Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Will OldhamHrají:
Sean Penn, Frances McDormand, Judd Hirsch, Eve Hewson, Shea Whigham, Heinz Lieven, Harry Dean Stanton, Kerry Condon, Gordon Michaels, Joyce Van Patten (více)Obsahy(2)
Cheyenne je bývalá rocková hvězda. Ve svých padesáti letech se stále obléká ve stylu gothic a žije v Dublinu ze svých autorských honorářů. Smrt jeho otce, se kterým dlouhých 30 let nekomunikoval, ho zavede zpět do New Yorku. Cheyenne zjišťuje, že jeho otec byl celý život posedlý jednou věcí: vyhledat postu za pokoření, které utrpěl v koncentračním táboře v Polsku. Cheyenne se rozhodne pokračovat tam, kde jeho otec skončil a vydává se na cestu napříč Amerikou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (383)
Film je velice zjednodušeně road movie o dospívání hlavního hrdiny a vyrovnávání s otcem. Cheyenne se v příběhu vyrovná sám se sebou a může k podobnému efektu pomoci i divákovi. Je jen velká škoda, že ačkoli dokazuje, že první pohled může být často mylný, právě u filmu se mýlit nemůžete. Vidíte šílený zjev Seana Penna, sledujete první minuty snímku a už je vám jasné, jak všechno skončí. ()
Slušná kamera, skvělý výběr hudby, ale jinak mi to moc nedalo. Celý film je hlavně o životní situaci Cheyenne, která se sice v průběhu filmu vyvíjí relativně chytře, ale její (očekávatelný) závěr podá bez vysvětlení, proč k němu došlo. Podobně odbytě působí i vyvrcholení pomsty. Navíc k Cheyenne jsem prostě sympatie najít nedokázal a celou dobu mi lezl na nervy. Zazní zde několik zajímavých myšlenek, jiné - podle mě - chytré víc, jiné chytré míň. A pak je zde ještě pár menších dějů, jejichž uzavření je podobně nedostatečné, jako vlastně celý film. Své diváky si to najde a rozhodně se nejedná o špatný film, navíc má dobře vymyšlené postavy a zejména tu hlavní - tudíž žánr psychologický si to právoplatně zaslouží. Akorát mi to připadalo slabé, bez silného momentu, neskutečně chladné a kvůli tomu všemu ve mě Tady to musí být vůbec nic nezanechalo. I přes všechny klady. Slabé 3* ()
"Home - is where I want to be / But I guess I'm already there". Tuhle naivní melodii zpívali kdysi Talking Heads, a je příjemné opět vidět a slyšet stárnoucího Davida Byrna... A o tom je také tenhle film zarámovaný do road movie hledačského příběhu, ve kterém hrdina najde kromě jiného i sama sebe. To, co původně hledal (a našel) není podstatné, ten příběh mohl být úplně jiný - a možná bych i jinému příběhu dal přednost... To, co rozhodně nemohlo být jiné, je scénáristický, a především režijní přístup Paola Sorrentina, který ve filmu, ke kterému jsem přistupoval s rozpaky a obavami, sladil všechny šťávy do postmoderního elixíru (snad toho, který po celou dobu popíjel hlavní hrdina), který prozrazuje nejen zkušeného barmana, ale také největšího režiséra poslední doby. ()
Jestli byl Sorrentinův záměr získat skrz Penna více pozornosti, tak se mu to v mém případě povedlo na stodvacet procent. Od teď tě sleduji, Paolo, protože už This Must Be the Place mělo blizoučko k dokonalému filmu, na který bych vydržel zírat ještě několik hodin, ačkoliv by Penn za tu dobu udělal jen sedm kroků. Vážně zkusím některého jeho starší snímky, ačkoliv nevím, jestli to bez perfektního Penna může fungovat. Mimochodem - zatím jsem ho, myslím, v lepší roli ještě neviděl. A asi jsem ještě spoustu věcí plně nepochopil, ale ono je toho uvnitř tolik, že to možná zkusím za delší dobu znovu. ()
Druhé zastavení s Seanem Pennem v jednom týdnu a opět jsem na vážkách mezi 4 a 5. Sean Penn tu je v poloze, která podle mě jde absolutně mimo jeho známý herecký rejstřík. Neboli, absolutně byste asi neřekli, že to může být Sean Penn. Nejen díky tomu, je This Must Be the Place velice neobyčejný film. Kompozice záběrů (která koresponduje s chováním hlavního hrdiny a díky tomu celý film můžeme prožívat právě tak jako ho asi žije Cheyenne) a vlastně celého filmu je dost odlišná od běžné produkce a myslím, že i rozdílná od ostatních nezávislých road movie. Road movie nejen o hledání sama sebe (jak už to v road movie bývá), ale i o holocaustu, rockové hudbě a ping pongu. 9/10 ()
Galerie (60)
Zajímavosti (11)
- Scénář k filmu napsal režisér spolu se svým italským kolegou, scénáristou Umbertem Contarellem na základě dřívější spolupráce na La partita lenta (2009). (SydneyB)
- Ve filmu se opakovaně objevuje prosklená střecha stadionu. Jedná se o dublinský Aviva Stadium, otevřený roku 2010. (Mara97)
- Filmovou skladbu „This Must Be the Place“ napsal David Byrne, který si ve filmu i zahrál. (R´Hell)
Reklama