Univerzální voják 4: Odplata

Dějově to moc nedává smysl a vůbec jsem většinu času pocit, že sám scenárista netušil, jaké straně vlastně fandí a kdo by měl na konci tuhle partii uzavřít (nebo jasno měl, ale z filmu se to vytratilo). Hlavní nicméně je, že z technického hlediska je John Hyams o notný kus dál, než co předváděl minule a takové závěrečné inferno v bunkru, které se "tváří, že je na jeden záběr", bych hrozně rád viděl na velkém plátně. Rozhodně lepší, než předchozí dvě části, legendární jedničce se to samozřejmě ani nepřibližuje. Být ale pochopitelnější děj, mohl film klidně líznout hranici průměru. Takhle, v rámci sportovní facky za zmatenost, volím číslo o něco menší. Pocitově mi ale Universal Soldier: Day of Reckoning vůbec nevadí. (16.01.2015)

Tuze bizarní projekt, který je na jedné straně třeba pochválit za snahu přijít s něčím zcela novým v sérii i žánru direct-to-video akčňáků. "New Dimension" (nomen omen) zaujme spoustou prvků, které ne úplně drží pohromadě, ale rozhodně utvářejí zcela ojedinělý příspěvek své kategorii a sérii. Kontinuita vůči předchozím dílům je zde zachovaná pouze obsazením Van Damma s Lundgrenem a základním konceptem zemřelých vojáků resuscitovaných coby ultimativní stroje na zabíjení. Na tom ale John Hyams se svými kolegy vystavěl zcela autonomní vyprávění, které se zjevně inspiruje Coppolovou "Apokalypsou" a současně přichází s pokusy o depresivní existencialismus, byť v duchu rádoby dospěláckých komiksů nasáklých prvoplánovým patosem. Komiksovému rámci se blíží také výprava s výstředně stylizovanými lokalitami i samotné jednotlivé křiklavé figurky, které se v nich promenují. Naštěstí vykazuje produkce ambice nejen v úrovni scénáře a stylu, ale také akčních scén. Plně při tom zúročuje fakt, že namísto obstarožních hvězd, které ze sebe vydaly důstojné maximum v předchozím díle, tentokrát v hlavní roli stojí živý speciální efekt Scott Adkins. Díky němu a aktérům ve vedlejších partech z řad profesionálních zápasníků a kaskadérů dostává akce impozantně fyzický rozměr. "Universal Soldier: A New Dimension" disponuje úchvatně ambiciózní a nápaditou choreografií, která perfektně pracuje s prostředím i samotnou premisou nadlidsky silných a odolných bojovníků. Larnell Stovall tu dostal prostor se vyřádit a navíc jím navržené akční sekvence vznikaly v maximální symbióze s formálním zpracováním a záběrováním. Film, kterým kulminovala éra ambiciózních nízkorozpočtových akčňáků, se ale paradoxně stal také její labutí písní. Ačkoli Scott Adkins nadále usiluje o to, aby divákům přinášel co nejkvalitnější akční bijáky, zůstává už spíše posledním mohykánem zanikajícího druhu produkcí. John Hyams i Larnell Stovall dostali lano do světa žánrových televizních produkcí i do středního proudu Hollywoodu. V návaznosti na kolabující DVD trh se naopak v nízkorozpočtové sféře začaly více utahovat rozpočty, co se nevyhnutelně podepsalo na kvalitách nadcházejících filmů. Poslední "Univerzální voják" vznikl na vrcholu období několika let, kdy se díky souhře řady faktorů (obnovený zájem o staré hvězdy, nové talenty, fungující mezinárodní trh i pozornost kritiky) dostalo americkým video akčňákům na chvíli zasloužené pozornosti, což pozitivně motivovalo jejich tvůrce i producenty. Lukrativnost poctivě realizovaných akčních scén mezitím vycítili jiní, kteří za stejné peníze vystřihli více muziky (jako konkurenční dobový fenomén "Zátah"), nebo naopak koncept fyzické akce a nápadité choreografie přetáhli do sféry s nepoměrně vyššími rozpočty (Chad Stahelski, David Leitch i Tom Cruise). Zatímco svého času "Universal Soldier: A New Dimension" vyvolával velké naděje, kam se ještě dál může americký akční brak vyvinout, dnes zůstává nejokázalejším pomníkem dané kategorie. (14.03.2021)

S Univerzálem tak jak ho známe, to nemělo nic společnýho. Pouze vedlejší role našich dvou pánů ve středních letech a pár keců okolo připomněly starý časy. Jinak je film úplně debilní, scénář je napsaný snad za deset minut na třech sranách a psychadelické hrátky s kamerou, flashbacky, hudbou taky nic moc. Jediné, na co se dobře kouká je Adkins, který při soubojích vypadá fakt drsně, nohama a rokama se taky umí ohánět a člověk by mu věřil i lásku k rodině. Van Damme i Lundgren vypadají při soubojích taky celkem dobře hlavně díky střihu a Van Damme navíc jako záporák a Lundgren jako pošahanec. Celkově vzato, průser to není, ale pochvala taky ne. (05.11.2012)

Jak začít? asi takto. První univerzální voják je dnes už kultovním akčním filmem. Myslím, že je tak nějak všeobecné v podvědomí i diváků, které třeba akční žánr nebere. 2ka je spíš blbina pro děti. Oživení projektu UV z roku 2009 a tedy třetí díl s JCVD dobrovolně opouští jakékoliv ambice. Tedy až na jednu. Natočit něco pro ty nejskalnější fans. Luc Deveraux a Dolph byli jediným pojítkem k prvnímu filmu. A podle mého názoru se to povedlo. Sice to nestačilo ani na béčkové vody, ale v těch céčkových 3ka plavala velmi zdatně. Máme tu další počin cílený nejspíš na stejnou skupinu, ale přesto úplně jiný. Tvůrci se do série pokusili přivést jiné žánry, které místy sahají až k hororu. Jenže tu tísnivou atmosféru, kterou to asi mělo vyzařovat, se na mě přenést nepovedlo. Proto některé záběry působili dosti nudně a dlouze. Stejný problém má podle mě celý film. Především první půlka je utahaná a celkově to mělo klidně 20 minut ubrat. Naopak pochválím litry umělé krve, protože k zabarvení filmu se hodila. Pokud mluvím o UV 4ce jako Céčku budu ho tak i hodnotit. 75 procent dávám za hodně dobrý céčko, film pro fanoušky a místy pořádnej masakr. (07.11.2014)

DVD trh je také potřeba sytit akčními výplachy, takže další pokračování Univerzálního vojáka (už čtvrté, nepočítáme-li dva televizní kousky z roku 1998 mimo jiné i s Burtem Reynoldsem) nebudu nijak zvlášť hanit. Hoďme stranou lacinou výpravu, jalový děj a nesmírně dlouhý prolog, zbyde nám totiž jednohubka, která má své světlé stránky. Třeba bitku v obchodě se sportovním zbožím, která je solidně kontaktní, přehledná a nasnímaná. Stejně jako předchozí automobilová honička nebo finále inspirované nějakou počítačovou hrou. O to větší škodou je, že se do další variace Univerzálního vojáka plete jakýsi pokus o hlubší myšlenku a jakmile pak odstartuje předlouze problikávat obrazovat, začne si i divák ublinkávat. A začne se ve všem tom okolo ztrácet. Jde ale především o to, že než tu někdo otevře dveře, zvedne hlavu nebo se rozhodne udeřit, uběhne hodně vody. Jakoby si John Hyams předsevzal, že svůj film děj se co děj natáhne na bezmála dvě hodiny. Škoda jeho předsevzetí. Nicméně se mi to ve výsledku zamlouvalo víc, než jeho trojka. Takže vlastně malá bezvýznamná pochvala!! (30.12.2013)