavní postava, plahočící se skrze dogmatizovaného ducha amerického prostředí za morálním porozuměním, nám nakonec přiroste k srdci, což by se nikdy nemohlo stát nebýt precizních proměn nálad a tempa v závislosti na pocitech hrdiny a také vyvážené dávky absurdity. Místy se sice zasekává a ztrácí poutavost, ale celkově film zanechá velmi silný dojem... A opět mě potěšil také skvělý Shea Whigham ve vtipné vedlejší úloze. 80% ()
Super roadmovie se skvělou, bývalou rockovou hvězdou. Sean Penn do toho dává vše a je to sakra vidět. Svou roli změklého chlapa, který se vydává na zajímavou cestu napříč Amerikou, aby dokončil hledání jeho zesnulého otce, brilantně ovládá. Netradiční scénář, výborná hudba a samozřejmě herecké výkony - záruka dobré podívané! ()
Jestli byl Sorrentinův záměr získat skrz Penna více pozornosti, tak se mu to v mém případě povedlo na stodvacet procent. Od teď tě sleduji, Paolo, protože už This Must Be the Place mělo blizoučko k dokonalému filmu, na který bych vydržel zírat ještě několik hodin, ačkoliv by Penn za tu dobu udělal jen sedm kroků. Vážně zkusím některého jeho starší snímky, ačkoliv nevím, jestli to bez perfektního Penna může fungovat. Mimochodem - zatím jsem ho, myslím, v lepší roli ještě neviděl. A asi jsem ještě spoustu věcí plně nepochopil, ale ono je toho uvnitř tolik, že to možná zkusím za delší dobu znovu. ()
Ze scénáře někdo prostě vygumoval všechny pasáže, které by mohly vysvětlovat vztahy mezi postavami, a tím přesměroval pozornost čistě na to, co se mezi nimi právě děje, a to je někdy hodně neprůhledné. Když se k tomu připojila ta suverénní kamera a hudba, zapomínala jsem dýchat. No, a Penn má takovou tu typickou rádobyoscarovou roli divného člověka, kterou bych zahrála i já, ale přeju mu to. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (11)
- Snímek soutěžil už v roce 2011 na populárním filmovém festivalu v Cannes, ze kterého si odnesl Cenu ekonomické poroty a na kterém byl nominován na Zlatou palmu. (272827)
- První film italského režiséra Paola Sorrentina, v němž se mluví anglicky. (SydneyB)
- Píseň "Spiegel im Spiegel", která ve filmu zazněla, se také objevila v dokumentárním cyklu Osvětim: Nacisté a konečné řešení (od r. 2005), který se také věnuje tématu holocaustu. (hellstruck)
Reklama