Golem

Říkejte si o mě co chcete ale já tuhle verzi nesnáším a neuznávám ji. Golem je tu málo a celej film se točí okolo něčem jiném než o Golemovy a ty vedlejší scény jsou pro mě nudné. Navíc i samotný golem který se objevý na konci je spíše srandovní. Chápu že byly 30 léta ale neříkejte mi nikdo že ta maska byla dobrá. Herci celkem ušly ale pro mě je tahle verze asi nejhorší, a Golema z 20 let nemá šanci porazit. (26.11.2013)

Vyprávění o hliněné bytosti, kterou vytvořil židovský Rabbi Löw, patří mezi nejznámější staropražské legendy. Postava Golema je v širším diváckém povědomí známa z Fričovy dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař, ovšem stejné téma bylo zpracováno již v roce 1936. Společnost A-B se původně rozhodla natočit film, jehož základem měla být stejnojmenná úspěšná hra Voskovce a Wericha. Předpokládalo se zároveň, že film bude natočen ve dvou verzích (české a francouzské) a realiazce měla být svěřena režisérovi mezinárodního jména. V a W doporučovali Bernarda Deschampse, nakonec byl prosazen zkušenější Julien Duvivier, který chtěl legendu pojmout jako velkolepu historickou podívanou. Toto pojetí se však od základu lišilo s představami V a W, kteří byli po řadě neshod a kompromisů nuceni od celého projektu ustoupit. Česká tvůrčí spolupráce se nakonec omezila pouze na významný podíl kameramanů Vícha a Stallicha. Titulní roli choromyslného císaře Rudolfa vytvořil významný francouzský herec Harry Baur, kterému výborně sekunduje vynikající Roger Karl jako intrikující kancléř Lang. Pro českou stranu měla největší význam účast Trudy Grosslichtové, která se tehdy ve Francii prosadila pod pseudonymem Tania Doll. Nákladný velkofilm, kterému kromě jiného vévodí několik strhujících scén za účasti tisícového komparsu, je také důkazem mimořádného postavení pražských barrandovských ateliérů u zahraniční konkurence. Ve třicátých letech se nejmodernější ateliéry v Evropě staly vyhledávaným místem pro vznik monumentálních historických fresek (Volha v plamenech nebo Port Arthur) a českým tvůrcům zajistily mimo jiné potřebný kapitál a renomé. (24.10.2009)

Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. (06.01.2015)

2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení. (09.08.2011)

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. (20.02.2013)