Notre jour viendra
Our Day Will Come
Redheads
Režie:
Romain GavrasKamera:
Andre ChemetoffHudba:
Sébastien AkchotéHrají:
Vincent Cassel, Olivier Barthelemy, Justine Lerooy, Vanessa Decat, Chloé Catoen, Rodolphe Blanchet, Pierre Boulanger, Jacques Herlin, Aurore Broutin (více)Obsahy(2)
Co uděláš, když jsi dospívající zrzavý budižkničemu, který až na jednoho staršího chlápka nemá kamarády? Když tě všichni nenávidí a nejvíc ze všeho tvoje vlastní rodina? Když se ti všichni kámoši vysmívají? Odpověď: Ty a tvůj ubohý kumpán seberete všechny svoje prachy, koupíte si sportovní auto, elegantně se oháknete a zamíříte do země zrzavých, do Irska. Co ale začíná jako hledání ideálu se promění v divoké řádění plné nenávisti, násilí a sebedestrukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (129)
Tak nevím, jsem trochu na rozpacích, protože časy, kdy mě podobné experimentální záležitosti oslovovaly a bavily a nebo aspoň zajímaly jsou pryč, ale zase ne úplně pryč, takže... Takže jsem si zavzpomínal na francouzskou novou vlnu a občas se zasmál a občas ušklíbl a občas znechuceně odvrátil a občas znuděně zazíval... Ze všeho nejvíc se mi na filmu asi líbila hudba, která mě na rozdíl od děje aspoň něčím oslovila. Zkouknul jsem ho sice se zvědavostí, ale bez zájmu. A určitě už si ho nikdy nepustím. ()
Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. ()
[MFF 2011, Karlovy Vary] (SPOILERS) "Ginger's revenge has begun..." Sledovať debut "zúrivého básnika" Romaina Gavrasa (ďalej R.G.) v útrobách veľkého sálu hotelu Termal je zážítok na môj veru abnormálny a ak sa z neho ešte k tomu vyliahne kanonický "masterpiece" o prehlboko zakorenenej inklinácii ku xenofóbii, diskriminácii a predsudkom, tak mi neostáva nič iné, ako len chŕliť oslavné tamtamy. A pravdu povediac, ani neviem kde začať. Takže na preskáčku._______Triumfálnym trikom mi príde najmä dôkladné vystupňovanie celého rozprávania, ktoré sprvu laškuje pomocou vyhrotených srandičiek-chytá príchuť pálivej komédie (vyrývanie, "gotička", moped, dievčatko…) ale-akonáhle dôjde k výmene buričských rolí-dej sa postupne mení a ústi v psychopatickú "hell ride" s nabitou kušou, vyholeními hlavami a majestátnym terorom. Ono vyšpičkovanie do samej krajnosti sa niekomu môže javiť ako skutok ostentatívny/bezcieľny, lenže R.G. (rovnako ako Gaspar Noé) touto hyperbolizáciou vynáša svoje nespratné "prvorodeniatko" do úplne iných, málo objavovaných sfér výchovy/ovplyvňovania diváka a stvrdzuje tak obrovitú predispozíciu k neskoršej, (potencionálu plnej) tvorbe. Takéto hrotenie/preháňanie sa prejavuje predovšetkým forsírovaním explicitnosti, ktorá sa dotýka znehodnocovania/zneužívania ošemetných zákutí-teda homosexuality (svatba), vlastenectva (výkriky) či sexuálnej delikvencie (nespútané vyvádzanie s neplnoletými slečnami) za účelom neústupčivého odboja. Zjednodušene ide o násilné ublíženia na zdravý (bitky, útoky) alebo zaručené drancovanie nervov cez ponižujúce chovanie (vírivka, obchod) s tým, že adekvátna (!) motívacia k týmto extrémistickým činom nejestvuje a asociálnemu anarchizmu je dodávaná ešte istá, pre mnohých neprijateľná poetičnosť (pláž, rečnenie, svetlica). Bystrohlavý antagonizmus, ktorým R.G. stavia na pranier skazenosť našej spoločnosti a činí tak obzvlášt neprispôsobivou, no za to podmaňujúcou cestou._______Nemenej dôležitým článkom je grandiózne obsadenie ústrednej, nemálo zbesilej dvojice. Extraordinárny Vincent Cassel ako Patrick-živnostník poskytujúci poradenské služby a zamestnaním otrávený zošedivelý "brunet"/extrovert túžiaci po udávaní nemravnostných lekcií-po vzrušení. Šokézny Olivier Barthelemy ako Réne-okolím večne utláčaný a od malička šikanovaný hustovlasý "brunet"/introvert plný zlosti-zarmútenosti-zúfalosti, hľadajúc únikový koridor z mínového poľa-z útlaku._______Atmosferické a nervy drásajúce scény podfarbuje "na mieru ušitý" OST od ďalšieho legitímneho člena "Ed Bangerov"-SebastiANa. Bezuzdné klavírne melódie, ktoré obmieňajú gniavivé/napínavé, nadnášajúce/skľúčujúce tóny presne dokresľujú prebiehajúce šialenstvo, krivdu, vieru-nenávisť. Sebastianovi Akchotéovi sa fakt darí počastovať snímok "feelingom" priamej pálčivosti a puncom "neriedenej" osudovosti._______"Notre jour viendra" je perfídne parádnym pokochaním sa nad tvorcovským umom a smelosťou, má obdobnú drzosť/uletenosť ako Zombieho "Vyvrženci z pekla", na place pobehujú (post)tarantinovsky napísané charaktery a celok ovplýva zádúšivou katarziou. R.G. čo by syn oskarového Costy-Gavrasa jasne preukazuje, že jeho vplyv nekončí iba pri početnom produkovaní krátkometrážných formátov (zákázky od zvučných mien-Simian Mobile Disco, Justice, M.I.A., Dj Mehdi, Last Shadow Puppets, etc.) alebo pri jednom uspokojivo zostrihanom turné "A Cross the Universe", ale "vzburou ryšavých" prvotne siaha do výšin artového neba a váženého zenitu sa dúfam dotkne už čoskoro. () (méně) (více)
Absolutní šílenost a divočina, studie nevyrovnanosti člověka, kterej je od mládí utlačovanej a šikanovanej. A jak se říká: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne." A tady se to teda utrhlo se vším všudy. Výborný herecký výkony (V. Cassel tomu dává brutálně), skvěle napsaný charaktery hlavních postav - přerod obou, totální změna osobnosti. Takovýhle filmy se moc nevidí a od Francouzů už vůbec ne. A klobouk dolů, že pro režiséra R. Gavrase je tohle prvotina. Čekal jsem od toho něco úplně jinýho, ale nakonec jsem byl mile překvapen i tímhle. ()
Jde to i jinak, cítit že žiju, než že jen z plezíru někomu rozbiju hubu... a obávám se, že barva kštice kvalitnímu životu nezabrání (pro je i Patrickův šátek od Hermése), navíc, na Irsko jsou oba magoři málo zrzaví... takže se nám opět otevírá segregační prostor... třeba pro dvojku. Odpudivý Barthelemyho Rémy nedokáže vzbudit štipku soucitu a Vincent Cassel mně sice znovu dokazuje, že umí hrát, akorát, že převážně agresivního hajzla, což nebude nic těžkého, když právě tak vypadá... Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako oblíbený film mého oblíbeného uživatele... smůla, a to nejsem ani zrzka. ()
Reklama