Zejtra napořád

Kdyby film neprovázely ty filosofický kecy (a teď nemyslím jenom ve filmu, ale i texty na jeho propagaci v době kino premiéry), jako ulítlá polo road trip komedie to nebylo špatný. Pavel Batěk je výborným prototypem noirového hrdiny, dobře se na jeho hraní kouká (stejně jako na oba Hádky). Čína a HK, big boss Lábus, honička na tankodromu, divočák Bohouš a motorová pila byli trochu navíc. (13.12.2014)

Tak tohle je zatracená škoda. Z traileru to vypadalo na české poměry náramně a i některé pasáže v samotném filmu docela hodně převyšují drtivou většinu současné české a slovenské produkce. Problém ovšem je, že sympatický vizuál a několik originálních nápadů pojí dohromady hodně špatný scénář, který prostě nefunguje, stejně jako nefunguje Jiří Lábus coby hlavní záporák. (01.03.2015)

Celkem slušný český kousek, jemuž podráží nohy hlavně fakt, že vůbec neví, čím chce být. Chvilku se to tváří jako drama o životě jednoho muže, pak jako drsná gangsterka, občas se objeví nějaká ta vtipná scénka a nakonec to sklouzne k normální romanci. I přes tento mišmaš to však díky režii a sympatickému hrdinovi slušně odsýpá a vlastně to celkem pobaví. Což se o většině tuzemských kousků stále říci nedá. (24.08.2015)

„Nenávidím svatby. Skupiny dobře oblečených lidí, který předstírají, že něco bude napořád. Jako kdyby ten slib měl všechno změnit. Jako kdyby do tý doby naše city nebyly myšleny vážně. Faustova smlouva, kterou se podaří naplnit jen pár vyvoleným. A potom se všichni vožerou, poperou, pohádají jako psi. Co z toho asi čeká na mě?“ Vzhledem k tomu, že před Zejtra napořád jsem nedávno viděl tématem velmi podobný film Hector and the Search for Happiness, podvědomě mě to nutí srovnávat. Pokud jsem si u snímku z kanadsko-německé koprodukce stěžoval na to, jak dogmaticky a rušivě mi byly životní rady podávány, české „verzi“ se zhruba to samé dařilo docela nevtíravým, pohodovým a místy i úsměvným způsobem (zdejší hlavní hrdina rozhodně nikomu nic podprahově nenutil a jeho poznatky nebyly tak přehnaně pozitivní). A ano, každému musí být jasné, jak hrdinova „cesta“ dopadne, což mi ovšem u tohoto filmu nijak zvlášť nevadilo. „Gangsterská“ linka se sice zrovna moc nevydařila (nechtěně směšná, naivní), ale jinak zde bylo několik trefných scén, hlášek („Když mlčí chlap, přemejšlí. Když mlčí ženská, je nasraná.“), momentů. Perfektní scéna byla s omračováním, velmi lidsky a přirozeně působila ta u rybníka (jakože postava Jany by byla pravděpodobně největší „terno“, i v porovnání s Terezou-nebo možná právě hlavně s ní). A pak tu byla na podpatkách sprintující Vica, magor s motorovkou a přítelem z Třebíče (jako by snad cokoliv s mým jinak široké veřejnosti neznámým rodištěm mohlo být zobrazeno nějak normálně, že) a hlavní hrdina, který se ode mě pohledem na svět v mnohém lišil, ale konkrétně pod jeho (výše uvedený) názor na svatby bych se s chutí podepsal. Celkově to vidím na průměr. „A co teď s ním uděláme?“ – „Zabijeme ho.“ – „Ty si se zbláznil?“ – „To byl vtip. Omráčíme ho a pak ho někde vyhodíme.“ – „Hele, ale já sem ještě nikdy nikoho neomračoval.“ – „To přece nemůže bejt tak těžký, ne? Je to v každým filmu.“ (29.01.2015)

Rozlítanej panáček na strastiplné cestě za poznáním, že to nejlepší měl vždycky přímo před očima. Možná ne moc originální kostra, ale maso, kterým je obalená, je chutné, vtipné a neokoukané. Plus je třeba zmínit našláplou muziku, která je přesně mojí krevní skupinou. Z herců zaujme Pavel Batěk, který je právě tím neokoukaným, a samozřejmě Vica Kerekes, které je kus ve všech směrech. Upřímně řečeno vůbec jsem nezaregistroval, že něco podobného vůbec vzniklo. O to příjemnější překvapení to nakonec bylo. 70% (15.02.2015)