Jeden musí z kola ven

Stalo se určitým módním klišé stavět proti sobě vláčnost Jeden musí z kola ven a střelhbitost bondovek, ale já bych proti Jeden musí z kola ven postavil spíš Sodenbergův Zkrat. Oba ty filmy jsou jedinečné v tom, jakým způsobem škrtají zavedená pojítka mezi statickými dialogy a dynamickou akcí. Ačkoliv je v kinematografii zvykem spojovat dialogový scény s něčím nenápadným a střídmým, proti čemuž se kladou formálně zajímavý akční scény, tyhle dva filmy na to jdou obráceně. Jeden musí z kola ven nabízí až maniakálně přešlechtěnou formální stránku a pohyb či dialogy postav pojímá doslova jako balet nebo nějaké taiči. Hodně tím připomíná česká Pouta. Přestože tedy film jako takový už od svých počátků tíhne k dynamice a pohybu, jak je patrné třeba ze slavného pokusu Eadwearda Muybridge, který dokázal, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země, i statické věci mohou být udělány velmi krásně, jak tu dosti přesvědčivě demonstruje režisér Alfredson. Soderberg na to šel ve Zkratu obráceně, neboť akci zošklivil. Statickým snímáním bez použití živoucí handky nebo úplnou absencí jakéhokoliv hudebního doprovodu se Soderberg vymezil proti obvyklé formální vytříbenosti akčních scén, během nichž je slyšet basová linka bytelná tak, že cejtíte vibrace až na Jamajce, a navrch tvůrci obvykle přihodí ještě trochu konfet. Soderberg tím poukazuje i na jeden docela zajímavý fakt, a to ten, že v akčních scénách se dosahuje vtahující sugestivity často zcela nerealistickými prostředky, jako je intenzivní hudba nebo kmitající kamera. Jinak řečeno akce je ve filmech buďto realistická, nebo sugestivní, ale málokdy obojí (to je vyhrazeno skutečně jen těm největším mistrům jako třeba Mannovi v Heat). Máme tu tak dva případy filmů, Zkrat a Jeden musí z kola ven, které jdou proti zavedeným normám: jeden zošklivuje akci, druhý zkrásňuje dialogy. Asi jako kdyby vzal nějaký prohnaný knihkupec Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti od Eca a vyměnil vám na nich přebaly. (18.05.2012)

║Rozpočet £20miliónov║Tržby USA $24,149,393║Tržby Celosvetovo $80,630,608▐ Tržby za predaj DVD v USA $4,644,657 //počet predaných kusov 287,148║ No aj chudák Tomas Alfredson(obdivujem ho za Nech vojde ten pravý) sa dostal do chladnej anglickej pasce, nuž bol som zvedavý na jeho režisérsky počin ale toto je neskutočne prázdna zlátanina ktorá sa rozbehne v poslednej štvrtine, hlavne je škoda toho zvučného obsadenia. /40%/ (20.02.2013)

Špionáž nejšpionážovitější. Dokážu si představit, že to takhle nějak probíhalo. Mluvení, vzpomínky, porovnávání drobných nuancí a k tomu všemu lidi, jejichž osudy studená válka tak nepříjemně pokřivila. Zvlášť forma mě strašně bavila, třeba ty hrátky se zvukem a já lituju, že jsem snímek neviděl v kině. 90%. (02.05.2013)

Rozpočet: 21 000 000 $ Otvárací Víkend: 5 478 521 $ (v 886 Kinách) Tržby USA: 24 149 393 $ Tržby Celosvetovo: 80 630 608 $Zbožňujem filmy so špionážnou tématikou,hlavne tie kde sa veľa vypráva a zbrane sa používajú minimálne.To tento film má...ale,postavy sú v dialógoch hrozne pomiešané a človeku sa s toho točí hlava,dokonca som sa miestami nudil a musel sa presviedčať k do pozeraniu,konečné hodnotenie zachránila posledná finálová pól hodinka,ktorá bola v skutku znamenitá.Herecká zostava je sen každého režiséra. (19.05.2012)

Na film jsem se díval dvakrát. Poprvé jsem vydržel asi do půlky, protože jsem se totálně ztratil v ději a vůbec jsem nechápal, o co tam jde. Před druhou projekcí jsem si nejdřív naštudoval obsah filmu, ale asi jsem úplně blbej, protože jsem opět měl pocit, že nic nechápu. Ale když už jsem to teda dvakrát vydržel do půlky, tak jsem se odhodlal dokoukat to celý. Ve druhý půlce opět pokračoval zmatenej děj a nuda. Vlastně přijde jedna aspoň trochu napínavá scéna. A to bylo, když šel nějakej načesanej hošík ukrást jakýsi dokumenty do archivu. Na špionážní thriller dost málo. Pak mě ještě pobavilo, když jsem si uvědomil, že ta tlustá bába je vlastně Perry z Klubu sráčů. (26.04.2013)