O bozích a lidech

Režisér Xavier Beauvois využil skutečnou událost, k níž došlo v roce 1996 v Alžírsku ke stvoření filmové úvahy na téma víry a přístupu k ní a (ne)možnosti vzájemné koexistence lidí s jinou náboženskou příslušností. Citlivá režie a velice působivý film, jeden z nejlepších artových počinů tohoto roku. (P.S.: Koukám, že opět se našlo pár jedinců, kteří nejsou schopni překousnout náboženské téma filmu. Možná by se měli vrátit zpátky k něčemu, jako je Šifra mistra Leonarda.) (12.07.2010)

Duchovný zážitok. Obzvlášť vrcholná scéna bez slov, iba s Čajkovského hudbou. Je to scéna prijatia reality a zároveň krásna ukážka lásky a spolupatričnosti v rehoľnom spoločenstve. Presvedčivý dotyk Pravdy. Odovzdanosť, nádej, prijatie smrti a jasné zažiarenie zmyslu života. Hudba z Labutieho jazera mi v podvedomí nechtiac vyvolala spomienku na film Čierna labuť s Natalie Portman v hlavnej úlohe. Ale ako sa dá porovnať neporovnateľné?! Hudba tá istá, pocity totálne rozdielne!! (28.12.2011)

Komentář Tannera podepisuji. Jen bych snad ještě přidal, že do toho rádoby dokumentárního stylu jsem se nemohl nějak dostat. Přitom témata jsou ohromná, ale co naplat, když je tu jakákoliv rezignace na základní filmové prostředky, jimiž si tvůrci získávají diváka. Přitom stačilo vybrat jednu postavu a vyprávět to z jejího pohledu, hned by to dostalo určité vnitřní emoce navíc. A celé téma by vyznělo daleko silněji. Při tomto rádoby dokumentárním stylu chybí i možnost využít jako emotivního prvku hudbu - a přitom by jen mohla podtrhnout celkové vyznění. Naopak, když je použito Labutí jezero, tak by zase lépe vyznělo ticho... Je zde až moc soustředění na vnější detaily, nikoliv onu vnitřní hloubku. Takhle i přes naléhavost tématu a ony otřesné věci, co se staly, mne to tak nějak často nechávalo chladným. Velkou roli hrálo i to, že jsem nedávno předtím viděl ruský Ostrov, kde je ona duchovní tematika skutečně podána i pro diváka a filmově. (06.04.2011)

Nie všetci vyznávači islamu sú teroristi, dokonca málo z nich je teroristov, na takúto jednoduchú pravdu sa snaží poukázať tento film. Zvonku sa nám to môže zdať ináč, ale tu ide o pohľad zvnútra malej komunity rehoľníkov uprostred nepriateľského územia ovládaného islamom. Dilema ostať alebo odísť sa tu rieši po celý film a rozhodnutie je nakoniec osudné. Z väčšej časti sa dá film označiť ako nudný s predlhými pasážami modlenia sa, ale scéna poslednej večere ako labutej piesne bez slov vynahradí čakanie. Zostávam užasnutý nad tým, ako môže hudba dotvoriť jednoduchú scénu s postupným približovaním detailov tvárí na nazabudnuteľný zážitok. (05.11.2013)

Náboženský film, který ale není primárně o tom, že by měl člověk věřit, ale je o tom, jak to může dopadnout, když se dvě víry střetnou. Jako kdyby zde nebyla možnost toho, aby jedna vyhrála, ale ono přece nejde o víru, ale o to, jak se lidé chovají. Někteří dovedou odpouštět, jiní ne. Ani tak mě ale film nedokázal zasáhnout, jak jsem doufal. (12.04.2016)