Imaginární lásky

Povrchní film o povrchních lidech. Zaplnit prostor modely a modelkami funguje možná ve videoklipu, ve filmu to po nějaké chvíli ale nudí. A to i s použitím všech těch stylových retro prvků. Stejně nudí celá manýra pana režiséra, který je dle mého vjemu až přespříliš zaujat povrchním fetišem retro hadříků, bot a stylových účesů. O zpomalených ,,new-fashioned" záběrech nemluvě. Možná je v tom zakódováno něco hlubokého o queer komunitě, já to ale tak nějak správně nerozkódoval... (30.12.2010)

Dolanov majstrovský epiteton - dielo vpravde hodné novodobého génia. Povedané s nadsádzkou, plakal som od šťastia, že som to mohol vidieť na plátne. Ten svet je tak úžasne a nereálne farebný, štylizovaný a nádherný, že v ňom chcem nadobro zostať. Dve veci - kúpiť DVD a vyhradiť mu miesto v TOPke... P.S.: Xavier Dolan je básnik. Absolútne a do bodky využíva básnických literárnych postupov, vedúcich k jedinečnej obrazivosti a krásnemu precíteniu. Nechýba irónia a kríženie dokumentárnosti z debutu (záznamy spovedí na kameru) a vlastných umeleckých postupov. Ono to, samozrejme, niekedy v budúcne vyžaduje dlhší komentár, ale zatiaľ len takto. Dotyk nebies. 100% (09.05.2015)

Lásky byly imaginární a pro mě představovaly krystalické utrpení, které by nevylepšilo ani velké balení popcornu. Po pěti hodinách tortury jsem vyšla z kina a zjistila, že to trvalo jen hodinu a půl. Nicolas je obdařen antickou krásou a Monika má styl a to jsou pro mě jediná pozitiva (tedy, co se lidí týká, bílý králík je bílý králík). U asi 150 cigarety, která byla ve filmu zapálena, jsem si říkala, že by si mohli pro změnu třeba kousat nehty. (24.08.2010)

Excelentní romance o problematice promiskuity, která geniálně opěvuje tvůrčí nespoutanost a kreativní svobodomyslnost. Konceptuální úlet, který je o ničem, a přesto takřka o všem, že je až neuvěřitelný, že si dokáže zachovat svou atypicky pestrou stylizaci a rozmanitost. Příběh zde prakticky neexistuje – jde spíš o leporelo různorodých příhod. Neskutečně temperamentní ústřední milostný trojúhelník si bezprecedentně zamilujete – totéž platí pro famózní videoklipový sekvence, které kombinují symfonie klasické hudby a osmdesátkového disca. To vše - ozvláštněné hekticky těkavou anebo statickou kamerou, neonovým vizuálem, a pseudo-dokumentárními intermezzy o osudech vztahů různých lidí - ve výsledným resumé tvoří naprosto senzační pop-art, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek feel-good dramedií. Boží žánrovka! (06.07.2020)

Xavier Dolan mě dostává podruhé, po výjimečném Laurence Anyways, mě odrovnává svým citem jak za kamerou, tak před ní. Vztahy jsou tak dospělé, až v jeho letech jde o neuvěřitelnou záležitost. Výborná kamera dotýkající se zpomalených záběrů Kar-wai Wonga, nádherný hudební doprovod, scéna over the top! (02.02.2016)